Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Zavoral s Chudárkem po schůzce uvedli, že jim představitelé koalice oznámili, že současný systém poplatků zruší. Částka, kterou by média z rozpočtu měla dostávat, nezazněla. „O částce se diskuse nevedla, protože ta částka bude součástí projednání v pondělí, čili žádnou jsme neslyšeli a uvidíme, co vláda projedná v pondělí,“ uvedl po jednání Zavoral.

Dodal, že nechce přistoupit na kompromis, a požaduje tedy zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů. O té mluvil i Chudárek. „Výše peněz, které dostaneme, měla by být stejná – to je náš pocit – měla by tam být valorizace a za mě bych tam chtěl protlačit kvalifikovanou ústavní většinu pro schvalování jakékoliv změny, případně schvalování zvlášť v Senátu a zvlášť ve sněmovně, aby se s tím nedalo hýbat,“ poznamenal.

Proti postupu vládních představitelů vůči ČT a ČRo se v prohlášení vymezil Syndikát novinářů ČR. „Způsob, jakým vláda postupuje, je otevřeným pohrdáním prakticky všemi občany tohoto státu. Jen oni mají právo rozhodnout, jaká bude další budoucnost médií veřejné služby, protože právě jim tato média slouží,“ uvedla v reakci na úterní jednání předsedkyně syndikátu Ivana Šuláková.

Klempíř řekl, že peníze by do médií měly jít formou mandatorního výdaje. Avizoval, že média k žádné újmě nepřijdou a dodal, že to ani není ve vládním plánu. „Financování bude uděláno tak, aby bylo vše vypořádáno korektně,“ dodal ministr.

Na otázku, zda peníze pro veřejnoprávní média půjdou na úkor jiných položek v rozpočtu ministerstva kultury Klempíř řekl, že o hledání financí pro ČT a ČRo bude vláda debatovat v pondělí a peníze do těchto institucí nepůjdou na úkor ničeho jiného. „Škrtat vlastně nemáme úplně kde. Vypořádáme to na vládě tak, aby nedošlo k žádné nervozitě,“ sdělil.

Babiš podotkl, že účelem změny není mluvit veřejnoprávním médiím do obsahu nebo je ovládnout, jak tvrdí opozice. „Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají,“ uvedl. Premiér ocenil korektní a věcné jednání ředitelů ČT a ČRo. „Věřím, že v této rovině se povede i další debata v Poslanecké sněmovně,“ napsal.

Koalice podle premiéra ředitelům ČT a ČRo znovu vysvětlila svůj záměr financování prostřednictvím poplatků zrušit. „Jiným způsobem než z koncesionářských poplatků jsou veřejnoprávní média financována v 17 zemích Evropské unie a například Polsko podobný krok chystá také,“ uvedl Babiš. Současný systém podle něj dával smysl před 35 lety.

Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) je návrh zákona hotový, včetně důvodové zprávy, chybí pouze doplnit částky ze státního rozpočtu.

„Je k němu RIA (analýza dopadů), je v souladu s EMFA (Evropský akt o svobodě médií) i s ministerstvem financí,“ doplnil Šťastný. Návrh podle něj už nebude procházet připomínkovým řízením, protože jím prošel původní Klempířův návrh, a po schválení vládou půjde rovnou do sněmovny. Pojistky nezávislosti podle něj zajistí nynější zákony o ČT a ČRo.

Šťastný sdělil, že ví, že český státní rozpočet je deficitní a „logicky k tomu deficitu přispěje i tato položka“. Dále uvedl, že je v tuto chvíli přesvědčen, že veřejnoprávní média jsou dostatečně nezávislá a je to podle něj dáno například konstitucí orgánů. Věří, že změna financování ČT a ČRo je jednoduchá a transparentní změna s predikovatelným financováním. Jednání bylo podle Šťastného velmi vstřícné.

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) novinářům řekl, že členové koalice se dozvěděli nové informace o hospodaření ČT a ČRo, které dosud nebyly veřejně dostupné, například o televizních právech, sportovních přenosech nebo výrobě pořadů.

„S těmito informacemi je ještě potřeba seriózně pracovat. Diskuse o výši těch částek ještě probíhá,“ řekl Okamura. S řediteli si podle něj řekli i výtky k práci obou médií, například nevyváženost prostoru pro vládní koalici a opozici v minulém volebním období.

Podle poslance Patrika Nachera (ANO) byl účel úterní schůzky zahájení dialogu a výměna informací o tom, jakým způsobem chce vládní koalice postupovat. „Od začátku slyšíme, že je potřeba komunikovat ty věci, a ne bez těch aktérů,“ vysvětlil Nacher s tím, že úterní schůzka určitě nebyla poslední.

Kupka připomněl situaci na Slovensku

Předseda ODS Martin Kupka označil situaci okolo financování ČT a ČRo za „čistý vládní cirkus“. Kabinet si podle něj zahrává s něčím, co léta fungovalo stabilně a správně z hlediska nastavení nezávislých institucí. Připomněl situaci na Slovensku, kde vládní většina má podle něj velký vliv nejen na financování veřejnoprávních médií, ale i jejich obsah. Vysvětlil, že lidé za tento typ médií platí tak jako tak, protože i státní rozpočet je tvořen penězi z daní.

