Konsolidace je důležitá, ale bydlení je priorita, řekl k návrhu rozpočtu Lipavský

„Máme své programové priority. Tou největší je podpora dostupného bydlení, projekt, na kterém náš předseda a ministr pro místní rozvoj (Ivan Bartoš) několik let usilovně pracuje. Projekt je připraven i ve spolupráci s Evropskou unií. Je nyní potřeba mít ho zazdrojovaný i z národních rozpočtů, ale je tam čistá nula,“ zdůvodnil nesouhlas s návrhem státního rozpočtu Lipavský. Zdůraznil také, že návrh nyní Piráti nejsou ochotni podpořit.

V rámci projektu podpory dostupného bydlení může podle Lipavského vzniknout pět set nových bytů a dalších pět tisíc se zrekonstruuje. „Jsou to všechno projekty, které probíhají v regionech – ať už je to Zlín, Prostějov nebo Jihlava – prostě řada menších měst. Jsou to projekty, které umožní mít bytové fondy a dostupné bydlení,“ řekl. Dodal také, že na část projektů už byla vynaložena částka vyšší než 1,5 miliardy.

Lipavský podotkl, že je snaha během jednání o rozpočtu finance na tyto projekty najít. „Buď se peníze zatoulaly, nebo to byl záměr, já opravdu nevím. Netvrdím, že rozpočtová situace je jednoduchá, my plně podporujeme konsolidační úsilí vlády, podporujeme, aby rozpočet byl proinvestiční, ale toto je jedna z těch hlavních priorit,“ zmínil.

Další diskuse o rozpočtu

Práce na přípravě rozpočtu pro následující rok se podle ministra zahraničí rozběhly už v lednu či únoru. Lipavský to vítá s tím, že to ušetřilo „červnovou tahanici o rozpočet“. „Jednalo se za zavřenými dveřmi a hodně na expertní úrovni. Nicméně ten finální návrh obsahoval nulu a od nás jasně zaznělo, že je to nepřijatelné,“ vypíchl s tím, že podpora bydlení je důležitá i pro voliče Pirátů, strana si tak za ní podle Lipavského bude stát.

Bartoš chtěl na toto téma svolat koaliční jednání. Lipavský potvrdil, že o žádosti ví, není si však jistý, zda rokování bude časově možné. „Myslím si ale, že když jeden z předsedů koaličních stran požádá o koaliční jednání, tak by se mělo dokázat takové jednání odehrát,“ míní. Podle něj si musí šéfové všech koaličních stan sednout a říct si, kudy z toho ven. „A to je koneckonců to, o co jsme požádali,“ doplnil.

Méně peněz pro ministerstvo zahraničí

Méně peněz má však dostat také Lipavského ministerstvo, konkrétně jde o propad o tři sta milionů oproti letošku. „Není udržitelné, aby na resort šlo o dvacet procent prostředků méně. Rok 2025, pokud se rozpočet nepromění, bude už pro fungování ministerstva zahraničních věcí rokem krizovým a rok 2026 by už musel vypadat jinak a česká diplomacie by se musela zmenšit zhruba o pětinu,“ odhadl Lipavský.

Debatu o tomto tématu je podle Lipavského nutné otevřít na vládě, ne pouze mezi ministry financí a zahraničí. „Musíme ji vést politicky, abychom si řekli, co jsou ambice české zahraniční politiky a jaké zdroje na to mají jít,“ zmínil a upozornil, že v budoucnu by mohlo dojít i na rušení některých pracovišť v zahraničí.

Osekávat českou diplomacii za současné situace není podle Lipavského navíc moudré. „Jsem zastánce toho, abychom měli širší přítomnost. Ano, česká diplomacie je rozsáhlá. Když se podíváte na jiné státy naší velikosti, tak patří k těm větším. Myslím si ale, že je to pro nás spíše výhodou – máme k milionu Čechů, kteří odešli do zahraničí, máme rozsáhlé ekonomické zájmy ve všech koutech světa. Může to být i jinak, ale musí na tom být politická shoda,“ zdůraznil šéf tuzemské diplomacie.

„Neříkám, že musíme mít každý jediný úřad, to opravdu netvrdím, na druhou stranu to musí mít také kvalitu. Mělo by to být po diskusi, která bude skutečně důsledná, to znamená, že ji můžeme vést třeba v příštím roce,“ dodal ministr zahraničí.

Spory v koalici

Sporů mezi Pirátskou stranou a zbytkem koalice je víc, Lipavský ale odmítá hovořit o tom, že by Piráti mohli v následujících měsících kabinet opustit. „Rozhodně k tomu nechci mířit. Myslím, že je potřeba, abychom se domluvili, udrželi vládní jednotu, abychom prokázali, že projekt, který před třemi lety vznikl, je životaschopný. Rozhodně si nepřeji, a nemyslím si, že bychom měli jakýmkoliv způsobem usilovat o to rozbití. