Vědci prodloužili život myší, když je napojili na mladší

Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.

Pokud se chirurgicky spojí oběhové systémy mladé a staré myši, může to zpomalit stárnutí na buněčné úrovni; výsledkem je pak prodloužení délky života staršího zvířete až o deset procent, ukázal výzkum. Výsledky podle autorů ukazují, že by tyto faktory mohly být potenciálně izolovány jako terapie pro rychlejší uzdravení, omlazení organismu a přidání let k životu staršího jedince.

„Jedná se o první důkaz, že proces zvaný heterochronická parabióza může zpomalit tempo stárnutí, což je spojeno s prodloužením délky života a zdraví,“ uvedl vedoucí autor studie James White z Duke University School of Medicine.

Studie se snažila zjistit výhody heterochronické parabiózy prováděné chirurgickým spojením dvou různě starých zvířat, které umožní, aby na kratší nebo delší dobu obě zvířata sdílela jeden společný oběhový systém. Předchozí studie prokázaly přínosy proti stárnutí tkání a buněk starších myší po třech týdnech parabiózy. Projevovalo se to i navenek – byly aktivnější a jejich tkáň vypadala výrazně mladší.

Delší experiment

Tentokrát se vědci pokusili experiment nejen zopakovat, ale především prodloužit. Ze tří týdnů na dvanáct. Může se to zdát málo, ale ve skutečnosti se jedná asi o desetinu délky průměrného myšího života. 

Vědci zjistili, že během tohoto období vykazovala starší zvířata lepší fyziologické schopnosti a žila přibližně o deset procent déle než zvířata, která tento zákrok nepodstoupila.

Vědci také pozorovali, že čím déle zvířata sdílela krevní oběh, tím déle trvaly účinky proti stárnutí, jakmile už nebyla spojena. Také na buněčné úrovni se ukázalo, že proces parabiózy drasticky snížil chemické znaky stáří krve i jaterní tkáně.

U lidí v této podobě nepoužitelné

Autoři varují před nadějí, že by se tato metoda mohla využívat u lidí. Spojit lidské oběhové soustavy na celé roky by bylo nejen značně nepraktické, ale zejména neetické – mladý člověk by doslova obětoval svoje roky života pro toho staršího. Nicméně neznamená to, že je tento výzkum pro člověka k ničemu. 

„Naše práce poukazuje na potřebu prozkoumat, jaké faktory v cirkulaci mladé krve způsobují tento fenomén proti stárnutí,“ vysvětlili autoři v rozhovoru pro deník The Independent. Důležité jsou podle nich změny, které propojení soustav vyvolává – zda jde o vliv nějakých proteinů, nějakou formu placeba, anebo něco spojeného s metabolismem. Kdyby se podařilo odhalit tyto faktory, pak už by se tyto konkrétní vlivy mohly dát proměnit na konkrétní lékařské procedury. 

A právě tomu se chtějí vědci v tomto týmu věnovat v dalších měsících a letech – jde ale zatím o základní výzkum, takže od praktického přínosu ho dělí možná celá desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.