Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.

„Mít v tomto ročním období takový nadbytek je neobvyklé. Je to opravdu vysoké číslo,“ řekl agentuře Reuters hlavní lékař dánského Statens Serum Institutu Lasse Vestergaard. „Je těžké vysvětlit tuto vysokou úmrtnost něčím jiným než extrémním horkem,“ dodal Vestergaard.

Extrémní horko může způsobit úpal, tedy selhání termoregulace organismu, ale také zhoršuje existující kardiovaskulární a respirační onemocnění, přičemž starší lidé patří k nejzranitelnějším. Data ale ukazují, že nadměrná úmrtí se nevyhýbají ani mladým lidem ve věku do čtrnácti let:

Data shromážděná v EuroMOMO z národních statistik z více než dvacítky evropských zemí a Izraele zahrnovala nadměrné počty úmrtí ze všech příčin, nejen těch souvisejících s horkem, v týdnu od 22. do 28. června, kdy vlna veder vrcholila ve Francii, Španělsku, Británii a dalších zemích. Údaje zatím nejsou kompletní, různé evropské země totiž mají různé metriky pro zveřejňování údajů o úmrtí. Například Česká republika v tomto souboru zatím není, protože tato data vydává čtvrtletně – na dotaz ČT24 uvedl Státní zdravotní ústav, že vyjdou v druhém srpnovém týdnu.

Bylo to opravdu horko?

Vědci uvedli, že neexistují žádné další známé významné faktory, jako byla v minulosti například ohniska covidu-19. Experti tvrdí, že vlna veder koncem června by byla prakticky nemožná bez klimatických změn způsobených člověkem.

Na datech je také vidět, že letní měsíce obecně přinášejí mnohem nižší úmrtnost než ty zimní. V zimě totiž existuje mnohem víc rizikových faktorů: od chladného počasí, jež přináší větší pravděpodobnost srdečních potíží, přes snadnější šíření nakažlivých nemocí až po nedostatek slunečního světla, jenž je spojený s depresemi.

Obecně platí, že zima zabíjí v Evropě výrazně více lidí než horko, ale úplně jiné je to s trendy. Ty totiž ukazují, že chlad bude v dalších letech zabíjet stále méně – protože ho bude kvůli oteplování méně, zatímco smrtí spojených s vedry bude přibývat. Nedávno to zkoumala rozsáhlá studie, která tvrdí, že ve scénáři, kdy dojde jen k mírnému nárůstu emisí oproti současnosti, přičemž nedojde k dodatečné adaptaci na horko, by se zvýšil počet úmrtí v důsledku horka celkem o 5,8 milionu, ale současně by ubylo 3,5 milionu úmrtí na chlad.

Evropa by se podle klimatologů měla začít více přizpůsobovat světu, který se klimaticky rychle mění. Tou zásadní adaptací, která může snížit zdravotní rizika veder, jsou klimatizace. Kromě nich zejména ve větších městech podle vědců fungují i ochlazovací centra, kde si mohou přehřátí lidé snížit teplotu. A na úrovni ulic, čtvrtí i celých měst má zase pozitivní vliv zeleň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.