Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Nahrávám video

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

Připomínky osmasedmdesáti let od konce druhé světové války vnímá Kroupa i v kontextu už víc než rok trvající otevřené invaze Ruska na Ukrajinu. „Musíme si uvědomit, že dějiny zvláště té druhé světové války nám připomínají, že svět může zešílet. To se dnes děje na východě a těžko hledat cestu, jak tomu zabránit,“ zmínil. 

Myslí si, že současná situace skýtá množství historických paralel, ze všeho nejvíc mu připomíná situaci v září 1938. „Také jsme byli přepadeni a oloupeni o část našeho území,“ řekl. Rovněž ho překvapil „starý“ způsob vedení války, kterou by si v jednadvacátém století dříve těžko představil, a místy mu kvůli bojům v zákopech připomíná spíše vůbec první celosvětový konflikt. 

V souvislosti s oslavami výročí si myslí, že je důležité připomínat hlavně české hrdiny, kteří během konfliktu a v době nesvobody odvážně bojovali za svoji zem, ať už na východní, nebo západní frontě. Přiznává, že velký podíl na konci války a osvobození Československa v roce 1945 nesla Rudá armáda, i přesto si ale myslí, že je nutné připomínat také problematické aspekty osvobození. 

„S ní přišlo bohužel i obrovské násilí na civilním obyvatelstvu. To nikdo nečekal. Tisíce a tisíce znásilnění, krádeží. To je nesrovnatelné s jakoukoliv jinou armádou té doby. To je také potřeba říct,“ dodal s tím, že to ale podle něj nesnižuje enormní nasazení Sovětů proti nacistickým vojskům.

Jako kočka, která otevřela myši klec

Zatímco západní Evropa si připomíná konec války 8. května, země, které byly součástí bývalého Sovětského svazu, svátek slaví až o den později. Nově by se tento svátek měl slavit už osmého i na napadené Ukrajině, což prezident Volodymyr Zelenskyj vysvětluje „posílením jednoty národů Evropy“.

Kroupa tento krok ocenil a zmiňuje, že právě oslavy takzvaného Dne osvobození 9. května využíval Sovětský svaz jako ideologickou zbraň pro vymezení vlivu svého impéria. Zelenskyj podle něj měl tento návrh předložit už loni. „Všechny zotročené národy a země musely slavit 9. května, všichni věděli, že konec války se slaví 8. května. Ta kapitulace byla jednoznačná. Ale Josif Stalin to používal jako jakýsi prsten moci,“ řekl. 

Osvobození je dle něj i vzhledem k další historii Československa důležité vnímat s tím, že z osvobozenecké armády se později stala okupační. „S osvobozením se to má tak, jak napsal kolega Adam Drda. My jsme byli jak myš zavřená v kleci a přišel kocour, který klec otevřel. Ale začal si s námi pohrávat a svobodu nám nedal. Sovětský svaz nás osvobodil, ale svobodu nám nepřinesl,“ vysvětlil svoji tezi. 

Vyprávět příběh

Květnové vzpomínkové dny by podle něj měla společnost vnímat hlavně jako radostnou oslavu svobody. Připomínat si dějiny by se mělo pomocí osudů a hodnot, nikoliv „v monstrózním hávu betonových staveb a pomníků,“ míní. 

„Odchází válečná generace, která nám 78 let vypráví o tom, aby se ta hrůza už neopakovala. Najednou tato generace zmizela a zůstávají nám jen ty paláce. Zásadní je vyprávět si příběhy a sdělovat si o této zkušenosti,“ doplnil. 

I kvůli historické paměti bude rezolutně potrestaný ruský vládce Vladimir Putin, protože na principu spravedlnosti stojí západní svět, odpověděl Kroupa na dotaz, zda půjde vymáhat spravedlnost u válečných zločinů spáchaných na Ukrajině.  

Právě tento konflikt vnímá jako zásadní pro další vývoj lidstva. „Jsme ve velice vážné situaci, která může skončit naprostým rozvratem civilizace. Jsme na pokraji třetí světové války a dotýkáme se opravdu hrůzných možných apokalyptických řešení, které vůbec nikdo nechce připustit,“ sdělil. Kvůli tomu, že Rusko disponuje jadernými zbraněmi, si podle něj s Putinovým režimem neumí mezinárodní společenství poradit. 

Právě ruskému vládci by pak rád vzkázal krátkou větu: „Těš se na kriminál.“ Dodal, že by pro něj navrhl nejvyšší trest. „Má být jednoduše odstraněn. Nedovedu si představit, že by odešel s doživotním trestem. Moje spravedlnost to potřebuje. Jsem křesťan, katolík, takže trest smrti je pro mě velmi složitý, ale v tomto případě ano.“ 

Nezisková organizace Post Bellum, kterou Kroupa vede, podle něj má ze sbírek na veřejných účtech několik desítek milionů korun. Na pomoc Ukrajině plánují poskytnout terénní sanitky a hlavně zdravotnické potřeby pro vojáky. Naposledy nakoupili také padesát vysokokapacitních generátorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...