Jestli Babiš vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci, řekl prezident

Prezident zopakoval, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když loni v prosinci veřejně oznámil nevratné vložení Agrofertu do fondu RSVP Trust, což mělo střet zájmů vyřešit. Plán měl provést do třiceti dnů od svého jmenování premiérem, které proběhlo 9. prosince. Podle aktuálních údajů ve veřejném rejstříku zatím Babiš zůstává jediným akcionářem Agrofertu. Ve sněmovně 15. ledna řekl, že s vložením akcií do fondu čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí.

„Další vývoj je na veřejnosti a na odbornících. Prezident není ani soudcem, ani arbitrem a já nemám žádný nástroj, abych ověřoval, jestli a do jaké míry Andrej Babiš tomu svému slibu dostál. Je spíše na něm, aby uspokojivě vysvětlil, že svůj střet zájmu vyřešil v souladu se zákonem a s evropskými předpisy,“ nechal se slyšet Pavel. Podotkl při tom, že Hrad nemá k dispozici právníky specializované na obchodní právo.

Pavel také uvedl, že převod Agrofertu do fondu považoval už předem za nejrealističtější způsob řešení. „Úplně čistým řešením by byl buď prodej Agrofertu i všech jiných firem, nebo odchod Andreje Babiše z politiky. Ale ani jedna z těch variant se samozřejmě neuskuteční, takže musíme vycházet z toho, co je k dispozici, a pak se dopracovat k tomu, jestli zákon byl splněn, nebo ne,“ dodala hlava státu.

Prezident zmínil, že Babišovo trestní stíhání kvůli dotaci pro farmu Čapí hnízdo nevnímal jako překážku jmenování. „Trestní stíhání může být faktorem v okamžiku, kdy dojde k pravomocnému odsouzení. Do té doby by měl být člověk nahlížen podle presumpce neviny,“ sdělil.

Cílem na Ukrajině musí být, aby neztrácela další území, míní Pavel

Prezident se v diskuzním pořadu vyjádřil i ke konfliktu na Ukrajině. Podle něj musí být cílem západních zemí to, aby Ukrajina už neztrácela další území a Rusko pochopilo, že na bojišti nevyhraje. Vyjednané mírové řešení potom musí být co nejspravedlivější pro napadenou zemi, dodal.

„Je pravda, že Rusko, vzhledem k mnohonásobně větším lidským zdrojům, má zatím převahu a pomalu, ale za cenu obrovských ztrát, postupuje,“ uznal Pavel. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina za čtyři roky trvání konfliktu neztratila nic ze svého odhodlání bránit svou suverenitu.

Ocenil, že se sblížily postoje Ukrajiny, Evropy a Spojených států ohledně urovnání konfliktu. Nyní je podle něj na řadě Rusko, které ale zatím nejeví ochotu ke kompromisu. „Je třeba, aby Rusko pochopilo, že na bojišti není možné dosáhnout cílů, které si Kreml stanovil. Aby usedli k jednacímu stolu, aby byli ochotni uzavřít jednání, které bude nějakým kompromisem a v jehož cíli budou bezpečnostní garance pro obě strany, aby se ani jedna necítila natolik ohrožena, že by v krátké době došlo k obnovení konfliktu,“ prohlásil prezident. Akcentoval, že výsledná dohoda nesmí odměnit agresora a potrestat oběť.

„Chránit princip, který chrání i nás“

Ukrajina podle Pavla nechce nic víc, než chtělo Česko v 90. letech – tedy být suverénní zemí a svobodně rozhodnout o své budoucnosti. „Pro nás bychom to považovali za naprosto žádoucí a přirozené, pro Ukrajinu mnozí říkají, že by na to nárok mít neměla, protože je blíž Rusku. Myslím, že tak se na to dívat nemůžeme. Měli bychom vždy chránit princip, který chrání i nás,“ řekl prezident.

Hlava státu zatím nechtěla detailně mluvit o možném českém zapojení do mise, která by po konci konfliktu kontrolovala dodržování míru. Debata je prý zatím hypotetická. „Až bude konkrétní obrázek, jak ta přítomnost bude vypadat, které státy se budou účastnit a s jakým mandátem, pak teprve by se mělo rozhodnout, zda se toho bude Česko účastnit,“ upozornil Pavel.

Vztah USA a Evropy

Podle prezidenta se Evropa musí přestat spoléhat na to, že jí Spojené státy vždy přijdou na pomoc, a musí se v obraně postavit na vlastní nohy. Měla by se stát rovnocenným partnerem USA, který bude schopný řešit své problémy sám.

Připomněl, že americký prezident Donald Trump dává najevo, že za klíčovou pro bezpečnost USA považuje situaci na západní polokouli, kam Evropa nepatří. „Tohle všechno by nás mělo konečně po mnoha letech v Evropě utvrdit v poznání, že za svou bezpečnost, za svoji budoucnost neseme odpovědnost hlavně my. Nemůžeme spoléhat na to, že Spojené státy nám vždycky přijdou na pomoc, když nám bude těžko, nebo že za nás budou rozhodovat v době, kdy my se rozhodnout neumíme,“ prohlásil.

Nepřímo se prezident pozitivně vyjádřil k únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura ze strany USA v tom smyslu, že americká vojenská intervence byla rozhodujícím faktorem pro propuštění Čecha Jana Darmovzala vězněného právě ve Venezuele. Bez ní by snaha o jeho vysvobození, na které se podíleli diplomaté i církevní představitelé, trvala mnohem déle, uvedl.

Trumpovo vyjadřování směrem ke spojencům ale Pavel nepovažuje za ideální, a to i v souvislosti s jeho výroky o získání americké kontroly nad Grónskem, které je poloautonomní součástí Dánska. „Nedělá to dobrou atmosféru mezi spojenci, nedělá to dobrý obraz jednoty demokratických zemí v konfrontaci s našimi protivníky, ať je to Rusko, nebo Čína,“ je přesvědčený Pavel. Upozornil, že Trumpovu rétoriku ohledně Grónska mohou zneužít právě Rusko a Čína při svých územních nárocích vůči Ukrajině, respektive Tchaj-wanu.

Pavel se v pořadu televize Nova vrátil i ke svému rozhodnutí nejmenovat čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Zopakoval svůj postoj, že Turek svými vyjádřeními i chováním dlouhodobě ukazuje nedostatek respektu k tuzemskému právnímu řádu. Odmítl přitom srovnání s přístupem exprezidenta Miloše Zemana, který také odmítal jmenovat některé kandidáty na ministry. „V mém případě to není o tom, že bych zpochybňoval odbornost, vzdělání, ale základní hodnotové nastavení. A to je trochu jiná věc,“ prohlásil Pavel.