Země ztrácí odrazivost. Vysvětluje to, proč byl letošek tak horký

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Částečně by tyto vysoké teploty bylo možné připsat dopadům mohutné exploze podmořského vulkánu Hunga Tonga – Hunga Ha’pai, kdy do stratosféry proniklo velké množství vodní páry působící jako skleníkový plyn.

Dalším dílem přispěla redukce sírových aerosolů z námořní dopravy, ke kterým došlo v důsledku nových regulací, a které se projevilo především v oblasti severního Atlantiku. Do třetice se na zvýšení teplot určitou měrou mohla podílet i vyšší sluneční aktivita dosahující vloni maxima v rámci jedenáctiletého cyklu. Nicméně i když se sečte působení všech těchto tří efektů, dostaneme se globálně na hodnotu oteplení menší než 0,1 °C. Do pozorovaného oteplení tak zbývá rozdíl zhruba dvou desetin stupně, který se těmito faktory vysvětlit nedá.

Zemi chybí albedo

Na základě analýzy satelitních dat, které sledují bilanci energie na horní hranici atmosféry, vědci zjistili, že v loňském roce bylo naměřeno nejnižší albedo v historii pozorování, tedy nejméně od roku 1940. Planetární albedo je podíl mezi množstvím záření, které k nám dopadá od Slunce, a tím, které se od planety odráží zpět do vesmíru. Vyjadřuje se v procentech a dlouhodobě se pohybuje kolem 31 procent.

Odchylka albeda v roce 2023 v procentech vůči průměru za období 2001–2022
Zdroj: Science

V loňském roce zjištěná nejnižší hodnota albeda je vyvrcholením trendu, který meteorologové pozorují už delší dobu. Na snížení zemského albeda se podílí především významný pokles oblačnosti nižších pater jak nad severními částmi mírného pásma, tak nad tropickými oblastmi oceánů, zejména pak v Atlantském oceánu.

Důsledkem je zvýšení dopadajícího slunečního záření na zemský povrch, kde tak dochází k nárůstu teploty. Analýza dat ukázala, že od prosince 2020 pozorovaná redukce albeda dokáže vysvětlit oteplení lehce přes dvě desetiny stupně Celsia (přesněji 0,23 °C). Malou měrou k tomuto snížení přispívá i pokles sněhové pokrývky a rozsahu mořského ledu v Arktidě.

Skutečnost, že za snížené albedo je zodpovědná především nízká oblačnost, a nikoliv oblačnost ve větších výškách, má důležité důsledky. Celkově platí, že oblaky ve všech hladinách odrážejí sluneční paprsky, což vede k ochlazení povrchu. Ale oblačnost ve vysokých, studených vrstvách atmosféry také vytváří oteplovací efekt, protože zadržuje část tepla vyzařovaného z povrchu země v atmosféře, které tak neunikne do kosmu. Tím tedy přispívá k efektu skleníkových plynů. U nižších oblaků ale platí, že při snížení jejich množství přijdeme pouze o chladicí efekt, takže se povrch a spodní vrstvy atmosféry oteplí.

Zašpiněné zrcadlo

Dlouhodobý pokles albeda je způsoben především dlouhodobým poklesem rozsahu oblaků nižších pater, který se z globálního pohledu snižuje o 1,27 procenta za dekádu. V celoplanetárním měřítku pokrývají tyto nízké oblaky zhruba 38 procent rozlohy Země, přičemž v loňském roce činil pokles oproti tomuto průměru dokonce čtyři procenta. Dlouhodobě přitom vede především východní Atlantik, který se díky tomu i významně podílí na celosvětovém nárůstu teploty.

A proč vlastně dochází k poklesu množství nízké oblačnosti? Jednak je to už zmíněný pokles aerosolových částic z lodní dopravy, které působí jako kondenzační jádra, na nichž se pak sráží vodní pára a vzniká oblačnost. Dále je to přirozená proměnlivost atmosféry a zpětné vazby spojené s chováním oceánů. Nicméně to by samo o sobě nestačilo, pravděpodobné je tedy i snížení množství těchto oblaků kvůli samotnému globálnímu oteplování.

Zjištěné závěry o rekordně nízkém albedu planety ale není úplně jednoduché vysvětlit. V zásadě se uplatňují tři mechanismy – působení aerosolů, výše zmíněný pokles rozsahu nízké oblačnosti a taky vnitřní proměnlivost klimatu. Zejména vzájemné ovlivnění posledních dvou jmenovaných mechanismů je velmi komplikované a není úplně jednoduché vyhodnotit jejich chování do budoucna.

V případě vnitřní proměnlivosti by se očekávané tempo oteplování měnit nemuselo, ale pokud měnící se množství nízkých oblaků nesouvisí s vnitřní proměnlivostí klimatu, bude nutné zvýšit očekávanou spodní hranici tempa oteplování. Neboť v takovém případě pozorované oteplení v loňském a do jisté míry i v letošním roce je něco, co tu s námi zůstane a míra nárůstu teploty se bude držet blíže horní hranici současných projekcí budoucího vývoje.

A to by znamenalo, že dosažení, respektive překročení kritické úrovně oteplení vymezené Pařížskou klimatickou dohodou je blíže, než si myslíme. Nicméně současně je nutné zdůraznit, že tyto výsledky zůstávají zatíženy určitými nejistotami, které by ale měla pozorování v nejbližších letech výrazně omezit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...