Hosté Událostí, komentářů probrali dozvuky summitu NATO, dosavadní působení vlády Andreje Babiše (ANO), spor vlády a prezidenta Petra Pavla a zapojení Česka do programu, přes který putují americké zbraně na Ukrajinu (PURL). Zapojení Česka je dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) marginální a jedná se o jednorázovou symbolickou částku. „Zodpovědnost za tento krok plně přebírá ministerstvo zahraničních věcí. (...) Jsem připraven se s poslanci SPD o tom bavit. Rozumím, že se na ně obrací voliči, kteří to nechápou,“ řekl.
Předseda ODS Martin Kupka vládu za tuto formu podpory Ukrajiny pochválil, přestože by si přál i vládní investování do muniční iniciativy. Spor mezi koaličními partnery označil za období chaosu. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
„Účast prezidenta Petra Pavla na jednání při summitu NATO považuji za zbytečnou. Ústavní soud se do situace invazivně vložil a na poslední chvíli nás donutil tam pana prezidenta akreditovat,“ uvedl Macinka. Podle něj právě dvě nekomunikující delegace na summitu NATO v Ankaře poukázaly na mírný rozvrat ústavního systému v tuzemsku.
„Vnímám to jako snahu o posílení pravomocí prezidenta. Jde o zahájení prezidentské volební kampaně ze strany Petra Pavla. Naše vláda kampaň nedělá a pracuje na svém programu,“ prohlásil Macinka. Na poznámku moderátorky Řezníčkové, že je spor přiživován z obou stran, odpověděl, že si nenechá chování hlavy státu „v žádném případě líbit“.
Kupka nesouhlasí, že by byla účast Pavla na summitu zbytečná. Podle něj se naopak ukázalo, že státnický přístup představil na summitu právě prezident. „Spor o účast oslabil Českou republiku. Vláda zaměstnala na půl roku média a veřejnost úplně trapným sporem s prezidentem,“ míní.
Macinka: Poslání peněz na americké zbraně pro Ukrajinu bylo taktické rozhodnutí
Řezníčková se dále zeptala na případnou účast Česka v americkém programu, přes který putují zbraně na Ukrajinu. „Byl jsem v situaci, kdy jsem zdědil nějaký rozpočet na ministerstvu zahraničí, kde byla určena částka na program, který posílal peníze na Ukrajinu,“ sdělil Macinka.
Posílání peněz Kyjevu bylo ale podle něj proti programovému prohlášení vlády, tak se rozhodl finance přesměrovat. Dodal, že to bylo do jisté míry taktické rozhodnutí před summitem v Ankaře, peníze totiž nyní budou zahrnuty do výdajů na obranu. „Prostředky půjdou na protivzdušnou obranu,“ upřesnil šéf diplomacie.
Macinka o zapojení do programu informoval v úterý ráno krátce před odletem na summit NATO. Poté předseda SPD Tomio Okamura na síti X vzkázal, že o zapojení chce jednat na páteční koaliční radě. Hnutí totiž s tuzemskou účastí v programu zásadně nesouhlasí. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v rozhovoru pro Deník N uvedl, že o rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu před odletem na summit NATO nevěděl.
Muniční iniciativa a výdaje na obranu
Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Kyjev odmítala, nepřispívá ani do české muniční iniciativy, byť ji v rozporu s předvolebními prohlášeními nechala pokračovat. „Muniční iniciativa financuje munici, která jde na frontovou linii. A to je problém v rámci koalice. Já názory svých kolegů respektuji. Proto chceme financovat jen takové zbraně, které chrání obydlí a životy obyvatel Ukrajiny,“ sdělil Macinka.
„Jsem rád, že se premiér Babiš najednou chlubí muniční iniciativou, přestože tolikrát sliboval, že ji zastaví. Nechce se mi tomu věřit,“ glosoval Kupka.
Hosté pořadu také okomentovali výdaje na obranu a neplnění závazků vůči NATO současným kabinetem. „Pokud by vláda Andreje Babiše naplnila rozpočet na obranu, který navrhla ta minulá, tak by závazek NATO na dvě procenta (HDP) v letošním roce naplnila,“ míní předseda ODS.
„Naše vláda intenzivně pracuje na tom, aby do budoucna naplnila závazek NATO na dvě procenta HDP. Minulý kabinet navrhl rozpočet se zhruba čtyřicetimiliardovou dírou, takže by peníze chyběly jinde,“ oponoval Macinka.
