Ekonomce Švihlíkové přijde plán obnovy roztříštěný, Zahradník ocenil digitální pilíř

Nahrávám video

Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi umožní získat 180 miliard korun z mimořádného krizového fondu. Ekonomce Iloně Švihlíkové na českém plánu vadí roztříštěnost, zmínila „zaplácávání rozpočtu“. Ekonom České spořitelny Petr Zahradník ocenil digitální pilíř. Částka od EU není definitivní, změnit se může podle toho, jak se bude české ekonomice v budoucnu dařit, uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Jirotková.

Podle ekonomů je podpora potřeba. Švihlíková v souvislosti s částkou, která postupně poputuje do České republiky na obnovu země po pandemii, ale hovoří rezervovaně. Makroekonomicky od národního plánu obnovy podle ní nemůžeme čekat zázraky. 

„Hodně se hovoří o 180 miliardách, vypadá to velkolepě. Když si ale vezmeme, že plánované výdaje státu na tento rok jsou 1,8 bilionu, tak je to desetina z toho,“ poznamenala Švihlíková. „Není to něco, co by spustilo v naší ekonomice bengál.“

Větší ekonomickou injekci by si uměl představit i Petr Zahradník. „Finanční částka, se kterou pracujeme, byla stanovena už v květnu v roce 2020, v době, kdy jsme si mysleli, že pandemie se bude vytrácet. Pak ale přišla druhá vlna a částka se nezměnila.“

Silvana Jirotková z ministerstva průmyslu a obchodu, jejíž agendou je hospodářská politika a podnikání, nicméně uvádí, že částka není definitivní. „Ještě bude dopočítána finální částka podle úrovně našeho HDP a úrovně nezaměstnanosti ve srovnání s průměrem Evropské unie. Ve výsledku to může být třeba 172 miliard, pokud na tom budeme dobře, nebo naopak 186 miliard, pokud na tom budeme špatně.“

Priority plánu ovlivnily požadavky EK

Jirotková zmínila při tvorbě národního plánu obnovy roli Evropské komise. Jednalo se podle ní zaprvé o priority EK, nejen o 20 procent na digitalizaci a 37 procent na klimatické projekty, ale také o speciální požadavky, které Komise každý rok předkládá.

„Vedle toho samozřejmě byly priority České republiky. Vycházeli jsme z hospodářské strategie České republiky, která je v přípravě,“ popsala.

Právě absence hospodářské strategie ale vadí Švihlíkové. Podle ní by ji nemělo psát jedno ministerstvo, ale měla by být tvořena meziresortně. Spolupráce napříč ministerstvy v Česku dle ekonomky nefunguje. „Pandemie ukázala, že je v tomto stát prázdný,“ tvrdí. Jako správné příklady hospodářských strategií zmínila Singapur či Japonsko.

Nahrávám video

Do tvorby národního plánu obnovy se dle náměstkyně Jirotkové zapojili i další hráči. „Zahrnuli jsme požadavy nejen na resortní úrovni, ale i požadavky sociálních, hospodářských, ekologických a dalších partnerů,“ řekla. 

„Nejvíc jsme diskutovali se zástupci na jedné straně podnikatelů, na druhé straně zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Byli tam i ekologičtí hráči, ale třeba i charita,“ zmínila. Některé subjekty si nicméně stěžovaly, že k vyjednávání o plánu obnovy nebyly přizvané. „Nelze vyhovět všem,“ řekla Jirotková. Plán navíc podle ní vznikal ve velmi krátkém čase.

Švihlíkové vadí roztříštěnost plánu

V plánech národní obnovy se podmíněnost promítla ve struktuře a v důrazu na dva pilíře – zelený pilíř a digitalizovaný pilíř, říká Švihlíková. Kdyby bylo na ní, v plánu obnovy by se více zaměřila na investice do lidí. „Do zdraví a do vzdělání,“ říká. 

Švihlíková postrádá v plánu národní obnovy směr. „Rozpočet je oslaben celou řadou daňových změn a nějak ho zaplácáváme. Chybí mi tam linie,“ uvedla. „Nedrží to úplně pohromadě,“ řekla. V Česku jí chybí reflexe po covidové pandemii.

Více než střetu zájmů se ekonomka obává snah vytvořit si „pravidla sobě na míru“. Netýká se to podle ní jen lidí, kteří jsou v politice. „Když jste v záři reflektorů, tak na vás je vidět, když jste za oponou, nejste vidět. To je nebezpečnější,“ uvedla.

Nahrávám video

Zahradník ocenil digitální pilíř

Petr Zahradník, který byl v minulosti členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zaměřuje se na problematiku Evropské unie, je smířlivější. „V porovnání s jinými národními plány obnovy náš nikterak nezaostává, mám pocit, že se nacházíme ve stavu lehkého nadprůměru. Odvedené řemeslo je nakonec slušné,“ uvedl. 

Zahradník ocenil digitální pilíř. „Přijde mi velmi komplexní. Přijde mi dobře strukturalizovaný, pokrývající všechny klíčové sektory. Myslí na státní sféru i na podnikatelskou. K tomu přílišné výhrady mít nelze,“ tvrdí.

Národní plán obnovy podle pilířu
Zdroj: enerviz.com

Investice do Masarykovy univerzity v Brně

Konkrétní investici získá díky národního plánu obnovy například Masarykova univerzita v Brně. „Největším projektem je investice do MUNI BioPharm Hub, což by měla být velká infrastruktura ve vzdělávání především oboru farmacie, v oborech věd o člověku nebo medicíně,“ přiblížil prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.

„Vychází nám to (investice z národního plánu) zhruba na dvě stě milionů korun, což není málo peněz ani pro velkou univerzitu, jako je ta Masarykova. Celková hodnota té investice by měla být zhruba dvě miliardy korun,“ řekl Polčák. 

Součástí je i výstavba prostor pro Farmaceutickou fakultu, která se připojila k Masarykově univerzitě v minulém roce. „Byl to velký projekt, vrátila se k nám Farmaceutická fakulta po více než půl století,“ zmínil rektor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 41 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 57 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.