Doufal jsem, že po Jugoslávii už k válce v Evropě nedojde, řekl bývalý vyšetřovatel tribunálu v Haagu

Nahrávám video

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Vladimír Dzuro působil jako vyšetřovatel mezinárodního válečného tribunálu v případě války v Jugoslávii. Po zásadním konfliktu na evropské půdě podle svých slov nečekal, že se za jeho života na starém kontinentu bude válka znovu opakovat.

„Doufal jsem, že lidé potom, co viděli hrůzy, které se odehrávaly v bývalé Jugoslávii, což je v evropském pohledu sousedství naše i Ukrajiny, se do žádné války v Evropě už nepustí. Bohužel jsem se mýlil,“ říká. Nyní pracuje v New Yorku pro Organizaci spojených národů a hovoří o tom, že nabídku vyšetřovat zločiny spáchané na Ukrajině obdržel, bude ji ale kvůli stávajícímu zaměstnání ještě zvažovat. 

„Je to velká výzva, na kterou musíte být připraveni odpovědět a nejenom na týden, ale i na delší dobu. Ještě si nejsem jistý, jestli se do toho chci znova pustit, ale nezahazuji tu myšlenku,“ uvedl s tím, že prošel i konflikty v Afghánistánu, v Iráku, v Pobřeží slonoviny, na Haiti a uvědomuje si, jak náročný proces ho případně čeká. 

Politická shoda a peníze

V případě zřízení mezinárodního tribunálu ohledně válečných zločinů, které se odehrály a odehrávají po ruské invazi na Ukrajině, by podle něj byla potřeba hlavně politická shoda a ochota poskytnout velké množství finančních prostředků.

„Mezinárodní společenství se musí shodnout na tom, že takový tribunál chce založit. Bez toho to prostě nejde. Další věc, co potřebujete, jsou peníze. Rozhodnutí o tom, že něco takového založíme, je rozhodnutí o tom, že to budeme financovat a že to dotáhneme až do konce. Proto třeba jugoslávský tribunál trval tak dlouho. Protože státy s námi nespolupracovaly,“ říká. 

Přestože kvůli zaměstnání v OSN nemůže dění na Ukrajině komentovat, myslí si, že mezi vyšetřováním jugoslávské války a současného konfliktu existují jasné paralely. „Vyšetřovalo se od roku 1993 do roku 2017 a minimálně první polovina života toho tribunálu byla taková, že jsme vyšetřovali, když byli pachatelé zločinů stále u moci a státy s námi odmítly spolupracovat. To se dalo vyřešit daleko rychleji v případě spolupráce. A to bude podobné i v současném konfliktu,“ dodal. 

Ustavování tribunálu podle něj může trvat několik dalších let také kvůli složitému získávání a ověřování důkazů. „V době sofistikovaných technických nástrojů je možné velice sofistikovaně manipulovat s tím, co je nám předkládáno. Proto jako vyšetřovatel potřebujete získat informace od lidí, kteří to natáčeli a skutečně tam byli. Musíte je dohledat a zjistit, na jaké zařízení záznamy pořizovali,“ přiblížil dlouhý proces. 

Ze souseda nepřítelem

Během soudu s viníky válečných zločinů v bývalé Jugoslávii se z jednotlivých kauz postupně vyšetřovatelé začali zabývat i otázkou, co vede ke krveprolití na sousedské a bratrské úrovni. Podle Dzura hrála v Jugoslávii velkou roli média a rámování zpráv, které do té doby běžné sousedské vztahy proměnily do protichůdných pozic kvůli vykreslování schematických osobností. 

Srbská a chorvatská média podle něj v době předcházející válečnému konfliktu označovala příslušníky dalších národů názvy vyvolávajícími traumata z druhé světové války a pomáhala vymazávat rozměr osobních příběhů. 

„Chorvaté se najednou stali Ustašovci, což byla vzpomínka na druhou světovou válku, když v Chorvatsku Ustašovci v koncentračním táboře Jasenovac vybili přes sto tisíc lidí. Strašili tak Srby, kteří žili mimo území Srbska právě s tím, že následnická chorvatská vláda jsou jejich následovníky. Samozřejmě chorvatská média nečekala dlouho a přišla s tím, že Srby nahradí Četnici. To zase byly paravojenské jednotky nebo skupiny Srbů, které pobíjely každého Nesrba,“ parafrázoval Dzuro. 

Zvlášť s rozšířením propagandy a falešných zpráv v současných válečných konfliktech podle něj mechanismus odosobnění funguje prakticky identicky. „Pokud propaganda útočí na to, že vám někdo zabíjí děti nebo místo sousedů z někoho uděláte fašisty a živí se vzpomínka na druhou světovou válku, přirozeně to vyvolává velké emoce. Přestane fungovat rozum, začnou fungovat emoce, které nám umožní, abychom stiskli spoušť a zabili někoho, kdo předtím byl sousedem,“ doplňuje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 14 hhodinami
Načítání...