Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Předky současných obyvatel Evropy byly v podstatě dvě hlavní skupiny pravěkých lidí: lovci společně se sběrači na jedné straně a zemědělci na straně druhé. Většina toho, co dnes lidstvo využívá, je dědictvím po prvních zemědělcích: pečivo, nástroje, trvale osídlené vesnice, ale třeba i pivo a víno a psané zákony. A co lovci? Ti nám, podle nové studie, darovali dlouhověkost.

Rozsáhlý italský výzkum, jehož výsledky vydal odborný časopis GeroScience, zkoumal nejstarší obyvatele Apeninského poloostrova – ty, kteří se dožili více než sta let. Výsledky genetické analýzy těchto lidí, kteří přežili víc než deset desetiletí, ukazují, že tuto skupinu něco důležitého spojuje: má ve srovnání s běžnou populací vyšší podíl genetického materiálu od takzvaných „západních lovců a sběračů“.

Záhada dlouhověkosti

Dlouhověkost je jedním z tajemství, které se lidstvo pokouší odhalit snad od okamžiku, kdy začalo psát vlastní dějiny. Proč se někdo dožije metuzalémského věku, ale jiný ne? Dnes už věda odhalila, že vliv má životní styl, prostředí, do značné míry také náhoda, ale silně se projevují i geny. Řada studií totiž popsala, že existují jednotlivé geny spojené s delším životem, další zase naznačují, že roli může hrát i genetická informace prapředků.

Itálie je pro takový výzkum ideálním místem. Má nejen evropsky, ale dokonce i celosvětově jednu z nejvyšších koncentrací lidí, kteří se dožívají stovky a více let. V této studii vědci analyzovali genomy 333 stoletých lidí a 690 zdravých dospělých kontrolních osob ve věku kolem 50 let. Porovnali DNA těchto současných osob se 103 pravěkými genomy čtyř skupin, které tvoří většinu moderního italského genofondu.

Tyto čtyři skupiny jsou: západní lovci a sběrači, kteří patřili mezi původní obyvatele Evropy po době ledové, první neolitičtí zemědělci, kteří přišli z území dnešního Turecka, kočovné skupiny z doby bronzové a starověké skupiny z íránských a kavkazských oblastí.

Výsledky odhalily, že století staříci a stařenky, měli tendenci mít více DNA západních lovců a sběračů než průměrný člověk. „Současná studie poprvé ukazuje, že takzvaný klastr Villabruna/WHG linie přispívá k dlouhověkosti italské populace,“ popisuje studie tuto skupinu odborným termínem.

Žádná další skupina nebyly spojená s delším životem, pouze ta lovecko-sběračská. Zato její vliv byl tak velký, že se podle autorů studie nedá pokládat za pouhou náhodu nebo jen korelaci. I s malým nárůstem lovecko-sběračské DNA se totiž zvýšila pravděpodobnost, že se člověk dožije sta let, o 38 procent. To platilo ještě více u žen, které měly více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že se dožijí 100 let, pokud měly vyšší podíl této starověké DNA. „Varianty podílející se na této vlastnosti mohly být do italského genofondu zavedeny už v dávné době,“ naznačují vědci.

Odkaz předků chrání tělo

Genů spojených s lovci a sběrači je spousta. Které z nic by měly hrát nějakou roli v dlouhověkosti a proč vlastně? To zatím vědci nejsou schopní říct, na to jejich výzkum nestačil, ale mají hypotézu. Ta říká, že tyto varianty začaly po Evropě kolovat během poslední doby ledové, kdy naši předkové museli přežít v extrémně drsných podmínkách s omezenými zdroji potravy.

Vědci se domnívají, že tyto geny pomáhaly zlepšit metabolismus, aby tělo dokázalo efektivněji zpracovávat potravu, a také musely umět posílit imunitní systém, aby chránil před stresem souvisejícím s věkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...