Domácnosti závislé na uhlí se musí připravit na změnu, upozorňuje expert

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Systém nových emisních povolenek má začít fungovat v roce 2027. Zatímco česká vláda vede evropskou iniciativu za jeho změny, odborníci připravují veřejnost na to, že systém přinese konec uhlí v obcích.

Právě uhlí je nejšpinavějším zdrojem tepla vůbec a zároveň jsou k němu jednoduše dostupné alternativy – pelety, dřevo, tepelná čerpadla nebo zemní plyn. Evropské státy přitom nijak polevují v ambici bojovat proti změně klimatu, skleníkové plyny omezovat a emisní povolenky jsou nástroj, který funguje. Vede zároveň k tlaku na inovace a přechod na čistší zdroje, ale také ke zdražení energií.

Podle výpočtů pro pořad Bilance zdražuje dosavadní povinnost platit za uhlíkové exhalace elektřinu v Česku o deset až patnáct procent a dálkové vytápění o asi dvanáct procent.

Nové zpoplatnění emisí od roku 2027 má dopadnout na vytápění (uhlí, zemní plyn), pohonné hmoty a také emise malých a středních průmyslových firem – tedy na produkci oxidu uhličitého. Odhady vlivu na ceny se značně liší už proto, že cenu bude částečně ovlivňovat otevřený trh. Stejně jako u prvního systému emisních povolenek pro průmyslové znečišťovatele, který v EU funguje od roku 2005, se bude s uhlíkem (povolením ho vypouštět) obchodovat na burze.

Jak pro Bilanci vysvětlil Kotoun z Green0meteru, povolenky nebudou platit jednotlivé domácnosti nebo řidiči, ale distributoři pohonných hmot, paliv a energií. Kolik zaplatí, bude záležet na jejich mixu zdrojů. Tedy například podílu biosložky v palivu nebo zda buduje firma i nabíječky pro elektroauta či zda se společnost živí pouze prodejem uhlí.

V roce 2027 by měly povolenky startovat na ceně 57 eur za tunu CO2, což je strop určený EU a navázaný na cenu uhlíku v roce 2020 plus připočtená inflace.

Podle výpočtů ministerstva životního prostředí prodražuje i nižší cena (45 eur za tunu CO2) uhlí o polovinu, tedy asi o tři sta korun za sto kilogramů. Podle Kotouna už dnes domácnosti závislé na uhlí mohou narážet na problémy s bankami, pokud chtějí půjčit na rekonstrukci stavby. „Určitě proto dává smysl hledat alternativy, ať už jde o tepelná čerpadla, peletky, nebo plyn. Pro nízkopříjmové domácnosti bude přechod financovat klimatický sociální fond,“ dodal Kotoun.

„Pro tlak na technologické změny v palivech je klíčová cena uhlíku na burze a přelomová je částka sto eur za tunu CO2, při které už se výrazně vyplatí investice do obnovitelných zdrojů. Při takové ceně by pohonné hmoty mohly zdražit o šest až osm korun za litr,“ přibližuje.

Evropa si ponechala nástroje, jak cenu povolenky srážet dolů. Přesto existují konzultanti, kteří předpovídají, že pokud se systém nezmění, v průběhu let bude povolenek na trhu nedostatek a to bude prudce tlačit cenu nahoru. Například podle norských specialistů na nízkouhlíkovou ekonomiky VEYT by se cena po roce 2030 mohla vyšvihnout až na dvě stě eur za tunu CO2 a pak postupně klesat.

Kotoun ale připomíná, že podobné předpovědi pro dřívější systém ETS 1, který platí pro velké energetické a průmyslové výrobce, se v historii nenaplnily. Zdůrazňuje, že takto vysoké ceny nejsou udržitelné bez odpovídající podpory alternativ – tedy elektromobilů, inovací ve výrobě, infrastruktuře či rekonstrukcí budov. Podle něj by pak bylo nutné, aby Evropská komise do ceny dále zasahovala. Například uplatnění cenového stropu hned v prvních letech obchodování by naopak mohlo znamenat, že ceny paliv porostou minimálně.

Trh místo daně

Systém emisních povolenek je často srovnáván s uhlíkovou daní. Evropská unie se rozhodla pro tržní přístup, který má firmám poskytnout větší flexibilitu. „Velkou výhodou emisních povolenek je, že je na firmách, zda nakoupí povolenky, nebo zda investují do snížení emisí. Dochází tak k tomu, že redukce probíhá tam, kde je to nejlevnější,“ vysvětlil pro podcast Bilance ČT Tomáš Protivínský z CERGE-EI.

Podle něj hraje důležitou roli i zapojení finančních institucí, které s povolenkami obchodují. Díky tomu je prý trh likvidní a firmy mohou lépe plánovat své cash flow. „Negativní dopady spekulací se zatím nepotvrdily, nicméně by bylo vhodné posílit transparentnost,“ upozornil Protivínský.

Rizikem pro průmysl i domácnosti zůstávají vysoké výkyvy cen povolenek. Protivínský proto doporučuje zavedení cenového pásma. „Stanovilo by minimální a maximální cenu, za kterou lze povolenky obchodovat. Tím by bylo zaručeno, že cena neuteče do výšin, které by byly pro firmy či domácnosti neúnosné,“ uvedl. Podobné mechanismy už fungují například v Kalifornii nebo na Novém Zélandu.

Zavedení stabilizačních prvků považuje za klíčové i proto, že evropský průmysl čelí silné konkurenci. „Pokud dokážeme udržet ceny v rozumných mezích, průmysl se z Evropy nevytratí. Zároveň Evropa díky náskoku v regulaci získá výhodu, protože firmy investují dříve než jejich globální konkurenti,“ dodal.

Inovace i reinvestice

Systém povolenek má dvojí efekt: tlačí firmy k inovacím a zároveň všechny peníze, které vybere, reinvestuje do inovací a čistých technologií – tedy do zateplování a rekonstrukcí domů, fotovoltaických elektráren nebo úspor v továrnách.

Jen v roce 2024 se na povolenkách v EU vybralo 43 miliard eur. Do České republiky proudí v rámci systému peníze v řádu stovek miliard korun a z těch se platí projekty obcí a domácností v programech Nová zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 59 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.