V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.

Dokonalé dítě už pro dostatečně bohaté Američany nemusí být jen sen. Vznikl tam totiž start-up, který nabízí budoucím rodičům, aby si vybrali, jakého chtějí mít potomka. Zákazníci si zvolí z embryí počatých umělým oplodněním a rozhodují se pak podle kritérií genetického profilu, na jehož základě firma slibuje budoucí zdravotní odolnost, výšku, barvu očí, a dokonce i inteligenci budoucího potomka.

Autoři start-upu sice ve své komunikaci hovoří o rodičovské optimalizaci, ale kritici v tom vidí eugeniku a překračování rovnou celé řady etických norem. Tyto „vyvolené“ děti už totiž existují.

Eugenika je kontroverzní vědní obor a soubor praktik zaměřených na „zušlechtění“ lidského genofondu, často s cílem zvýšit inteligenci či zdraví populace. Rozlišuje pozitivní eugeniku (podpora plození „vhodných“ jedinců) a negativní eugeniku (zabránění plození „nevhodných“), která v minulosti vedla k nuceným sterilizacím a nacistickým zločinům.

„Nejvíc mě zajímal potenciál IQ“

Třeba Daxovi je pět týdnů. V Kalifornii ho gay páru porodila náhradní matka. Budoucí rodiče si z dvanácti embryí vybrali právě jeho – na základě dat ho považují dle svých kritérií za nejslibnějšího. Sekvence jeho genomu ukázala, že by měl dorůst výšky 190 centimetrů, dožít se o dva roky víc, než je americký průměr, a mít IQ nejméně 146. Právě inteligence byla pro jeho rodiče klíčová.

„Nejvíc mě, upřímně řečeno, zajímal potenciál IQ,“ uvedl rodič Daxe Arthur Zey. „Snažíme se v této záležitosti minimalizovat možnost náhody.“ Pořídit si dítě, které bude patřit k tomu zlomku lidské populace s naprosto výjimečnou inteligencí za hranicí geniality, bylo pro programátora Zeye zcela zásadní. Etické otázky ohledně náhradního mateřství, samotného výběru embrya nebo osudu jedenácti zbylých uměle oplodněných vajíček neřešil. A ani nemusel – v USA je totiž tohle všechno legální, na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde legislativa takto volné nakládání s lidskými embryi neumožňuje.

Ve Spojených státech díky tomu mohou podnikat společnosti, které potenciálním rodičům nabízí mnoho embryí vytvořených – dle jejich tvrzení – na základě detailního scanu DNA. Zákazníky přesvědčili, že jsou schopni například určit, s jakou pravděpodobností dítě z konkrétního embrya onemocní některou nemocí.

„Cílem je mít zdravé a úspěšné dítě. Zajistit mu pro život všechny výhody, ať už si je definujete jakkoliv,“ popisuje argumenty budoucích rodičů ředitel laboratoře testující embrya Justin Schleede.

Na tato slova slyšeli také manželé Marshall a Victoria Fritzovi. Nemají potíže s početím, nechtějí ale, aby jejich dítě trpělo diabetem prvního typu, což je nemoc, jež snižuje kvalitu života Victorii. Proto si vybírají z embryí vzniklých laboratorním oplodněním. Budoucí rodičku to nicméně přivedlo k úvahám o jejím vlastním životě.

„Moji rodiče by si mě možná nevybrali. Já sama bych nejspíš výběrovým řízením neprošla,“ uvedla. Victoria si uvědomuje, že lidé mohou prožít krásný a naplněný život i bez dokonalého zdraví. Přesto je rozhodnutá pokusit se potomkovi zajistit na základě pravděpodobnosti nejjednodušší cestu.

Kde zůstala etika?

Odborníci na bioetiku, kteří se zabývají otázkami morálky v medicíně, biologii a při nakládání s živými tvory ale před cestou, na kterou se vydali Američané, varují. Mluví o tom, že se mohou snadno dostat na kluzkou plochu. „Jakmile jednou ukážete, co všechno technologie dokáže, vznikne požadavek na úpravu DNA. Už teď víme o společnostech, které se o to pokoušejí,“ varuje bioetička Vardit Ravitská.

Etici, na rozdíl od komerčních vědců, si kladou také otázky o vztazích mezi dítětem a rodiči. Řeší, jaké budou důsledky toho, kdyby potomek nesplnil všechny požadavky, které na něj rodiče mají a za co draze platí.

Tohoto dilematu si je dobře vědomý i Arthur Zey. „Co když vyroste a nebude geniální? Budu zklamaný? Ano, trochu,“ připouští. Problém je v tom, že přes obrovský pokrok ani dnes nejsou ještě technologie zdaleka perfektní a k neomylnosti ještě vědci ani nemíří.

Geny navíc nejsou všechno. Dax i ostatní vybraná embrya budou potřebovat k tomu, aby se stali dobrými lidmi, mnohem víc než jen grafy ukazující genetický potenciál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 12 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.