Prezident Petr Pavel v neděli na Pražském hradě s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským hovořil o vývoji situace na Ukrajině, výhledu mírových jednání, ale také možnostech poválečné obnovy, jichž se Česko chce účastnit. Zelenskyj ocenil, že Česko podle něj dělá všechno pro to, aby zastavilo ruskou agresi. Česká muniční iniciativa podle něj funguje excelentně.
Pavel poznamenal, že pokud by Rusko ve válce uspělo, mělo by to negativní důsledky i přímo pro nás. Pokud by podle něj bylo odměněno za svoji agresi, utvrdilo by se, že způsob, jakým řešilo své zahraničněpolitické cíle, je správný. „Je v našem bezprostředním zájmu, aby výsledkem mírových jednání, která snad v dohledné době začnou, nebylo to, že agresor bude odměněn a oběť potrestána,“ konstatoval.
Pavel také uvedl, že Česko bude podporovat Ukrajinu v jejích ambicích na členství v Evropské unii i Severoatlantické alianci (NATO). Ukrajinský prezident podotkl, že Ukrajina si velmi váží této české podpory. Vyslovil lítost nad tím, že někteří evropští politici blokují tento proces. „Ani ne kvůli zájmům svých zemí, ale jenom proto, že chtějí získat lepší místo na tribuně na Rudém náměstí,“ dodal Zelenskyj.
Pavel přislíbil také další podporu Ukrajiny prostřednictvím dodávek munice. Pokud vše půjde, jak je dojednáno, mohla by podle českého prezidenta Ukrajina ve zbytku roku v rámci muniční iniciativy obdržet až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Dodal, že zároveň se uskutečňují jednání o dodávkách pro příští rok. Iniciativu podle něj podporuje jedenáct zemí.
Podle Pavla není možné vycházet z toho, že ještě letos bude dosaženo míru. Podotkl, že munice se dá vždy využít k doplnění zásob, ale jen těžko se dají navázat přerušené obchodní vztahy. Vyslovil své přesvědčení o tom, že právě muniční iniciativa a schopnost dodávat Ukrajině dostatečné množství munice je jedním z předpokladů, jak donutit Rusko, aby pochopilo, že pokračovat v agresivní válce nedává smysl. Jinak by Rusko získalo na bojišti převahu a nemělo by podle něj důvod válku ukončit.
Ukrajina podle Zelenského potřebuje také víc sankcí proti Rusku, podporu a rovněž citelné zvýšení vzájemné spolupráce v obraně v celé Evropě. Prezidenti hovořili také o snaze o vytvoření ukrajinského výcvikového střediska pro piloty stíhaček F-16. Zelenskyj rovněž poznamenal, že pro napadenou zemi je velkou prioritou rekonstrukce nemocnic, následkem ruských útoků jsou jich stovky poškozeny. V některých regionech bude podle Zelenského nutné fakticky vystavit novou zdravotnickou síť.
Zelenskyj na tiskové konferenci připomněl, že na pondělí má naplánovanou řadu jednání, a to i s opozičními politiky a zástupci Poslanecké sněmovny. Označil to za důležitá jednání. Zdůraznil, že bezpečnost Ukrajiny i bezpečnost Česka je zároveň zárukou bezpečnosti Evropy, což by chtěl sdělit zástupcům českého parlamentu.
Pavel: Rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině před mírovou dohodou nepřipadá v úvahu
Pavel také řekl, že rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině nepřipadá v úvahu, dokud nebude dosaženo mírové dohody. Po dosažení dohody by podle českého prezidenta mohla být dostatečnou garancí míru pro Ukrajinu kombinace politických, diplomatických, ekonomických i vojenských záruk. „V tuto chvíli neprobíhá žádné konkrétní jednání o tom, jací vojáci, jaké jednotky by mohly případně být na Ukrajině rozmístěny. Od toho jsme opravdu ještě daleko,“ řekl Pavel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v poslední době zaujal vůdčí roli v evropském úsilí poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru. Moskva však vyhlídku na přítomnost cizích vojáků na ukrajinském území striktně odmítá.
