Způsob, jakým se cholesterol rozkládá, může mít vliv na rozvoj demence, ukázala studie

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Demence v současnosti celosvětově postihuje asi padesát milionů lidí a podle odhadů bude počet nemocných dál narůstat. Jenom v Česku se tento problém týká více než 150 tisíc osob. Mezi její časté příčiny patří Alzheimerova choroba či vaskulární (cévní) demence.

Právě rostoucí riziko těchto onemocnění spojují vědci s vysokým cholesterolem. Konkrétní mechanismy jsou však doposud neznámé. Právě na jejich objasnění se zaměřila nová studie. 

Výzkum měl tři fáze. Nejprve pomocí dat od 1800 lidí ze dvou jiných studií zjišťovali, zda přeměna cholesterolu na žlučové kyseliny byla spojená s mozkovými abnormalitami, které jsou typické právě pro dané typy demence. 

Poté výzkumníci na datech od více než 26 tisíc pacientů z britských klinik testovali, zda užívání léků na cholesterol, které blokují vstřebávání těchto kyselin do krevního oběhu, je spojené se zvýšeným rizikem těchto onemocnění.

Na závěr zkoumali 29 pitevních vzorků. Snažili se zjistit, zda u nemocných trpících Alzheimerovou chorobou je možné vysledovat změněné hladiny žlučových kyselin.  

Nutnost dalšího výzkumu

Jedním z výsledků bylo, že u mužů bylo zvýšené riziko postupu demence spojené s častějším užíváním některých léků blokujících právě žlučové kyseliny.

Vědci nicméně zdůrazňují, že je tuto oblast potřeba dále prozkoumat. Jejich studie totiž byla mimo jiné omezena relativně malým počtem pitevních vzorků. Kromě toho je nutné uskutečnit experimentální studie, které by umožnily úlohu rozkladu cholesterolu při rozvoji demence lépe objasnit. 

„Abychom naše zjištění rozšířili, v současnosti testujeme, zda schválené léky na některé jiné choroby, které napravují abnormality související se žlučovými kyselinami, mohou představovat nový způsob léčby Alzheimerovy choroby a jiných druhů demence,“ poznamenal jeden z autorů studie, Madhav Thambisetty z National Institutes of Health v americkém Baltimore. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...