Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidaly i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce. Hlavní připomínkové akce se odehrály na pražské Národní třídě, kde byly skupinky lidí už před sedmou hodinou ranní. U památníku tradičně drželi čestnou stráž sokolové.

Stovky svíček hořely nejen u pamětní desky u křižovatky s Mikulandskou ulicí, ale také u svítícího srdce Václava Havla na piazzetě Národního divadla. Zájem lidé projevili o stánek se svíčkami a trikolorami nebo o přednášky v tramvajích se symbolickými čísly 89, 17 a 11. Před deštěm se lidé mohli schovat třeba také v kostele svaté Voršily, kde mohli vidět instalaci Skrytá církev o tajném setkávání věřících v době nesvobody. Do 13 hodin se příchozí mohli občerstvit na takzvaném sametovém brunchi u stolu dlouhého desítky metrů.

Na Národní třídě komunistická policie před 36 lety násilně potlačila studentský průvod. V ulici po celý den probíhala slavnost Korzo Národní. Letos se konala pod heslem „Máme si co říct“ a organizátoři při ní chtěli uctít nejen sametovou revoluci, ale i letošní 75. výročí justiční vraždy Milady Horákové a smrti Josefa Toufara, kněze umučeného komunisty. Hodinu po poledni zazněla na Národní třídě státní hymna v podání slovenského romského umělce Mária Biháriho a symbolicky v 17:11 zazpíval Jan Cina Modlitbu pro Martu.

Průvod z Albertova v roce 1989, který se stal impulzem ke svržení komunistického režimu v tehdejším Československu, byl připomínkou Mezinárodního dne studentstva. Ten upozorňoval na události z roku 1939, kdy po protiokupačních protestech v noci na 17. listopadu gestapo zatklo přes tisíc studentů a pedagogů. Devět studentů, kteří podle Němců stáli v čele studentských organizací, bylo 17. listopadu popraveno.

Pietní akt před Hlávkovou kolejí

Pietní akt v hlavním městě proběhl také před Hlávkovou kolejí, kde pobýval student medicíny Jan Opletal, kterého stál odpor proti nacistické okupaci život. „Dnes (v pondělí) se scházíme v Praze. Ve městě, jehož ulice si pamatují odvahu, jehož univerzity si pamatují oběti a jehož obyvatelé si pamatují cenu svobody. Na tento mezinárodní den studentů oslavujeme sílu, kreativitu a odolnost studentů po celém světě. Ale především se scházíme, abychom si připomněli, proč tento den existuje a proč nesmí být nikdy zapomenut,“ řekla během piety prezidentka Evropské studentské unie Lana Parová.

„Tato vzpomínka není pouhým obřadem. Je vyjádřením úcty k odvaze, která přesahuje generace. Je to chvíle, kdy se dějiny dotýkají přítomnosti a připomínají nám, že svoboda ani dnes není samozřejmostí,“ zdůraznila během piety rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Další řečníci vyzdvihovali význam vzdělání i kvůli dezinformacím.

Přítomen byl i nový předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura. „Jde o klíčový aspekt společnosti, abychom mohli svobodně volit, svobodně mluvit, abychom se nebáli, že za tyto názory bude hrozit postih od vládnoucího establishmentu,“ řekl Okamura, přičemž obvinil končící vládu, že Česko přestávalo být svobodné. Zúčastnil se pak také akce ke vzpomínce na oběti nacistů z roku 1939 v ruzyňských kasárnách. Na Národní třídu Okamura nešel, místo toho poslal k památníku 17. listopadu květiny.

„Listopad připomíná hrdost i bolest“

Akademici a studenti si stejně jako v loňském roce připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989 na pražském Vyšehradě. V minulých letech se připomínková akce konala vždy na Albertově, kde se 17. listopadu 1989 sešli studenti, jejichž průvod mířící do centra města na Národní třídě násilně potlačila komunistická policie. Už loni si ale studenti a akademici vybrali pro pietní akt Vyšehrad, neboť na Albertově pokračuje rekonstrukce.

Králíčková, jež je také předsedkyní České konference rektorů, řekla, že svobodu stojí za to bránit. Žádné vítězství totiž podle ní není definitivní. „Listopad připomíná hrdost i bolest, odvahu i ztráty,“ poznamenala.

„Události let 1939 a 1989, které jsou spojeny s odvahou mladých lidí a s odhodláním postavit se bezpráví, nás stále učí, že svoboda není samozřejmost a že demokracie potřebuje každou generaci, která ji dokáže znovu naplnit svým smyslem,“ zdůraznil předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Tomáš Kašparovský.

