Evropská unie by měla pomoci Ukrajině dodávat obilí na předválečné trhy, míní Pýcha. Dovoz z Ruska by se měl utnout, dodal Krogman

Nahrávám video

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

V Česku stále trvají protesty zemědělců požadujících mimo jiné snížení byrokratické zátěže nebo nedanění evropských provozních dotací. Potíž pro jejich podnikání prý znamená také dovoz levných zemědělských komodit z východních zemí, které značně snižují ceny, za něž je oni sami mohou prodat. V tomto smyslu se mluví o obilí z Ukrajiny, čím dál tím více se ale jako problém ukazuje obilí pocházející z Ruska, které vede vojenskou agresi na Ukrajině, nebo Běloruska.

„Strašně bych si přál, aby platilo to, co jsme navrhovali my: aby sedmadvacítka pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se na ty původní trhy (na které dodávali produkci před válkou, pozn. red.),“ prohlásil Pýcha. To jsou primárně země mimo Evropskou unii, ale Pýcha podotkl, že rovněž i třeba Španělsko. „Tyto země kupují dnes částečně i ruskou pšenici,“ upozornil.

Pružnost poptávky po zemědělských komoditách je podle něj velmi nízká, lidé například dokáží sníst jen určité množství pečiva. „Jsme v situaci, kdy bychom zkrátka a dobře potřebovali, aby Evropská komise zároveň pomohla ukrajinským zemědělcům pokrýt náklady na dopravu do přístavů, protože je logické, že ukrajinský zemědělec raději prodá pšenici v Polsku, protože nemusí hradit náklady do přístavu a pak ještě z přístavu někam do severní Afriky. Dnes to do Afriky prodává Rusko a používá to jako nástroj získání nějakého politického vlivu,“ zmínil Pýcha.

Také by se podle něj měly zavést vratné kauce na ukrajinské obilí. „To znamená v okamžiku, kdy pšenice překročí hranice, zaplombuje se, v přístavu se zase rozplombuje a vrátí se kauce,“ vysvětlil.

Podle Krogmana Rusko používá obilí jako zbraň. Uvedl, že ještě v roce 2021 mělo celé Rusko zhruba stejnou zemědělskou produkci jako Ukrajina. S ruskou agresí se ale ukrajinská produkce asi o čtvrtinu zmenšila, zatímco ta ruská asi o čtvrtinu vzrostla – podle všeho i kvůli krádežím obilí v okupovaných částech Ukrajiny.

Krogman podotkl, že je dobře, že se podařilo Ukrajině vyhnat Rusy od ukrajinských přístavů. „Dnes už devadesát procent komodit putuje z Ukrajiny po moři,“ řekl.

Zároveň ale prohlásil, že s dovozy z východu má problém jen ta část českých zemědělců, která pěstuje obilí. „Když sem nepřijede žádné obilí, tak jeho ceny stoupnou a druhá část zemědělců bude krmit svá zvířata dráž a bude dražší maso, bude dražší mléko, bude dražší chleba,“ vyjmenoval Krogman.

Dovoz z Ruska

Oba muži se shodli na tom, že ruská zemědělská produkce znamená pro české farmáře velký problém. Podle Krogmana zaplavují Rusové svým obilím Evropu a zbytek světa, což má být i důvodem jeho nízkých cen.

Pro Zemědělský svaz bylo překvapením, že se do EU stále dováží obilí i z Ruska a Běloruska, poznamenal Pýcha. „My jsme to vlastně zjistili na setkání s kolegy z pobaltských zemí. Přiznám se, že jsme to vůbec netušili. Oni nás informovali, že jenom přes Pobaltí přišly do Evropy další tři miliony tun pšenice,“ prohlásil. „Divím se, že Evropská komise, která by přehled mít měla, nezareagovala už mnohem dřív,“ dodal.

„Myslím si, že je lepší přispívat si na naši ochranu, to znamená kupovat radši ukrajinské obilí než přispívat na naši další okupaci ze strany Ruska,“ dodal Krogman. Evropská unie by podle něj měla obchod s Ruskem přerušit kompletně, včetně například dodávek léků.

Z velké části ale Krogman vnímá problém také uvnitř České republiky. V oblasti hnojiv v ní má dominantní postavení firma Agrofert, která zároveň vykupuje velkou část produkce zemědělců, prohlásil. „To drží české zemědělství v kleštích a snižuje jeho zisk,“ míní. Tuzemští farmáři jsou tak podle něj zároveň méně konkurenceschopní vůči produkci z jiných zemí, třeba Polska. Věcí by se podle něj měla zabývat jak Agrární komora, tak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Pokračování protestů

Pýcha už dříve zmínil, že protesty farmářů budou pokračovat. „Pořád bojujeme, protože jsme přesvědčeni, že to má smysl, a chceme věřit, že vláda i Evropská komise pochopí, že tady je nějaký problém,“ zdůvodnil. Čím déle bude náročná situace trvat, tím více zemědělců bude protestovat a nejspíše se bude stupňovat i intenzita jejich protestů, dodal.

Zemědělský svaz se prý momentálně snaží hledat taková opatření, která pomohou zlepšit přísun finančních prostředků farmářům. Má to být třeba výplata záloh, kdy by se jim mohly zálohově vyplatit dříve některé dotace, které se jinak vyplácejí buď na konci kalendářního roku, nebo na jeho začátku.

„Nám vadí, že vláda neplní sliby, které nám dala,“ doplnil Pýcha. Zmínil například nedanění dotací. „Po několika dnech řekli, že to je nesystémové a my to zavrhujeme,“ postěžoval si. „Zemědělci mají pocit, že vláda neví, co se děje,“ prohlásil.

Podle Krogmana jsou ale věci na nejlepší cestě k dohodě. Vyzdvihl zemědělce, že na problémy v odvětví upozornili. „Jen ať se odstraní maximum omezení, ať mohou zemědělci produkovat a zvýšit svoje zisky,“ vzkázal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 4 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 5 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 9 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 11 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.