Pavel řekl, že vyhlašovat příměří na den dva nebo tři dny nemá smysl. „V takto krátkém časovém úseku není možné zahájit mírová jednání,“ podotkl. Pokud někdo vyjádřil vůli k třicetidennímu příměří, úplnému a bezpodmínečnému, tak to byla Ukrajina, ne Rusko, řekl. „Je potřeba si připomenout, že pokud někdo má v ruce opravdu všechny karty k ukončení války, tak je to prezident Putin, který to může udělat jediným rozhodnutím. Ale zatím žádnou takovou skutečnou vůli neprojevil,“ poznamenal Pavel.
Zelenskyj doufá, že spojenectví mezi Spojenými státy, Evropou a Ukrajinou donutí Rusko k podnikání kroků vedoucích k příměří. Ukrajina podle něj konflikt prodlužovat nechce. Podotkl, že i během předchozího velikonočního příměří Rusko pokračovalo v útocích, v posledních dnech je navíc zintenzivnilo.
Zástupci obou zemí také podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Projekt má přinést zásadní změny ve výzkumu a rozvoji péče o veřejné duševní zdraví na Ukrajině. Memorandum uzavřela ukrajinská strana s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Po oficiálních setkáních se podle serveru Novinky.cz objevily večer nečekaně kolony s Pavlem a Zelenským u zámku v Lánech. Podle médií se tam prezidenti sešli na neformálním jednání.
Zelenskyj do Česka přiletěl s manželkou Olenou krátce před polednem, na pražském letišti jej přivítal ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který jej označil za lídra svobodného světa. Příjezd ukrajinského prezidenta na Pražský hrad poté sledovaly z Hradčanského náměstí asi dvě stovky lidí s ukrajinskými a českými vlajkami, které Zelenského vítali jásotem a potleskem. Další lidé pozorovali uvítací ceremoniál z ulice Ke Hradu. Podle zpravodaje ČT Jana Řápka platí přísná bezpečnostní opatření. „Na celý dnešní program dohlíží desítky policistů,“ uvedl zpravodaj.
Zelenskyj, jehož země se více než tři roky brání ruské vojenské agresi, na síti X oznámil, že se v Česku kromě lídrů parlamentních stran sejde i s vedením obranných společností, se studenty a s ukrajinskou komunitou. Jeho choť se zúčastní zahájení konference Healthcare Initiative for Ukraine, což je podle prezidenta důležitá platforma pro posílení mezinárodního partnerství a záchranu životů.
Zelenskyj byl v Praze naposledy v červenci 2023. Ukrajinský prezident tehdy mimo jiné po jednání s Pavlem poděkoval za českou pomoc Ukrajině či varoval před následky ruské propagandy. Česká hlava státu tehdy ocenila ukrajinskou protiofenzivu.
Nynější návštěva je důležitá k tomu, aby se posunuly klíčové projekty, řekl v Interview ČT24 ministr Lipavský. Měl na mysli například projekty ve zdravotnictví či obraně a také bilaterální spolupráci. „Ukrajina také usiluje o to, aby více komunikovala se svojí menšinou, kterou má v Česku, o tom všem se bavíme,“ dodal Lipavský s tím, že se rovněž obě strany baví o tom, co může Česko dělat a iniciovat v Evropské unii.
„Určitě proběhla i debata o tom, jak to bude vypadat 9. května v Moskvě (budou se konat oslavy výročí konce druhé světové války, pozn. red.), nebo že je potřeba udržet Spojené státy ve hře,“ podotkl. Zmínil, že dohoda o nerostech, kterou Kyjev a Washington podepsaly, nevytváří blok pro členství Ukrajiny v EU. Podle něj se Ukrajinci dostali k poměrně férové nabídce.
V pondělí se sejde s Fialou či Pekarovou Adamovou
Stejně jako před necelými dvěma lety se Zelenskyj sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfy obou parlamentních komor. S předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) se má Zelenskyj sejít v pondělí dopoledne ve sněmovně. Před polednem Zelenského přivítá Fiala ve Strakově akademii.
Jednat budou podle úřadu vlády o pokračování pomoci napadené zemi, české muniční iniciativě, možnostech příměří a zajištění míru či zapojení českých firem do obnovy země. Odpoledne se pak Zelenskyj sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími představiteli horní parlamentní komory.