Tvrzení ministra Klempíře, že při financování ze státního rozpočtu prostředky na veřejnoprávní média nepůjdou z daní, protože je vláda nezvedne, označil Kupka za nekompetentní. „Stát odjinud, než právě z daní daňových poplatníků hospodařit nemůže. Pokud si tedy nebere peníze na dluh, ale o to víc potom zase ti daňoví poplatníci zaplatí,“ vysvětlil Kupka.

„Vyjednávat o rozpočtu České televize a Českého rozhlasu aniž byste se dotkli tématu rozpočtů České televize a Rozhlasu je majstrštyk i pro Babiše, Klempíře a Okamuru,“ napsal Ivan Bartoš (Piráti) na síti X. Avizoval, že ještě v úterý bude s týmem doplňovat podnět Evropské komisi a Benátské komisi, které se touto snahou o ovládnutí veřejnoprávních médií podrobně zabývají. „Peníze vyrostou asi na stromě. A nezávislost médií bude zaručena na dobré slovo,“ shrnul situaci ze svého pohledu.

„Prostor pro vyjednávání tam zjevně není,“ komentoval situaci lidovecký poslanec z mediálního výboru František Talíř, podle kterého chce mít vládní koalice možnost tlačit na vedení veřejnoprávních médií skrze financování.

Politolog Pehe mluví o porušování směrnice EU a nesystémových změnách

Politolog Jiří Pehe, který zároveň působí jako poradce prezidenta Petra Pavla, označil změny ve financování ČT a ČRo za „naprosto nesystémové“. Zdá se podle něj, že jde o záměrný pokus veřejnost unavit a nastolit situaci, kdy veřejnoprávní média budou nucena přijmout to, s čím vláda přijde.

Už nyní podle politologa dochází k porušování směrnice EU, která mluví o tom, že financování veřejnoprávních médií má být předvídatelné a stabilní. „To rozhodně není současná situace, protože nikdo nejen neví, jaké to financování bude, ale také jaké budou záruky nezávislosti, pokud ten nový zákon bude připraven,“ řekl.

Pokud ČT a ČRo budou financovány ze státního rozpočtu, bude podle něj nutné zabezpečit, aby nebylo možné rozpočet těchto médií každý rok znovu projednávat a nějakým způsobem měnit. „Je zapotřebí, aby ta média měla skutečně naprostou jistotu, že z roku na rok se nebude měnit rozpočet. Pokud by se tak stalo, tak pak se fakticky stává generálním ředitelem obou těch médií ministryně financí (Alena Schillerová z hnutí ANO),“ dodal Pehe.

Mediální analytička Irena Ryšánková věří, že vláda mění financování ČT a ČRo, protože může. Překvapilo ji, že schůzka se nazývala pracovní skupinou, protože podle ní šlo spíše o „silovou hru“. Od vlády se veřejnost podle ní nedozvěděla nic kromě toho, že veřejnoprávní média budou převedena pod státní rozpočet.

„Já se domnívám, že ze strany současné vládní koalice je to razantní vyjádření nespokojenosti s tím, že média veřejné služby prostě jsou nezávislá,“ řekla Ryšánková s tím, že kabinet by je rád víc ovládl.

Podle politologa Lukáše Jelínka nestandardní postup vůči veřejnoprávním médiím odráží chaos, který v tématu panuje od nástupu Babišovy vlády. „Vládní koalice sama úplně přesně neví, co chce,“ hodnotí počínání politiků, které je podle něj do značné míry ovlivněné snahou vyjít vstříc voličům ANO a SPD. „V posledních dnech nebo týdnech lehce ustoupila tomu veřejnému tlaku,“ dodává.

Změny chtěla vláda původně provést komplexním zákonem

Změnu má vláda ve svém programu. Původně ji chtěla uskutečnit komplexním zákonem o veřejnoprávních médiích navrženým ministerstvem kultury, ke kterému se sešlo asi čtyři sta připomínek. Koalice se nakonec dohodla, že ponechá stávající zákony o ČT a ČRo a bude se zabývat návrhem zákona, který pouze upraví financování.

Návrh na změnu dosud počítal se snížením částky, kterou by měly ČT a ČRo z rozpočtu dostat, o jednu miliardu v případě televize a čtyři sta milionů pro rozhlas.

To by v případě televize podle zástupce ředitele Milana Fridricha znamenalo propuštění tří až pěti set lidí z téměř tří tisíc zaměstnanců a zrušení části tvorby pořadů. Podobná úsporná opatření by musel přijmout i Český rozhlas. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti.

Vedle toho vznikl návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let nebo firmy do padesáti zaměstnanců. Předlohu rovněž ČT i ČRo kritizují, protože by je měla již letos připravit o část příjmů, s nimiž už počítají na rozběhnuté projekty.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun.