Za jak dlouho projde trávicím traktem hlavička od Lega? Vědci to otestovali sami na sobě

Noční můra všech rodičů, ale občas realita dětských pokojů. Co se stane, když člověk spolkne hlavičku panáčka ze stavebnice Lego, si na vlastní kůži vyzkoušeli dobrovolníci z několika zdravotnických institucí. Na nevšední výzkum poukázal Journal of Paediatric and Child Health.

Pro malé děti je typické, že občas spolknou při hře malé předměty. Jedním z nich může být například hlava panáčka stavebnice Lego. Vyděšení rodiče se pak často obracejí na lékaře s dotazem, jak dlouho bude trvat, než se hračka dostane trávicím traktem ven. 

Lékaři sice rodiče uklidňují, že neexistuje žádné riziko, ale doposud neexistovala žádná větší studie, která by to nezávisle potvrdila. Výzkumníci z několika zdravotnických institucí v Austrálii a Velké Británii se proto rozhodli odpověď na tuto otázku zjistit.  

Cesta žluté hlavičky

Nevšední experiment podle serveru Medical Xpress vypadal následovně: šestice dospělých dobrovolníků – tři muži a tři ženy – spolkla hlavičku Lego panáčka. V následujících dnech pak museli pečlivě prozkoumat každou svou stolici, a to do té doby, než se jim v ní podařilo drobný předmět najít. 

Každý z účastníků byl navíc požádán, aby si během výzkumu vedl pečlivé záznamy o svých trávicích procesech.  Výzkumníky totiž zajímaly i takové aspekty, jako je například konzistence stolice nebo jestli účastník během sledované doby cestoval. Hledání hračky na cestách by přitom mohlo být poněkud složitější. 

Jeden z účastníků Lego ve stolici nenašel

Autoři výzkumu pak zjistili, že průměrně trvalo od 1,14 dne do 3,04 dne, než účastníci experimentu hračku vyloučili. Průměrná doba pak byla 1,71 dní.

Jednomu z nich se přitom hlavičku od Lega ve stolici – i přes údajně usilovnou snahu – najít nepovedlo. Není tudíž jasné, jestli si malé hračky pouze nevšiml, nebo zda zůstala v jeho zažívacím traktu uvězněná úplně. 

Výzkumníci ovšem poznamenali, že není jasné, jestli by ke stejnému výsledku došlo i u batolat, byť principielně by rozdíl neměl být velký. Z pochopitelných důvodů se totiž rozhodli do výzkumu zahrnout pouze dospělé účastníky.  

Není kostka jako kostka

Letos ale také proběhl jiný výzkum, který se věnoval obsahu toxických látek v dětských hračkách, tedy i v kostkách Lega. Vědci z univerzity v Plymouthu prozkoumali chemické složení asi dvou stovek dětských hraček, aby zjistili, zda v nich nejsou obsažené nebezpečné látky. Hledali jich devět, například olovo nebo kadmium. 

Výsledek ukázal, že v některých hračkách, předevších těch starších, opravdu tyto látky obsažené jsou. Jednalo se ale v podstatě jen o staré hračky, které pocházely ze sedmdesátých let dvacátého století, kdy ještě nebyla zdaleka tak přísná pravidla jako dnes. Rizikové látky obsahovala asi desetina zkoumaných hraček, z Lega nejvíc černé, modré a červené kostky. 

Autoři práce varovali, že potenicálně by, při větším množství polykaných kostek, mohlo dojít k otravě dětského organismu – jedna kostka ale riziko nepředstavuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.