Přijít o kritické množství vody v těle je při horku nebezpečně snadné. A má to závažné zdravotní dopady, varují odborníci. Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP radí, jak nastávající vlnu veder přežít ve zdraví.
Prvními projevy dehydratace jsou bolest hlavy, nevolnost, malátnost a roztěkanost – nic nápadného a současně příznaky, které se snadno podcení. Jenže pod tímto povrchem se skrývají hlubší problémy: dlouhodobý nedostatek vody v těle totiž postupně vede k poškození orgánů, hlavně ledvin.
Klíčový proces pro ochlazování těla je pocení. Tento proces je velmi efektivní a dokáže organismus zbavit většiny přebytečného tepla – jenže jako každý chladič za to platí spotřebou vody. A abychom zůstali u metafory s autem: čím větší stroj, tím větší spotřeba.
Podle odborníků by měl proto zdravý dospělý člověk denně vypít 30–40 mililitrů vody na kilogram tělesné hmotnosti. V létě, kdy může tělo vypotit dokonce 1,5–3 litry za den, je třeba toto množství ještě zvýšit.
Podle Josefa Štolfy a Jana Dolečka ze Sdružení praktických lékařů je důležité, aby lidé plánovali při vlnách veder svůj program tak, aby vždy měli přístup k dostatku vody.
Není jedno, co člověk pije
Nejlepší, po čem mohou lidé v létě sáhnout, je podle lékařů pitná voda, neslazená minerálka, případně slabý, neslazený čaj.
„Především starší lidé často nemají žízeň, takže je přirozeně nic nenutí pít. Někteří žijí sami a nikdo jim během dne nepřipomene, aby se napili. Proto svým pacientům radím stavět si různě do cesty pohárky s vodou, aby si pomocí vizuálního vjemu uvědomili, že je potřeba se napít. Ideální je rozmístit je po bytě na místa, kolem kterých často procházejí,“ nabádá Štolfa.
Mladší generaci zase radí sledovat množství vypitých tekutin v závislosti na jejich fyzické aktivitě, třeba prostřednictvím mobilní aplikace.
Zrádné bylinky
O nebezpečnosti alkoholu v horku se všeobecně ví a většina lidí doporučení o jeho opatrné konzumaci dobře zná a dodržuje, jiná situace je u bylinek. Zatímco alkohol a kofein by už většina lidí do ideálního pitného režimu při vlně veder nejspíš nezařadila, bylinky by z odvodňování organismu podezíral málokdo.
Jenže ony mohou přinášet více rizika, než by se mohlo zdát. „Bylinky obsažené v čajích mohou být nebezpečné v tom, že snižují, případně zvyšují účinky některých léčivých přípravků. Na to je třeba dávat si pozor a pozorně číst příbalové letáky. Například heřmánek nebo máta mají tendenci mírně vysušovat a dehydrovat, takže stejně jako káva nebo silné čaje nejsou pro doplnění tekutin dobré,“ doplňuje Štolfa.
Každý šálek kávy nebo silného čaje je proto podle něj vhodné doplnit také sklenicí pitné vody nebo neslazené minerálky.
Když je vody moc
Tendence pít ve vedru vodu může mít pro člověka i negativní dopady, a to když se to přežene. Stejně jako nedostatek vody je totiž pro tělo nebezpečný i její přebytek.
„Naše krev má určité množství minerálů a dalších látek. Pokud člověk pije extrémní množství vody, tělo ji nezvládne prostřednictvím potu a moči vylučovat, a dojde tak k naředění těchto minerálů, především sodíku. Ten přitom pomáhá udržovat rovnováhu tekutin v buňkách i mimo ně. V konečném důsledku může dojít k otoku mozku nebo srdečnímu selhání,“ popisuje Doleček.
Přílišnému pití vody by se podle něj měli vyhnout pacienti, kteří se léčí se srdečními chorobami. Na nadměrné zavodnění může upozornit pulzující bolest hlavy, nevolnost a zvracení a celková únava organismu.
Bez minerálů tělo nefunguje
Součástí potu je kromě vody také určité množství minerálů, především sodík, draslík nebo například vápník.
Při fyzických výkonech, které doprovází vyšší míra pocení, o ně přicházíme. Doplnit je pomůže pestrá a vyvážená strava. „Rychlé dodání minerálů zajistí také elektrolytové nápoje. Vždy je však třeba zvážit, jaký energetický výdej mě čeká. Rozhodně bych z toho nedělal návyk. Elektrolytové nápoje využijeme především při delších sportovních aktivitách, jako je třeba maraton, kdy kvůli většímu pocení a energetickému výdeji přichází tělo o vápník a hořčík, a hrozí tak svalové křeče a únava,“ vysvětluje Doleček.
Lidé by podle lékařů měli po těchto nápojích ve vedru sáhnout, i když je normálně neužívají – hlavně, když se nemohou vyhnout výraznější námaze.
Ne všechno, co teče, hydratuje
„Kávu, alkohol, silné čaje, polévky ani mléko do pitného režimu nezapočítáváme,“ podotýká Šolfa. Přestože našemu tělu dodávají tekutiny, obsahují často složky, které mají odvodňující účinky nebo jsou náročné na zpracování.
„U všeho, co pijeme, je třeba sledovat složení. Řada nápojů totiž kromě likvidních složek obsahuje i spoustu jiných látek. Ty pak tělo zatěžují, protože je musí zpracovat. Proto je vhodné naředit sladké džusy či šťávy vodou. U sportovců často vidím, že pijí iontové nápoje, které kromě minerálů obsahují například kreatin, vitaminy nebo cukry. I tyto nápoje doporučuji doplnit obyčejnou vodou,“ zakončuje lékař.