„Já bych byl rád, aby to přispělo k tomu, že se přiblížíme míru na Ukrajině. Míru, který nebude kapitulací pro Ukrajinu, ale míru, který bude znamenat dlouhodobě podmínky, které si Ukrajina zaslouží po agresi Ruska,“ řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News k návštěvě Zelenského v Praze ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Jeho oponent v diskusi předseda SPD Tomio Okamura od setkání žádný zásadní přelom nečeká. Míní, že bez USA na Ukrajině mír nastat nemůže. Zopakoval, že posílání zbraní na Ukrajinu už jen prodlužuje konflikt. „Válka je v podstatě dnes již zamrzlý konflikt a bylo by namístě, aby i EU a premiér Fiala iniciovali mírová jednání,“ podotkl.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a člen opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka zmínil, že předpokládá, že Zelenského návštěva v Poslanecké sněmovně bude formální a na některé otázky se podle něj spíše nedostane. Zopakoval, že hnutí od prvopočátku tvrdí, že Rusko je agresor. „Není vůbec otázka, kdo je agresor a kdo je oběť. To je jasné. Rusko je agresor a oběť je Ukrajina. Důležité ale je, aby pokračovala jednání a přestali umírat lidé na Ukrajině,“ dodal.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že muniční iniciativa potvrzuje, že Česko rozhodně není bezvýznamnou zemí, když je schopné iniciovat tuto akci. „Pomoc z České republiky také nejde jen v rovině pomoci z ministerstva nebo armády, ale také jde o drobnou pomoc dárců, případně nejrůznějších iniciativ, které jsou organizovány mnoha lidmi, kteří tam vozí jak humanitární zásoby, tak i drony a další záležitosti,“ podotkl.
Na sociální síti X přivítal Zelenského přílet ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Věřím, že na jednání s naší hlavou státu se nebudou řešit ani obleky, ani to, kolikrát jste poděkoval, ale vzájemná spolupráce a česká podpora Ukrajině. Ta je i v zájmu Česka a ani po více než třech letech od napadení vaší země Ruskem nepolevuje,“ napsal Rakušan.
Ukrajinistka Lenka Víchová podotkla, že pro Ukrajinu je velmi důležité mít stabilního partnera ve střední Evropě. „Vidíme, co se děje v poslední době na Slovensku, v Maďarsku, jakým způsobem se tamní politická elita staví k otázce Ukrajiny,“ poukázala s tím, že i v případě Polska, které se od roku 2022 jevilo jako jeden z největších spojenců, tak v rámci volebního klání i liberální strany přistoupily na jemnou protiukrajinskou rétoriku. „Ta Ukrajina je stále instrumentem v politickém boji,“ dodala.
Landovský: Zelenskyj se snaží získat bezpečnostní záruky
Podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je diplomatická iniciativa Zelenského vedena snahou získat pro svou zemi bezpečnostní záruky – hlavní cíl Kyjeva, a sice členství v Severoatlantické alianci, ale vidí jako běh na dlouhou trať. „Protože závoru do NATO může vystavit kterýkoliv člen, o této věci státy hlasují absolutním konsensem, a pokud USA řekly, že to není na stole, tak to není na stole,“ podotkl s tím, že například Finsko ukázalo, jak dlouho může proces trvat. Zmínil, že i Česko muselo strávit po ruské invazi v roce 1968 více než třicet let bez členství v Alianci.
„To historické okénko se ale pro Česko otevřelo a podobný osud může někdy v budoucnu potkat Ukrajinu, ale nevypadá to, že by to bylo v dohledné době,“ podotkl a dodal, že samotná existence Ukrajiny uráží ruské impérium. „Protože ukrajinský národ není z pohledu Moskvy samostatným národem, ale je součástí nějakého velkého ruského národa,“ podotkl Landovský.
Víchová zmínila, že diplomatickým jednáním tento konflikt vyřešit nejde. „Rusko musí být zahnáno vojensky a ekonomicky tak do kouta, aby změnilo své cíle,“ dodala.
Pavel navštívil Ukrajinu 20. a 21. března. Nejprve v jihoukrajinské Oděse jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli několika regionů. Po přejezdu vlakem do Kyjeva navštívil mimo jiné nemocnici Ochmatdyt, jednal se Zelenským i premiérem Denysem Šmyhalem.
Zelenskyj se podle původních plánů měl v úterý zúčastnit summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě, potkat se měl právě i s českým protějškem. Nakonec se ukrajinská hlava státu na summit připojila přes video.
