Informace o mezinárodním skandálu prosakovala do redakcí. To mohlo urychlit vypuknutí kauzy Vrbětice

Aktuální diplomatickou roztržku mezi Českem a Ruskem odstartovala zpráva, že za sedm let starým výbuchem v muničním skladu Vrbětice stojí ruská tajná služba. A oficiální oznámení této informace ze strany vlády možná odstartovali novináři. Podrobnosti o přicházejícím vypuknutí mezinárodního skandálu k nim už prosakovaly delší dobu. Jakou roli sehrála média v kauze Vrbětice, nastiňuje pořad Newsroom ČT24.

Minulou sobotu narychlo předstoupil premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), v tu dobu ještě pověřeným řízením ministerstva zahraničí, před novináře. Stručně jim oznámili, že do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích byla zapojená ruská tajná služba GRU. Na to samé se jich už několik hodin před tím ptali novináři, odpovědi ale nedostali.

„Už dřív jsme získali informace, že mezinárodní skandál s přesahem k ruským tajným službám probublává v politice a v bezpečnostních složkách. Někdy v jedenáct dopoledne jsme si říkali, že už máme dostatek informací, abychom to mohli vypustit. Já jsem pak posílal esemesku Babišovi a Hamáčkovi, oni na ni nereagovali. A potom svolali tu tiskovou konferenci,“ popisuje sled událostí Vojtěch Blažek ze Seznam Zpráv. Ten je přesvědčený, že plán, jak informace zveřejnit, měla vláda jiný.

Nahrávám video

Se stejnými informacemi dopředu pracovala i redakce Respektu. Ta navíc už na začátku týdne v textu, na kterém spolupracovala s mezinárodní investigativní skupinou Bellingcat, odtajnila jména šesti agentů, kteří mají být za výbuch zodpovědní. Na sobotní tiskové konferenci přitom padla jména jen dvě.

Jména pomohly odhalit cestovní databáze

„Domluvili jsme se na sdílení a ověřování informací. Část věcí, kde se agenti GRU pohybovali, kde byli, jak odlétali, čím odlétali, v kolik hodin, vychází z různých databází, které byly dříve v Ruské federaci dostupné. Tam je na hlubokém internetu a na různých dalších místech dostupné skoro všechno. V minulosti si to Rusko úplně nestřežilo, takže lze vyčíst, jak se jednotliví lidé i z ruských tajných služeb pohybovali,“ popisuje Ondřej Kundra z Respektu, jak investigace společně s Bellingcatem vznikala.

Nebýt investigativních novinářů a dalších dobrovolníků sdružených ve skupině Bellingcat, nemuselo by teď ohledně pravých jmen ruských agentů být tak jasno. „Už před třemi lety se pustili do pátrání po identitách agentů v kauze Skripal. A tito agenti byli přítomní i v kauze Vrbětice. Kdyby se do toho nepustili a neodhalili je, dost možná i naše tajné služby nemají jejich identity a nemohli by odkrýt, co se odkrylo,“ vyzdvihuje práci skupiny redaktor serveru Hlídací Pes Jan Žabka, který se zabývá ověřováním faktů.

Podle novináře Christo Grozeva z Bellingcatu se v takových případech hraje především o čas. „Předtím, než jména byla všem známá, jsme byli schopní získat data z ruských cestovních databází. Teď už by to možné nebylo,“ říká. Podle toho, kam a s kým zmiňovaní agenti cestovali, novináři sestavili skupinu o pětadvaceti členech a schéma její činnosti. „To nám ukazuje, že pokaždé, když se na nějakém místě v určitý čas vyskytují z tohoto týmu tři až čtyři lidé, probíhá tam speciální operace,“ vysvětluje Christo Grozev.

Kontinuální znalost

Už dřív se ukázalo, že práce Bellingcatu je účinná a má dopad na světovou politiku. V minulosti skupina mapovala například boje v Sýrii, potvrdila přítomnost ruských vojsk na Ukrajině a pomohla také s vyšetřením sestřelu letu MH17 nad Donbasem.
V pátrání pokračují čeští novináři dál na vlastní pěst. Server iRozhlas.cz si například při odletu vyhoštěných zaměstnanců ruské ambasády v Česku všímal popisků a jmen na zavazadlech.

Podle Kundry z Respektu jsou v takovém pátrání nejúspěšnější ti novináři, kteří danou oblast a téma sledují dlouhodobě. „V těchto případech je vždycky komplikované informace ověřovat a získávat nějaké nové, protože jsou citlivé. Já se snažím mít k tomu nějakou kontinuální znalost, snažím se na tom pracovat průběžně,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 19 mminutami

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 46 mminutami

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 3 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 3 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.