Předsedkyně Studentské komory RVŠ Tereza Marková vyzvala k bdělosti a vnímavosti studentů, kteří podle ní mohou být hybnou silou nejen na vysokých školách, ale i v celé společnosti. „Zvlášť v době, kdy se společnost plná nejistoty radikalizuje a polarizuje, považuji za nutné si připomínat, kolik úsilí těm před námi dalo vybojovat svobodu pro naši zemi,“ poznamenala.

Už od dopoledne se na Vyšehradě prezentovaly studentské spolky a iniciativy. Vystoupily též studentské sbory, přičemž sbor Univerzity Karlovy před projevy odzpíval českou, evropskou i studentskou hymnu. Akce se zúčastnili i další rektoři českých univerzit.

Při příležitosti státního svátku 17. listopadu také ocenil ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) šest osobností medailemi Za zásluhy o diplomacii. Udělil je třeba končícímu vládnímu zmocněnci pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáši Kopečnému, bývalé předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) nebo odcházejícímu poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi.

V 16:30 v Praze na Václavském náměstí začal Koncert pro budoucnost. Program akce symbolicky nabídl sedmnáct řečníků, byl mezi nimi například ústavní soudce Jan Wintr, politický geograf Michael Romancov či novinář Robert Čásenský. Návštěvníci si mohli poslechnout koncerty kapel Vypsaná fiXa, Jasná páka, Prago Union a dalších.

Wintr mluvil o české ústavě a jejích principech, které podle něho chrání svobodu. Pokojné střídání vlády a opozice u moci je znakem fungující demokracie, poznamenal.

Romancov připomenul odchod sovětských vojsk i konec Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci. „Opustili jsme tehdy dvě důležité mezinárodní organizace, jejichž prostřednictvím nás Moskva držela pod krkem,“ podotkl. Následně Česko vstoupilo do NATO a do EU, v nich má podle Romancova svůj hlas. „Nejsme největší, nejsme nejsilnější, ale jsme vidět a slyšet,“ zdůraznil. 

Oslavy probíhají i v regionech

Studentské oslavy, protesty či průvody k připomenutí listopadových událostí se konaly také v Českých Budějovicích, Liberci, Zlíně či Jihlavě. Plzeň slavila pořadem Reflexe svobody, který zahrnoval veřejné čtení, audioprocházky a slam poetry zaměřené na svobodu a demokracii.

V Hradci Králové se konal svíčkový průvod, který společně pořádaly Univerzita Karlova, Univerzita Hradec Králové a Univerzita obrany, jejichž fakulty ve městě sídlí. Na historickém plášti budovy Muzea východních Čech mohli účastnící průvodu zhlédnout projekci, která připomínala listopadové dny roku 1989.

V Brně ve třináct hodin odpoledne odstartoval festival Brněnský sedmnáctý. Programu na náměstí Svobody se navzdory silnému dešti účastnily desítky lidí. Proběhla vystoupení studentských i divadelních spolků či muzikantů, hlavní blok začal v 17:00. Zazněla také píseň Modlitba pro Martu a česká i slovenská hymna.

Na festivalu stovky lidí vytvořily živý řetěz z Kobližné na náměstí Svobody jako symbol odkazu událostí 17. listopadu. Před 36 lety tímto způsobem lidé propojili centrum města s věznicí v Bohunicích.

Den boje za svobodu a demokracii si připomněli i v Ostravě. Studenti Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské připravili pro veřejnost program v centru města na Masarykově náměstí. Akci s podtitulem „Cesta za světlem“ zahájil historik Petr Lexa Přendík. Městem prošel svíčkový průvod, který končil na Masarykově náměstí. „Zazněla také Modlitba pro Martu nebo slova Václava Havla,“ přiblížila tamní dění zpravodajka ČT Gabriela Galusik.

Na Národní třídu tradičně dorazili i politici

U památníku na Národní třídě v Praze se v průběhu dne objevili zástupci politických stran a hnutí. Několik lidí dorazilo také protestovat proti politikům nastupující vládní koalice. Pískot podle zpravodaje ČTK provázel už ráno příchod předsedy Svobodných Libora Vondráčka, který byl do sněmovny zvolen na kandidátce SPD. Vondráček poté, co zapálil u památníku svíčku, začal se svými odpůrci diskutovat o tom, zda je SPD proruská, nebo ne. Jeden z mužů na Národní třídě držel transparent „nácek nám nebude krást svátek“.

Kolem osmé hodiny ranní na místo dorazili také zástupci ANO. Společně s předsedou hnutí a možným budoucím premiérem Andrejem Babišem přišli i místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček. Odpůrci na ně pískali a provolávali výrazy jako „hanba“ či „StB“. Ozvaly se ale i hlasy na jejich podporu. Připomínat si události roku 1989 je podle Babiše důležité, protože „jsme získali svobodu a svobodné volby“. „Máme demokracii, lidé mohou bez obav vyjadřovat svůj názor, mohou svobodně cestovat a podnikat (…). Za to musíme být vděční těm, kteří k tomu tehdy přispěli,“ vyjmenoval.

