Podle německé studie může oxid dusičitý, který je jednou z nejčastějších znečišťujících látek v ovzduší, přispívat ke zranitelnosti covidem. V místech, kde byla koncentrace této látky nejvyšší, bylo také nejvíce hospitalizovaných.
Závažné případy covidu se podle týmu berlínských vědců vedených Susanne Kochovou vyskytují častěji ve vysoce znečištěných oblastech.
Studie, jejíž závěry skupina prezentovala na konferenci Evropské společnosti anesteziologie a intenzivní péče v Miláně, zjistila, že u obyvatel míst s vysokou úrovní znečištění ovzduší oxidem dusičitým, je vyšší pravděpodobnost, že po nakažení covidem-19 skončí na jednotkách intenzivní péče a budou potřebovat plicní ventilaci, nebo dokonce napojení na mimotělní oběh (ECMO).
Oxid dusičitý neboli NO2 se uvolňuje do atmosféry při spalování fosilních paliv, například v automobilech. Plyn má škodlivé účinky na lidské plíce, při jeho vdechování dochází k poškození takzvaných endotelových buněk, které tvoří tenkou membránu vystýlající vnitřní stranu srdce a cév. Hlavní funkcí těchto buněk je kontrolovaný a výběrový transport látek přes cévní stěnu. Pokud ale dojde k jejich poškození, brání to přenosu kyslíku ze vdechovaného vzduchu do lidské krve.
„Naše výsledky ukazují jasnou pozitivní souvislost mezi dlouhodobým vystavením oxidu dusičitému a úmrtností na covid-19,“ uvedli vědci v prohlášení.
V podstatě od počátku koronavirové pandemie na začátku roku 2020 někteří experti varovali, že právě místa s vysokým znečištěním mohou být nemocí nejzranitelnější. Opírali se o starší data o jiných infekcích, které napadají plíce, ale také o první zkušenosti se samotným covidem. Tato data ovšem nebyla příliš přesvědčivá. I později se jen málo studií soustředilo na vztah mezi závažností onemocnění a znečištěním okolního prostředí.
Velký kontrast mezi regiony
Kochová a její tým použili údaje o znečištění ovzduší a vypočítali průměrné hodnoty oxidu dusičitého pro jednotlivé oblasti v Německu. Nejvyšší koncentraci NO2 zaznamenal tým ve Frankfurtu, zatímco nejnižší v Suhlu, malém okrese v Durynsku.
Skupina vědců současně prozkoumala údaje o tom, kolik pacientů s covidem v německých nemocnicích vyžadovalo během jednoho měsíce v roce 2020 léčbu na jednotce intenzivní péče a umělou plicní ventilaci. Údaje pak výzkumníci ještě upravili s ohledem na řadu dalších faktorů, jako jsou například vážnější zdravotní problémy ještě před propuknutím covidu.
Definitivní výsledky ukázaly, že v průměru bylo pro pacienty s covidem v každém z deseti regionů, které měly nejnižší dlouhodobou expozici oxidu dusičitému, zapotřebí 28 lůžek na jednotce intenzivní péče a 19 ventilátorů. Tyto údaje ostře kontrastovaly s průměrnou potřebou 144 lůžek na jednotkách intenzivní péče a 102 ventilátorů v deseti okresech s nejvyšší dlouhodobou expozicí.
Německá studie neprokázala příčinnou souvislost mezi znečištěním ovzduší a závažným covidem, připustili vědci. Naznačuje ale pravděpodobnou příčinnou souvislost, která by mohla vysvětlit vztah mezi těžkým průběhem covidu a koncentrací oxidu dusičitého v atmosféře.
Zadřené brzdy
Koronavirus se váže na receptor ACE-2, skrze nějž pak proniká do lidských buněk. Tento receptor má spoustu úloh, přičemž jedna z nich pomáhá tělu regulovat hladinu bílkoviny angiotenzinu II, bílkoviny, která zvyšuje zánětlivost. Jinými slovy, ACE-2 pomáhá organismu brzdit záněty.
Jenže když se virus SARS-CoV-2 na receptor naváže, mechanismus se zadře a organismus namísto hladké brzdné dráhy začne zánět brzdit chaoticky – jako by dostal smyk. Zajímavé je, že znečištěné ovzduší způsobuje velmi podobné uvolnění kontroly nad angiotenzinem II.
Kombinace covidu a dlouhodobého vystavení znečištěnému ovzduší by tedy vedla k silnějším zánětům, horšímu průběhu covidu, a tedy v důsledku k častější potřebě hospitalizace, tvrdí autoři výzkumu.
„Vystavení znečištěnému ovzduší může přispět k řadě dalších onemocnění, včetně infarktů, mrtvic, astmatu a rakoviny plic, a bude poškozovat zdraví ještě dlouho po skončení pandemie covidu-19,“ dodala Kochová. „Abychom zlepšili kvalitu ovzduší, je nutný přechod na obnovitelné zdroje energie, čistou dopravu a udržitelné zemědělství. Snížení emisí pomůže nejen omezit klimatickou krizi, ale také zlepší zdraví a kvalitu života lidí na celém světě.“
