Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
„Vnější i vnitřní bezpečnost naší země patří mezi priority pana prezidenta, proto se jednání Bezpečnostní rady státu pravidelně účastní. Chce být o těchto otázkách informován, vést s vládou otevřenou komunikaci a přispívat svým pohledem i dlouholetými zkušenostmi z oblasti bezpečnosti a obrany,“ uvedl ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář.
Premiér při odpoledních interpelacích ve sněmovně řekl, že rada jednala i o omezování cest ruských diplomatů po Česku. Podle něj se k tomu vyjádřil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ale bezpečnostní rada žádné doporučení nepřijala. Babiš jen připomněl, že Česko v lednu stejně jako většina států EU zavedlo notifikaci cest ruského diplomatického neakreditovaného personálu přes své území. Případné zpřísnění režimu, takzvanou autorizaci, si prý nechává pro případ zhoršení situace.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) potvrdil vyjádření Hradu, že o summitu v Ankaře nepadlo na jednání rady ani slovo. „Protože to nebylo na programu,“ řekl. Rada podle něj řešila řadu věcí v utajeném režimu, ale nic konfliktního. „Byla to například otázka, pokud by nastala situace jako v minulém roce, kdy došlo k výpadku elektřiny, jakým způsobem je stát na to připraven, jak na to bude reagovat komunikačně a po stránce jednotlivých složek,“ přiblížil Havlíček. Šlo o řadu běžných bodů, u žádných nebyla neshoda, dodal.
Rada měla podle dřívějších informací pokračovat v debatě o nové armádní koncepci, kterou začala v polovině června. Související agenda byla podle Babiše tehdy tak široká, že bylo potřeba radu svolat znovu, aby se diskusi podařilo dokončit. Pavel s Babišem se měli ve čtvrtek vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO.
Diskuse kolem armádní koncepce podle Havlíčka ještě není ukončená. „Není to věc na jedno zasedání Bezpečnostní rady státu, musí se tam celá řada věcí ještě dořešit. Mimo jiné je třeba taky respektovat to, že dnes (ve čtvrtek 2. 7.) byl poprvé přítomen nový náčelník generálního štábu,“ vysvětlil.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) při příchodu do Strakovy akademie novinářům řekl, že na programu jednání je asi dvacítka bodů. Vedle armádní koncepce třeba policejní koncepce, ale i obecná bezpečnostní koncepce. Další účastníci jednání však s novináři nemluvili. Poprvé po převzetí funkce se rady zúčastnil nový náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 zařadil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) mezi své hlavní úkoly po loňském nástupu do funkce. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Podle Babiše se má dokument vrátit k původní koncepci budování armády, schválené za předchozí vlády ANO, se zaměřením na plnění aliančních závazků v těžké a střední brigádě.
Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další ministři, například průmyslu a obchodu, obrany, zahraničních věcí, financí či vnitra. Pavel při své první účasti na radě po nástupu do funkce uvedl, že nemá v plánu účastnit se všech zasedání. Už v minulosti avizoval, že chce dorazit vždy při projednávání témat, která vyžadují jeho účast.