„Rok 1989 byl rokem, kudy kráčely dějiny. Zvítězila naděje, demokracie a svoboda,“ řekla Schillerová a podotkla, že ji těší, když vidí, že svátek si připomíná i spousta mladších lidí. „To, co nás spojuje, je láska k demokracii a svobodě a naopak odpor k totalitě,“ dodala. Podle Havlíčka je svoboda to, že každý může přijít a říci svůj názor. „Lidé mohou studovat, mohou vyznávat víru, jakou chtějí, mohou cestovat, máme svobodné volby,“ doplnil.

Před 9:30 na Národní třídu přišel také prezident Petr Pavel. Lidé při jeho příchodu tleskali, skandovali „děkujeme“ a „ať žije Pavel“. Zněly ale i nesouhlasné výkřiky. Někdo z davu prezidenta v ruštině nabádal, aby řekl, co dělal v roce 1989, a oslovoval ho soudruhu. Zazněla i výzva „čelem vzad a odchod“ nebo ojedinělé výkřiky „hanba“. Hlava státu v následném vyjádření zdůraznila, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl a že zášť a zloba bohužel nepominuly ani 36 let po roce 1989.

Předseda STAN Vít Rakušan kritizoval Okamuru, který avizoval, že na Národní třídu nedorazí. „To, že nepřijde 17. listopadu předseda Poslanecké sněmovny na Národní třídu, považuji opravdu za ostudu a za věc, která je bezprecedentní,“ prohlásil šéf Starostů a zároveň vyzdvihl význam listopadových událostí jak v roce 1939, kdy se studenti postavili proti nacistické totalitě, tak o padesát let později. Předseda Poslanecké sněmovny v reakci uvedl, že není třeba hodnotit, kdo si kde svátek připomíná.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib na Národní třídě zdůraznil význam svobodných voleb. Kdyby to bylo nutné, je podle něho třeba se za svobodu postavit. Bývalý šéf strany a exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš řekl, že 17. listopad je svátek svobodomyslných lidi. „Nesmíme si ho nechat ukrást populisty,“ míní.

„Svoboda má své mantinely, není bezbřehá, (...) neznamená, že si mohu dělat a říkat, co chci, ale že musím dodržovat základní lidská práva, principy právního státu,“ zdůraznil na Národní třídě předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Svoboda a demokracie jsou klíčové hodnoty, které musíme vždycky chránit a bojovat za ně tak jako studenti v roce 1939, kteří za to dokonce položili životy. Tak jako studenti v roce 1989, kdy tady na Národní třídě zažehli sametovou revoluci,“ dodal.

„Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ poznamenal premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči. „Když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, žádnou radost z toho nemám,“ podotkl.

Na Národní třídu přišel rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Studenti byli podle něj jak v roce 1939, tak 1989 obětí zla. Uvedl, že 17. listopad je i připomínkou toho, že proti zlu v jakékoliv podobě se musí bojovat a že to může někdy i bolet. Nic, ani demokracie a svoboda, ale není zadarmo, doplnil šéf horní komory.

Na Národní, která je tradičním centrem připomínky listopadových událostí, přišli například také bývalá předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová, nový šéf strany Matěj Ondřej Havel a místopředseda Jiří Pospíšil.

V bouřlivé atmosféře pak na Národní třídu dorazili před polednem Motoristé v čele s předsedou Petrem Macinkou. Jejich příchod doprovázel pískot a výkřiky „hanba“ mířící zejména na čestného prezidenta strany Filipa Turka. Ten řekl, že negativní reakce pokládá za součást demokracie a nemá je lidem za zlé. Podivil se ale, že se píská na člověka z antikomunistické rodiny, a naopak se vítají bývalí komunisté, čímž zjevně narážel na dřívější příchod prezidenta Pavla.

V hlavním městě došlo i na demonstrace

V Praze byly na pondělí nahlášeny také demonstrace. Na patnáctou hodinu svolal na Staroměstské náměstí demonstraci spolek Milion chvilek. Pořadatelé na akci nazvané „Česko není na prodej“ protestovali proti vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů, která je podle nich postavená na mafiánském principu.

Demonstrující po začátku akce prostor výrazně naplnili. Mnozí z nich drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Vystoupili například bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart, spisovatel Pavel Kosatík, filozof Daniel Kroupa či ekonom a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Na zaplněné náměstí dohlížela policie včetně antikonfliktního týmu.