Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.

Vědci narazili na „hřbitov velryb“ v oblasti zlomového pásma Diamantina na jihovýchodě Indického oceánu v hloubce kolem sedmi kilometrů. Mezinárodní tým expertů z Číny, Itálie a Nového Zélandu tam během 32 ponorů zdokumentoval 485 míst s fosiliemi nebo pozůstatky uhynulých velryb. Výzkumníci hovoří o opravdové nekropoli na mořském dně, jejíž rozsah je dle nich „bezprecedentní“.

Nejde samozřejmě o úmyslně zakládaná pohřebiště, tak se velryby nechovají. Na několik míst, kam těla mrtvých velkých kytovců klesají, je zanesou mořské proudy.

Mapa velrybího pohřebiště s vyznačeným počtem popsaných těl
Zdroj: Nature

Mezi zatím nejcennější popsané nálezy patří fosilizovaná lebka vyhynulého druhu velryby Pterocetus benguelae, jež je stará přibližně 5,3 milionu let. Vědci také popsali doposud úplně neznámý druh kytovce, který pojmenovali Pterocetus diamantinae podle oblasti, kde ho objevili. Největším objeveným tělem pak byla pět metrů dlouhá plejtvákovitá velryba z antarktických vod.

Téměř rozložená těla mrtvých kytovců
Zdroj: Nature

Pozornost badatelů ale nepřitahují jen samotné kostry pravěkých obrů. Ostatky velryb totiž vytvářejí na mořském dně jedinečné prostředí, které poskytuje potravu a útočiště mnoha organismům. Odborně se těmto místům říká „whalefall“ neboli velrybopád: Jde o lokality, kde živiny z rozkládajících se těl velkých kytovců vytvářejí ekosystémy tvořené desítkami specializovaných druhů.

Vědci tady našli medúzy, červy, korýše a další živočichy, z nichž někteří mohou rovněž představovat dosud nepopsané druhy. Těla velryb, která po jejich smrti klesnou na dno oceánu, dokážou živit celá společenství organismů i po desítky let.

Právě proto jsou takové nálezy pro biology mimořádně cenné. Umožňují sledovat nejen vývoj velryb v průběhu milionů let, ale také fungování hlubokomořských ekosystémů, o nichž se stále ví jen málo. Oblast Diamantinského zlomu navíc patří k místům, kam se výzkumné expedice dostávají jen výjimečně kvůli extrémní hloubce a technické náročnosti průzkumu.

Americký paleontolog Stephen Godfrey označil objev za zcela výjimečný. Podle něj jde teprve o první pohled do lokality, která může skrývat „mnoho dalších překvapení“. Domnívá se, že nález povzbudí další výzkum hlubin oceánu a přinese nové informace o dávné historii života v mořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.