Zbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů, varuje studie

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Vědci tvrdí, že zvýšení výdajů na obranu po celém světě zhorší klimatickou krizi, která následně způsobí další konflikty. V analýze pro Úřad OSN pro otázky odzbrojení se vědci zabývali možným dopadem zvýšené militarizace na plnění klimatických cílů. Zjistili, že pravděpodobný nárůst emisí způsobený zvýšeným zbrojením zemí NATO by odpovídal emisím oxidu uhličitého v tak velké a lidnaté zemi, jako je Pákistán.

Vzhledem k utajení, které obvykle obklopuje vojska a jejich operace, je obtížné zjistit, kolik skleníkových plynů jednotlivé armády vypouštějí. Pouze země NATO hlásí míru svých emisí tak přesně a otevřeně, aby se výzkumníci vůbec mohli pokusit o kvalifikovaný odhad.

„Vzali jsme NATO, protože je z hlediska výdajů nejtransparentnější. Není to tedy tak, že bychom se chtěli zaměřit na NATO, ale prostě proto, že mají k dispozici více údajů,“ řekl Lennard de Klerk, který je spoluautorem studie a který se specializuje na klimatické a environmentální dopady válečných konfliktů. Výzkumníci spočítali, o kolik by se zvýšily emise skleníkových plynů, kdyby země NATO s výjimkou USA – protože ty už nyní vydávají mnohem více než ostatní – zvýšily své výdaje na obranu na dva procentní body ze svého HDP.

„Je opravdu znepokojivé, jak upřednostňujeme krátkodobou bezpečnost a obětujeme bezpečnost dlouhodobou,“ uvedla výzkumná pracovnice a spoluautorka studie Ellie Kinneyová. „Kvůli tomuto druhu nedostatečně informovaného přístupu, který zaujímáme, investujeme nyní do zbrojení a vojenské bezpečnosti, zvyšujeme kvůli tomu globální emise a dále zhoršujeme klimatickou krizi,“ dodala.

Svět je méně bezpečné místo

Vzhledem k tomu, že svět zažívá největší počet ozbrojených konfliktů od druhé světové války, se země pustily do vojenských výdajů, které v roce 2023 dohromady dosáhly rekordní výše 2,46 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun), poznamenává The Guardian.

Jen málokterá armáda je transparentní, pokud jde o rozsah využívání fosilních paliv, ale vědci odhadují, že dohromady jsou armády zodpovědné za 5,5 procenta globálních emisí skleníkových plynů. Každý dolar investovaný do nového vybavení představuje nejen odpovídající náklady na emise uhlíku při výrobě, je k tomu třeba připočíst obrovské ztráty na životech v důsledku ozbrojených konfliktů.

Samotná změna klimatu je nyní stále více považována za hnací sílu konfliktů, i když zatím jen nepřímo. V súdánském Dárfúru je válka spojená s bojem o omezené zdroje po dlouhotrvajícím suchu a rozšiřování pouští. V Arktidě vede ústup mořského ledu k napětí ohledně toho, kdo by měl kontrolovat nově dostupné zdroje ropy, plynu a nerostných surovin.

Podle Global Peace Index se militarizace v roce 2023 zvýšila ve 108 státech. Do ozbrojených konfliktů je nyní zapojeno 92 zemí na různých místech – od Ukrajiny a Pásma Gazy po Jižní Súdán a Kongo. Očekává se, že toto číslo poroste, protože v řadě regionů se stupňuje napětí a USA, které po desetiletí do armády nejvíce investovaly, naznačují, že jejich spojenci v NATO budou muset investovat do své obrany a bezpečnosti sami a víc.

V Evropě je tento nárůst obzvláště dramatický – podle Mezinárodního institutu strategických studií vzrostly výdaje států EU na zbrojení v letech 2021 až 2024 o více než třicet procent.

V březnu Evropská unie oznámila plán vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030, prostřednictvím kterého chce unijní exekutiva mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) – včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...