Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.

Možná jste už někdy slyšeli, že archeologie je věda o kopání v zemi a Turecko je nepříliš moderní země. Oba tyto potenciální předsudky naráz ale vyvrací práce expertů z tamní Univerzity Akdeniz. Ti totiž tento týden představili vlastního robota, který by měl pomoci při archeologickém průzkumu.

Není to navíc klasický, ale podvodní robot, jenž se dokáže potopit až do hloubky několik stovek metrů, kde už mají lidští potápěči zásadní problémy. Může tam potom provádět průzkum míst, která doposud archeologové navštívit nemohli. Kvůli erozi, tektonické aktivitě a dalším vlivům se totiž podél tamního pobřeží vyskytuje spousta oblastí, které se dříve nacházely na souši, ale nyní leží pod hladinou. Navíc u řady starověkých i středověkých přístavů leží stovky vraků obchodních i válečných lodí.

Archeologický specialista

Tento nově představený stroj je dle deníku Hürriyet výsledkem práce tureckých expertů a je specializovaný jen na archeologický výzkum. Měl by vědcům pomáhat hlavně tím, že prodlouží dobu, kterou mohou archeologové strávit pod vodou a také se dostat k památkám ukrytým pod usazeninami na mořském dně.

To je totiž pokryté zbytky všeho, co na něj shora dopadne – rostlinnými, živočišnými a dalšími vrstvami. Ty se postupně rozkládají a dno tak bývá pokryté bahnem, které brání v přístupu k artefaktům. A robot toto zvládne vyřešit. Je totiž vybavený speciálním vysavačem schopným tyto sedimenty odstraňovat.

Vědci stroj předvedli v provincii Antalya u souostroví Üçadalar, kde ho otestovali v reálných podmínkách. Ukázalo se, že robot vybavený vysavačem se ponoří bez problémů do hloubky 300 metrů, umí tam až deset hodin odsávat usazeniny a odnést objevené artefakty stranou, takže se pak dají dopravit bezpečně na hladinu. Teoreticky by měl být schopný ponořit se až do hlubin tří tisíc metrů pod mořem.

Hakan Öniz, vedoucí vykopávkového týmu na Univerzitě Akdeniz, upozornil, že podvodní archeologové jsou v současné době omezeni dekompresními limity, které jim umožňují pouze krátké ponory dvakrát denně. „Časově nejnáročnější je odstraňování silných vrstev sedimentu, který pokrývá vraky lodí,“ poznamenal a dodal, že nový robot by tak zvýšil jak bezpečnost, tak efektivitu podvodních vykopávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 12 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 13 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.