Bez dvojitého souboje. Tři senátoři míří do Valdštejnského paláce hned po prvním kole

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Senátní volby se letos vyznačovaly jedinou jistotou. Stalo se tak poté, co ve volebním obvodě Ústí nad Orlicí odstoupil jeden z kandidátů. Ve volebním klání tak zůstali jen dva a vítěz je znám už v prvním kole.

Novým senátorem se stal kandidát Společně pro kraj a KDU-ČSL Petr Fiala. Dosavadní starosta Letohradu vedl ve volebním klání od začátku sčítání hlasů. A také jeho náskok na jeho politického soupeře byl po celou dobu sčítání dvojnásobný. Ve volbách jej podpořilo 65,6 procenta voličů. Druhým (a v tomto případě také posledním) v pořadí byl Stanislav Ešner, který kandidoval za hnutí ANO. Hlas mu dalo 34 procent voličů.

Méně očekávaný byl úspěch dalšího kandidáta, který čelil konkurenci pěti soupeřů. S 58,8 procenta hlasů už v prvním kole obhájil svůj senátorský mandát nestranický kandidát v barvách ANO Ladislav Václavec. V Senátu je od roku 2016, letos tak začne své druhé funkční období. Staronový senátor je lékařem, který vedl Slezskou nemocnici v Opavě.

S velkým odstupem za ním skončila kandidátka SPOLU Pavla Löwenthalová (KDU-ČSL) s přibližně třinácti procenty hlasů. Neslavným výsledkem skončily volby i pro někdejšího sociálnědemokratického ministra kultury Antonína Staňka, který v tomto obvodu do Senátu kandidoval taktéž, tentokrát na kandidátce hnutí Přísaha. Ve volbách skončil poslední s přibližně čtyřmi procenty hlasů.

Na hraně zvolení se po většinu průběhu sčítání pohyboval místopředseda horní komory a senátor Jiří Růžička (za TOP 09). Není to velkým překvapením. Už při svém prvním zvolení v roce 2016 získal v prvním kole volby 42 procent hlasů, do Senátu pak šel s podporou přes 72 procent hlasů. Letos svoji situaci ještě vylepšil a zvolen byl nakonec hned v prvním kole, když získal 50,28 procenta hlasů. Padesátiprocentní hranici překročil Růžička o pouhých 103 z celkových 18 301 hlasů.

Druhá skončila bývalá poslankyně Dana Balcarová (Piráti). Její ztráta na Růžičku však byla značná, získala jen necelých patnáct procent hlasů.

Ostře sledovaný Vystrčil a obžalovaná Nagyová

Další senátoři měli ke zvolení v prvním kole blízko.

Velmi sledovaný byl jihlavský obvod. V něm obhajuje post senátora dosavadní předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). K vítězství v prvním kole mu nakonec nechybělo mnoho, když dosáhl na 45,62 procenta. Je to pro něj výrazně lepší zisk než před šesti lety. Tehdy v prvním kole získal 25,17 procenta hlasů, zvítězil pak v druhém kolem, kdy s 53 procenty a rozdílem sedmi procentních bodů porazil kandidáta KDU-ČSL Michala Stehlíka.

Zda se mu podaří obhájit mandát příští týden, bude záležet i na druhém kole. Pro Vystrčila může být odstrašujícím příkladem výsledek dlouholetého senátora a předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) před dvěma lety. V prvním kole zvítězil s 31 procenty, ve druhém však dostatek voličů přesvědčit nedokázal, se 47,5 procenta hlasů prohrál a mandát ztratil.

Letos proti Vystrčilovi kandiduje Jana Nagyová (ANO), bývalá manažerka Farmy Čapí hnízdo. Ta je společně s Andrejem Babišem (ANO) obžalovaná v dotační kauze Čapí hnízdo z napomáhání k podvodu. V prvním kole voleb získala třicet procent hlasů a o senátorské křeslo se s Vystrčilem utká příští týden.

V obvodu Liberec se důležité padesátiprocentní hranice držel kandidát SLK a obhajující senátor Michael Canov. Protikandidátce ANO a liberecké náměstkyni primátora Radce Loučkové Kotasové se však podařilo snižovat náskok. Canov nakonec získal 43,5 procenta hlasů, kandidátka 26 procent.

Podobného výsledku v prvním kole dosáhl i nováček senátorské kampaně kardiochirurg Jan Pirk, kterého nominovala koalice SPOLU. Získal necelých 45 procent hlasů. Do druhého kola se dostal společně s Renatou Chmelovou (za STAN), která obhajuje své setrvání v Senátu, kde působí od roku 2016.

Voliči v obvodu Praha 10 mohli vybírat i z dalších kandidátů. Byli jimi někdejší starosta této městské části Bohumil Zoufalík (NPP10-HPLD), který před devíti lety hlasoval pro odvolání Rady hlavního města a také primátora Bohuslava Svobody (ODS), což vedlo k jeho odchodu z ODS. Za SPD se zde do Senátu chtěl dostat i poslanec Jiří Kobza, kandidovali také nepříliš veřejně politicky angažovaní kandidáti Helena Leisztner (ANO) a Štěpán Kavur (ČSSD). Jejich výsledky výrazně zaostávaly za první dvojicí.

Vzácnost výhry v prvním kole

Zvítězit v senátních volbách již v prvním kole řádného termínu není příliš obvyklé. Za existenci Senátu od roku 1996 se to podařilo jedenácti senátorům, přičemž čtyřem z nich hned ve vůbec prvních volbách. 

V roce 1996 byli zvoleni senátory za ODS pražští primátoři Milan Kondr a Jan Koukal, Vladimír Zeman, který se následné stal i místopředsedou horní komory, a také Jan Zahradníček (KDU-ČSL). Od roku 2000 byl zvolen každé dva roky jeden senátor už v prvním kole. Právě v roce 2000 to byl kandidát Čtyřkoalice a někdejší ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec, o dva roky později se do Senátu probojovat majitel TV Nova Vladimír Železný, v roce 2004 pak dřívější primátor Plzně Jiří Šneberger (ODS).

Za sociální demokracii uspěl v prvním kole kandidát do Senátu Radek Sušil (ČSSD) v roce 2008. Na několik dalších let se žádnému z kandidátů takto uspět nepodařilo. Změna přišla až v roce 2018. Tehdy se do Senátu probojoval už v prvním kole Jiří Čunek (KDU-ČSL) a neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš (za STAN). V posledních volbách uspěl v prvním kole Zdeněk Linhart (STAN), který obhajoval svůj mandát z roku 2014.

Letos uspěli hned tři kandidáti v prvním kole a je to za celou historii senátních voleb druhý nejlepší výsledek, při vědomí, že vyšší počet senátorů byl zvolen jen ve velmi specifické situaci prvních voleb v roce 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoMusíme budovat to, k čemu jsme se v NATO zavázali, říká šéf Velitelství pro operace

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.
před 30 mminutami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.
08:41Aktualizovánopřed 32 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 3 hhodinami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 6 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 6 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.