Věda je brána, jak vnímat svět, říká fyzik Brian Greene

Nahrávám video

Věda pomáhá stavět lepší a bezpečnější svět. Není nutné, aby ji lidé milovali nebo ji denně sledovali – ale měli by její výsledky respektovat, tvrdí fyzik Brian Greene, který se věnuje teorii strun, předkládající možnost toho, jaké jsou základní stavební kameny celého vesmíru.

Postava vědce Sheldona Coopera z populárního seriálu Teorie velkého třesku pomohla teorii strun, míní Greene. Špičkový fyzik a matematik se věnuje právě tomuto složitému oboru, který je celý založený jen na matematice – a jen špatně se proto přibližuje veřejnosti. Právě seriál Teorie velkého třesku podle Greena pomohl vědcům, aby byla jejich práce vidět. A lidem, aby získali zase trošku jiný pohled na svět.

„Věda má být součástí populární kultury,“ uvedl v pořadu Hyde Park Civilizace. „Nechcete přece, aby byla věda něco úplně stranou a byla jen pro vědce. Možná vás někde na škole donutí, abyste do toho trošku nakoukli, ale pak škola skončí a už nad tím nikdy nepřemýšlíte. Tohle ale přece nechceme,“ prohlásil.

Brian Greene je americký teoretický fyzik, matematik a strunový teoretik. Od roku 1996 je profesorem na Kolumbijské univerzitě a od roku 2008 předsedou Světového vědeckého festivalu. Zabývá se především zrcadlovou symetrií a teorií strun.

Greene se stal známým pro širší publikum prostřednictvím svých knih pro širokou veřejnost, jako například Elegantní vesmír, Icarus na okraji času, Struktura vesmíru nebo Skrytá realita. Také se objevil v seriálu Teorie velkého třesku v epizodě Kontrolní drb o krásné zahradě, stejně jako ve filmech Frekvence a Mimzy. V současné době je členem správní rady Bulletin amerických jaderných vědců. Greene byl také vypravěč americké verze předškolního televizního seriálu Maisy.


Brian Green
Zdroj: Wikimedia Commons/Kurt Raschke

Podle Greena není věda jen předmět ve škole: „Je to perspektiva. Je to způsob, jak vnímat svět a realitu. Chceme, aby lidé chápali, že věda je součást celkové konverzace.“ Právě tomu může pomoci i seriál, jako je Teorie velkého třesku. Greene se v něm dokonce objevil v jedné epizodě, kde hrál sám sebe.

„Ten seriál opravdu pomohl vnímat vědu jako součást veřejného diskurzu,“ chválí přístup tvůrců vědec. Připouští přitom, že věda je jen jednou z mnoha bran, jak vnímat svět – a je podle něj důležité zažívat svět mnoha různými způsoby. „Chcete ho prožívat jako úplně normální člověk, který vnímá svět na úrovni přímé zkušenosti. Ale pokud tohle dokážete profiltrovat přes porozumění tomu, jaký tento svět je a jak věci na něm vznikly, tak to ten lidský prožitek obohacuje,“ líčí fyzik.

Rozumět vědě přitom podle něj ale není zásadní pro to, aby člověk žil plnohodnotný život. „Velmi dobrý příklad je moje matka,“ líčí fyzik s tím, že dokázala přečíst jen první tři stránky jeho knihy o vědě, než ji odložila. „Ty myšlenky se jí sice líbí, ale není to prostě pro ni. Chtěla, abych byl doktor – tak už to židovské matky mají. Když jsem jí říkal, že jsem doktor, tak mi řekla, že ne ten správný doktor,“ popisuje Greene.

„Chci tím říct, že se dá respektovat věda a pravdy, které věda přináší, aniž byste se tím nutně chtěli sami zaobírat. A to je přesně příklad mojí mámy,“ dodává.

Meze vědy

Ve Spojených státech přitom podle něj existuje hnutí, které nedůvěřuje odborníkům. Greene si myslí, že je to proto, že odbornost se spojuje s autoritou a autorita je zase spojována s nespravedlností.

„Existuje spousta lidí, kteří to vnímají tak, že svět k nim není spravedlivý, a já tomu rozumím. Vím, odkud se tato nedůvěra bere, a je důležité si tyto lidi vyslechnout. Cítit k nim empatii, ale zároveň se jim snažit vysvětlit, že věda za to nemůže. Naopak, věda je potenciálně řešení. Věda je způsob, jak vystavět budoucnost, která bude lepší a efektivnější a má kapacitu zachraňovat celou planetu a životy, o které bychom jinak přišli,“ popsal.

Věda podle něj představuje klíč k tomu, jak udělat svět lepším. „Věda nás nikdy neutlačuje, to lidé vás utlačují,“ dodává slavný fyzik a matematik.

Celý rozhovor je ve videu, které si můžete přehrát v úvodu stránky. Brian Greene v něm hovoří více o teorii strun, o tom, zda existuje rozpor mezi vědou a vírou, ale i o tom, proč má lidský život hodnotu, i když je člověk jen shluk molekul. Výše je rozhovor dostupný také jako podcast.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.