Země v nouzi poradila, jak žít s koronavirem i jak se dá léčit

Nahrávám video

Česká televize přinesla další díl speciálního vysílání Země v nouzi. Jeho cílem bylo pomoci a poradit, jak zvládnout současnou vlnu pandemie covidu-19. Pozvání přijali pediatrička Markéta Bloomfield, praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, intenzivista Jiří Sagan, lékárník Petr Horák, genetik Jan Pačes a pneumolog Michal Kopecký.

Českou republiku i většinu Evropy zasáhla nová vlna pandemie covidu-19. Tentokrát za ni může varianta delta, která je nakažlivější a mnohem nebezpečnější než kmeny, se kterými má kontinent už zkušenost.

Řada nemocnic omezuje péči, přicházejí nová opatření proti šíření viru, lidé znovu musí omezovat své chování i kontakty – a to všechno v době, kdy se pomalu blíží Vánoce.  Že je situace vážná, potvrdil i intenzivista Jiří Sagan z FN Ostrava. „Většina zdravotního personálu je teď očkovaná nebo nemoc prodělala, lidí je teď dost. Některá oddělení se ale musí uzavírat nebo měnit jejich provoz. Pokud bychom chtěli zachovat péči jak pro pacienty covidové, tak i ty necovidové, museli bychom asi sáhnout po pomoci odjinud - buď po vojácích nebo pomoci ze zahraničí.“ 

Jak se léčí covid

 Výrazně podle něj nyní lékařům pomáhá to, že jsou i pacienti z významné části dnes očkovaní. „Očkování pozitivně ovlivnilo těžký průběh starších pacientů,“ řekl Sagan. Co se týká léčby, tak je podle něj stále zásadní kyslík. „Bez něj bychom my lidé nemohli fungovat. Hodně jsme si slibovali od remdesiviru, ale ten se musí podat na začátku léčby, jinak tak dobře nefunguje,“ upozornil lékař. 

Používají se i kortikoidy, které se podle něj ukázaly velmi účinnými v tom, že umí zbrzdit přehnanou imunitní reakci organismu. Lékaři používají i velké množství dalších léčiv, která pomáhají proti dalším problémům a nemocem, které se mnohdy na covid nabalí. 

Naopak neúčinným je podle Sagana ivermektin. „Z mého pohledu a z pohledu odborných společností i medicíny založené na důkazech, je to lék, který nepřináší pro pacienta žádný benefit. Nikdy jsme ivermektin nepodávali a doufám že ani nebudeme,“ dodal. Podobný názor má i Petr Horák, vedoucí lékárník FN Motol. „Zkoumala se řada léků, podobně jako ivermektin, například azitromycin, ale všechny ty naděje se ukázaly jako liché,“ uvedl.  

Žádný z používaných léků není podle zkušeností lékařů univerzální - u všech velmi záleží  na tom, v jaké fázi nemoci se pacientovi podá. Například kortikoidy se podávají v pozdějších fází péče, remdesivir a monoklonální zase naopak na začátku. Proto také některé léky jen těžko může předepisovat třeba obvodní lékař.

Monoklonální protilátky jsou nová účinná zbraň

Při této covidové vlně se lékaři mohou opřít i o lék, který v minulých vlnách neměli k dispozici vůbec nebo v nedostatečném množství. Jde o takzvané monoklonální protilátky, tedy směs protilátek, které obalí virus a zabrání mu tak, aby se mohl šířit dál. To ale znamená, že se dají využít jen na začátku léčby, kdy se virus teprve začíná šířit tělem. Tento způsob léčby byl využitý například při záchraně života amerického prezidenta Donalda Trumpa, v současné době ho může využít i český pacient.

Musí splnit ale několik kritérií, například věk nad 65 let, anebo musí mít nějakou rizikovou diagnózu - o jejich podání ale vždy rozhoduje obvodní lékař, jehož by měl nemocný člověk kontaktovat. Podle Petra Horáka se v současné době tyto léky využívají velmi intenzivně a bude zapotřebí jejich zásoby doplňovat. Ta potvrzují i aktuální informace:

Dalším omezením je, že se tyto účinné protilátky, o něž je velký zájem, se dají aplikovat jen v aplikačních centrech, jichž je v současné době asi stovka. A nakonec je omezením jejich vysoká cena: jedna dávka stojí kolem 30 tisíc korun, dalších asi pět tisíc je zapotřebí započítat za aplikaci.   

Podívejte se na starší díly pořadu Země v nouzi:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.