Venezuela má zřejmě obří zásoby vzácných kovů, neumí je ale těžit

Jihoamerický stát, který se ocitl v centru světové pozornosti, se může pochlubit velkými přírodními zdroji. Současně ale Venezuela není schopna tyto zdroje využívat.

Když se řekne Venezuela, vybaví se většině lidí asi hlavně ropa. Tato země má největší zásoby takzvaného černého zlata na světě, v zemi jí leží asi pětina celého ověřeného bohatství planety. Ale to není ani zdaleka všechno, ještě důležitějšími se totiž mohou stát její zdroje kritických a vzácných nerostů. Bez nich totiž není možný moderní průmysl.

Geologické bohatství Venezuely obsahuje bohatá ložiska železné rudy, bauxitu, zlata a niklu – ale také významná naleziště mědi a zinku. Zejména má ale i obrovské množství vzácných zemin, které jsou soustředěné převážně na Guyanské vysočině v jižní Venezuele.

Ve skutečnosti se země pyšní největšími zásobami zlata v Latinské Americe a patří mezi největší světové držitele železné rudy a bauxitu. Oficiální průzkumy naznačují světový potenciál v oblasti kovů pro výrobu baterií: vláda nedávno oznámila, že její zásoby obsahují 340 milionů tun niklu a obrovské množství mědi, což by v případě ověření znamenalo, že Venezuela patří mezi přední světové zdroje těchto materiálů.

Na Guyanské vysočině byly také nalezeny koltan a vzácné zeminy obsahující thorium. Problém je, že toto důležité nerostné bohatství zůstává převážně teoretické – jedná se spíše o geologické možnosti než o prokázané zásoby.

Bohatství ležící v zemi

Přes toto obrovské bohatství zdrojů je ale jejich komerční těžba zatím zcela zanedbatelná. Nerosty jako uhlí, olovo, zinek, měď, nikl a zlato představují méně než jedno procento produkce Venezuely a v zemi neprobíhají žádné významné zahraniční těžební projekty.

Na rozdíl od těžebních velmocí, jako jsou Kanada nebo Austrálie, kde stabilní podmínky umožňují prosperitu gigantům jako BHP nebo Rio Tinto, Venezuele chybí základní předpoklady pro přeměnu nerostného potenciálu v bohatství. Mezi hlavní překážky patří jednak nestabilita země, ale také nedostatek kvalitních moderních dat, na která by se mohli investoři spolehnout.

Země nemá ani spolehlivý systém pro těžební povolení a koncese, což se v minulosti opakovaně projevilo tím, že některé těžební operace selhaly - například kvůli tomu, že zahraniční firmy čelily náhlým zrušením smluv. Venezuela nemá ani dostatečnou infrastrukturu, včetně silniční sítě nebo stabilní energetické sítě.

Zdroje jsou na papíře k dispozici, ale bez dramatického zlepšení správy a infrastruktury nemohou zásobovat globální dodavatelský řetězec ani podporovat vlastní rozvoj Venezuely.

Příběh jednoho selhání

V roce 2016 podepsal Nicolás Maduro dekret o vytvoření těžebního regionu Orinoko. Oblast o rozloze přibližně 112 tisíc kilometrů čtverečních představuje asi 12 procent území státu a dá se geograficky vymezit právě jižním břehem řeky Orinoko.

Tato oblast se považuje za strategickou hlavně pro těžbu zlata, ale také diamantů, koltanu, niklu a prvků vzácných zemin. Má obsahovat více než osm tisíc tun zlata, což by Venezuelu zařadilo mezi země s největšími zásobami tohoto minerálu. Měla by umožňovat i možnosti těžby až jednoho milionu karátů diamantů, 12 tisíc tun niklu, 35 tisíc tun koltanu a nedefinovaná ale obří ložiska mědi.

To bylo před deseti lety. Dnes v oblasti neprobíhá těžba žádných velkých společností, naopak – region se podle španělského deníku El País proměnil v nebezpečné hnízdo kriminality, politické a vojenské korupce a pašování, a to vše na pozadí velké ekologické katastrofy. „Neexistuje tady žádná velkoplošná těžba, ale jenom chaotická a nekontrolovaná exploatace,“ tvrdí deník.

Podle britského Guardianu zde zápasí lokální i kolumbijské gangy, zdroje od nich odkupují čínští obchodníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.