Tučňáky zabíjí malárie, jejich kolonie jsou vůči ní velmi zranitelné

Malárie napadá a zabíjí nejen člověka, ale také zvířata. I když je u řady druhů úmrtnost na toto onemocnění nízká, kolonie tučňáků postihuje velmi tvrdě a v řadě případů je může zcela zdecimovat. Tučňáci totiž nejsou malárii evolučně přizpůsobeni. Nasazení antimalarik je u nich navíc problematické.

Malárii způsobují paraziti z rodu Plasmodium. Napadají červené krvinky hostitele, rychle se množí a způsobují příznaky podobné chřipce, které mohou vést k dalším komplikacím a dokonce i ke smrti, pokud nejsou léčeny.

Roku 2020 se touto nemocí nakazilo asi 241 milionů lidí, kolem 600 tisíc na ni zemřelo. Drtivá většina z nich v Africe, kde je Plasmodium falciparum nejrozšířenější a kde podmínky nejvíc nahrávají šíření komárů, kteří jej přenášejí.

Existuje více než dvě stě druhů malárie, projevují se u savců, plazů i ptáků. Úmrtnost u nich bývá nízká. To ovšem platí jen u druhů, které jsou na parazity Plasmodium zvyklé a stýkají se s nimi ve volné přírodě desítky nebo celé stovky generací. Tučňáků se to ale netýká – protože žili mimo oblasti s malárií, neumí se na ni zatím adaptovat. Pokud tato nemoc zasáhne kolonii žijící někde „v zajetí“, může vyhynout až z osmdesáti procent.

Od komára k tučňákovi

První případ malárie pozorovaný u tučňáků v zajetí byl zaznamenán v londýnské zoologické zahradě už v roce 1926. Tehdy tak uhynul tučňák císařský. Od té doby se podobných případů objevilo mnohem víc; podle studie z roku 2014 zasáhla ptačí malárie 12,5 procenta zoologických zahrad na severní polokouli.

Tučňáci se mohou v zoo nakazit kvůli kombinaci dvou faktorů. Prvním je přítomnost nějakého druhu ptáka, který je s malárií natolik sžitý, že mu nezpůsobuje žádné problémy. Druhým faktorem jsou pak komáři, kteří jediní mohou parazity malárie přenášet mezi různými hostiteli.

Případy malárie u tučňáků žijících v zajetí jsou díky tomu obvykle sezonní a odpovídají době, kdy je koncentrace komárů nejvyšší – na severní polokouli je to od konce léta do začátku podzimu. Tučňáci, kteří dokáží vypuknutí nemoci přežít, bývají později vůči malárii odolnější, protože jejich imunitní systém už dokáže parazita lépe rozpoznat a bojovat s ním.

Nesnadné řešení

Proti malárii neexistuje zatím spolehlivé očkování. Předcházet jí pomocí antimalarik zase vyžaduje přesné načasování: pokud by se totiž léky nasadily příliš brzy, ptáci by zbytečně trpěli jejich vedlejšími účinky. A pokud jsou antimalarika nasazena pozdě, už nezaberou.

Tučňáci navíc špatně snášejí stres – a když jimi ošetřovateké manipulují (při podávání léků či odběrech krve), zvířata trpí. Někteří vědci dokonce tvrdí, že stres je příčinou úmrtí tučňáků častěji než samotná malárie.

Dalším řešením problému je ochránit ptáky před komáry, ať už sítěmi s velmi jemným pletivem, anebo tím, že v době, kdy je koncentrace moskytů největší, tučňáci nechodí ven.

V současné době několik týmů vědců po celém světě pracuje na kvalitnějších testech i lécích, které by neměly u tučňáků tak silné vedlejí účinky, případně by se daly podávat co nejméně invazivní cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 21 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.