Zlovlci byli originálními predátory bez příbuznosti s vlky, ukázal výzkum

V populární kultuře se jim říká díky seriálu Hra o trůny „zlovlci“. Ve skutečnosti se obrovský pravěký predátor jmenoval pravlk obrovský. Vědci nyní kosti těchto ikonických amerických šelem detailně analyzovali a zjistili, že to vůbec vlci nebyli.

Lidé se poprvé o existenci pravlků dozvěděli na konci devatenáctého století. V asfaltových jámách La Brea nedaleko Los Angeles byly od té doby objeveny tisíce pozůstatků těchto masožravých tvorů. Hned po nalezení prvního z nich roku 1850 rozvířili představivost vědců i romanopisců.

V asfaltu často pravlci nacházeli smrt, když tam pronásledovali svou kořist – umírali tam chycení do lepkavé pasti, když se snažili ulovit koně, bizony, nebo dokonce mastodonty. Stokilovému téměř dva metry dlouhému predátorovi dokázal odolat v pleistocénu jen málokterý tvor.

Až doposud se většina vědců domnívala, že pravlci byl blízkými příbuznými obyčejných vlků, kteří se již tehdy toulali po pláních Severní Ameriky. Nová studie, publikovaná v polovině ledna v odborném časopise Nature, pátrala po příbuznosti obou druhů.

Hlavní autoři Angela Perriová a Kieren Mitchell předpokládali, že pravlci jsou blízce příbuzní s jinými vlky. Paleontologové už totiž celá desetiletí nacházeli řadu důkazů, jak podobné jsou kosti strašlivých vlků a šedých vlků obecných. Jsou si natolik blízké, že někdy je dokonce těžké je od sebe rozeznat. „Myslel jsem si, že zlovlci jsou možná specializovaný rodokmen nebo poddruh vlka šedého,“ říká Mitchell.

Ale nové důkazy, které paleontologové získali, vypovídaly o něčem jiném. Předběžné genetické analýzy ukázaly, že pravlci a vlci obecní nebyli blízcí příbuzní. „Myslím, že mohu mluvit za celou naši skupinu, když řeknu, že výsledky byly rozhodně překvapením,“ říká Perriová.

Překvapení z pravěku

Po sekvenování pěti genomů z fosilií pravlků starých 50 tisíc až 13 tisíc let vědci zjistili, že zvířata patřila k mnohem staršímu rodu psovitých šelem. Nové genetické důkazy naznačují, že pravlci se vyvinuli přímo v Americe a neměli s šedými vlky, kteří do Nového světa přišli z Eurasie, žádný blízký příbuzenský vztah. Naposledy oba druhy sdílely společného předka asi před 5,7 miliony lety.

Výrazná podobnost mezi nimi je podle vědců případem takzvané konvergentní evoluce, kdy si různé druhy díky podobnému způsobu života vyvíjejí podobné adaptace – nebo dokonce vzhled. Někdy je taková konvergence jen hrubá, například ptáci i netopýři si vyvíjejí křídla navzdory své odlišné anatomii. V případě pravlků a vlků obecných byla tato specializace velmi podobná: oba druhy lovily primárně přežvýkavce vybavené kopyty, zřejmě ve smečkách. A to vedlo ke vzniku prakticky stejné podoby ze dvou odlišných základů, nezávisle na sobě.

„Tyto výsledky otřásly myšlenkou, že pravlci byli jen většími bratranci vlků,“ uvedl paleontolog Grant Zazula, který se na nové studii nepodílel.

Podobnost mezi těmito dvěma druhy vedla vědce k tomu, že jim přisuzovali i stejné chování – nový genetický původ pravlků ale tyto předpoklady mění a podle autorů studie by proto měli být znovu intenzivněji prozkoumáni.

Nový objev je také dalším kamínkem do mozaiky pro vysvětlení, proč pravlci vymřeli – ale obyčejní vlci ne. „Na rozdíl od vlků obecných, kteří jsou opravdu vzorovým příkladem rychle se adaptujícího zvířete, byli pravlci v tomto ohledu mnohem méně flexibilní, zejména co se týká vypořádání se s měnícím se prostředím a kořistí,“ vysvětluje Perriová.

Zajímavé také je, že tyto šelmy po sobě nezanechaly do současnosti žádné genetické dědictví. Normálně se psovité šelmy často kříží i mezi druhy, ale pravlci zřejmě nic takového nedělali – možná i proto, jak byli od ostatních druhů geneticky vzdálení. Nová studie naznačuje, že pravděpodobně nebyli schopní zplodit životaschopné potomky s nedávno příchozími vlky z Eurasie. Pravlk vyhynul asi před 10 tisíci lety přibližně ke konci poslední doby ledové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...