Bartoše vyzvou při sobotní volbě předsedy Pirátů tři protikandidáti

Potvrzeno. Kandidáty na předsedu Pirátů budou kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta také někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra budou ucházet necelé dvě desítky kandidátů. Dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal v pondělí prohlásil, že pozastaví své členství ve straně, vadí mu aktualizace všeobecného kodexu zastupitele, který definuje kumulaci funkcí.

Michailidu byla v roce 2014 místopředsedkyní strany a po rezignaci většiny vedení před konáním mimořádného celostátního fóra v létě 2014 ji krátce vedla jako statutární zástupkyně. V kandidátské řeči na stranickém fóru uvedla, že Piráti jsou v krizi. „Je potřeba, aby v této nelehké chvíli měla strana ve svém čele někoho, kdo má jako prioritu dlouhodobou záchovu pirátského hnutí.“ Nabízí návrat transparentnosti do stranické diskuse i rozhodování, ale také „snahu o nalezení cest, jak mediálně komunikovat autentické pirátství“.

Witosz ve své stručné kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy. „Strana, která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana, která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne.“ 

Bartoš kandidaturu oznámil v polovině prosince poté, co si při jednáních o vládě dával čas na rozmyšlenou. V kabinetu Petra Fialy (ODS) je vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii.

Senátor Wagenknecht ve svém kandidátském projevu uvedl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.

Pikal pozastaví členství u Pirátů, nesouhlasil s diskuzí o kumulaci funkcí

V pondělí na stranickém fóru také avizoval dosavadní místopředseda strany Vojtěch Pikal, že k 10. lednu pozastaví členství u Pirátů. Reagoval na diskusi ohledně aktualizace všeobecného kodexu zastupitele. 

Aktualizovaný kodex měl mimo jiné obsahovat rozšířenou a přepracovanou sekci ohledně kumulace funkcí. „Je upřesněna definice uvolněné funkce, jasný závazek si na ni vyhradit dostatečný čas a možnost souběhu uvolněných a neuvolněných funkcí a ministerské a poslanecké role,“ uvedl Pikal v úvodním příspěvku ke kodexu.

„K 10.1. pozastavuji členství ve straně. Tohle nemám zapotřebí,“ napsal po diskusi bývalý místopředseda sněmovny. Na fóru vzniklo následně diskusní vlákno na jeho podporu, ve kterém Pikal mimo jiné napsal: „Vy tu všichni děláte, jako by se pozastavené členství nedalo jedním slovem obnovit. Předpisy jsou nástroj a politická strana nemá být životní styl.“

Funkci místopředsedy nebude obhajovat Richterová ani Holomčík

Koalice PirátiSTAN skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za koalicí SPOLU a ANO – získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla. V předchozím volebním období měli 22 poslanců.

Vedení Pirátů se na on-line jednání všech členů strany 8. ledna jistě obmění z větší části. Funkce místopředsedů neobhajují Olga Richterová, Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Do vedení se chce naopak vrátit Martin Kučera, jenž na post místopředsedy rezignoval koncem listopadu. Mezi 18 kandidáty jsou například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja či bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant.

Vedle volby předsedy a místopředsedů mají Piráti na programu celostátního fóra představení svých ministrů a jejich plánů, ale i představení pirátských kandidátů na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dodávka vrtulníků z USA pro armádu se zpozdí, sdělil Zůna

Ministerstvo obrany čeká rozhodování, jestli a jak nahradit vrtulník Venom zničený před týdnem při nehodě. Podle šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD) bude záležet na potřebách armády i finančních možnostech. Stroj se zřítil minulý čtvrtek na základně v Náměšti nad Oslavou při návratu z výcviku. Zemřela vojákyně, čtyři příslušníci se zranili. Zůna rovněž řekl, že dodávka osmi darovaných starších vrtulníků z USA se zpozdí. Původně je měly Spojené státy dodat v letech 2027 a 2028, dorazí ale nejdříve až v roce 2028.
před 5 hhodinami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNáměstkyně hejtmana stavěla bez povolení, dům nyní nechala zbourat

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.
před 6 hhodinami

Fungování protidrogové agendy se po přesunu nemění, tvrdí Vojtěch

Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl ve čtvrtek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Ministerstvo počítá pro příští rok s dotací 415 milionů korun pro adiktology, stejně jako letos. Šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová hovořila o paralyzování centra.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Dorazily tropické dny, zaprší hlavně v sobotu

Česko má před sebou několik velmi horkých dnů. Ve čtvrtek a v pátek budou teploty stoupat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Meteorologové proto varují před velmi silnou zátěží teplem, která bude podle nich na jihu Moravy extrémní. O víkendu se trochu ochladí, teploty ale stále zůstanou vysoko nad tropickou třicítkou. V sobotu se na většině území vyskytnou přeháňky, vyloučené nejsou ani bouřky. Srážek ale nebude moc, a proto je ve většině Česka zvýšené riziko vzniku požárů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 11 hhodinami

„Profesionalita i obětavost.“ Pavel ocenil záchranáře po misi ve Venezuele

Čeští záchranáři, kteří pomáhali na přelomu června a července po ničivém zemětřesení ve Venezuele, podle prezidenta Petra Pavla projevili profesionalitu i obětavost. Zhruba šesti desítkám záchranářů USAR týmu poděkoval v Jelením příkopu na Pražském hradě. Od hasičů pak převzal vyznamenání za humanitární pomoc Hrdina Venezuely první třídy, které Česku udělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.
před 12 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.