Vymřením je ohrožena polovina druhů želv. Pětina už vyhynula

Mezinárodní tým vědců z USA, Francie, Austrálie a Německa vydal už devátou edici atlasu „Želvy světa“. Publikace obsahuje nejen podrobné popisy všech 357 druhů želv, ale také informace o stavu ohrožení všech druhů a srovnání jejich současného a původního areálu rozšíření. Výsledky jsou alarmující: přibližně polovině světových druhů želv hrozí vyhynutí. Tato zvířata jsou postižena zejména ztrátou životního prostředí a nadměrným odchytem pro konzumaci i prodej chovatelům.

Kožatka velká je s délkou krunýře 226 centimetrů největší mořskou želvou na světě. Na souši je rekordmankou želva obrovská žijící na Seychelských ostrovech – její krunýř měří úctyhodných 138 centimetrů. Nově vydaný atlas popisuje nejen tyto obry svého druhu, ale úplně všechny zástupce současných želv.

Člověk ničí místa, kde žijí želvy

„Přinášíme souhrn informací o všech 357 druzích želv na světě, které ještě dnes existují,“ vysvětluje hlavní autor, profesor Uwe Fritz z Drážďan. „V novém vydání ale také ukazujeme ohrožení želv a porovnáváme jejich původní areál rozšíření s tím, kde jsou rozšířené v současné době.“ Podle vědce jsou tyto informace zásadní pro tvorbu zákonů a opatření, které by mohly želvy zachránit před úplným vyhynutím.

Za ohrožené je považováno 171 druhů želv – každý pátý druh a poddruh byl už dokonce v historických dobách a nedávné minulosti vyhuben. „Postiženy jsou zejména velké druhy, které jsou závislé na zvláštních biotopech. Například všechny velké asijské druhy želv, které se původně vyskytovaly v ústích řek nebo v řekách, jsou dnes ohroženy vyhynutím,“ uvedl německý herpetolog. Právě jejich životní prostředí se stále více zmenšuje, ústí řek bývají nejvíc využívaná pro stavbu infrastruktury. Navíc jejich vejce pytlačí lidé i predátoři, které lidé chovají, jako jsou třeba kočky nebo psi. „I dnes jsou tato velká zvířata zabíjena také pro potravu,“ dodal Fritz.

Podle několika studií patří želvy mezi nejohroženější obratlovce na světě – na seznamu ohrožených druhů se s vyšším procentem objevují pouze primáti.

Areály téměř všech druhů želv se oproti jejich původním stanovištím v uplynulých desetiletích drasticky zmenšily. Tato místa lidé mění, využívají, zastavují nebo upravují tak moc, že želvy zde už nenacházejí dostatek potravy nebo klidu pro snášení vajec. U některých druhů je zmenšení životního prostoru obrovské – vědci to dokládají například bagaturem třípruhým a želvou barmskou; ty přišly už o 90 procent území, kde dříve prosperovaly.

„Jsou to moc smutná čísla. Musí vést k co nejrychlejší komplexní ochraně želv. Jinak budou tato zvířata, která byla svědky vzestupu a pádu dinosaurů, navždy ztracena,“ dodává Fritz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 21 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.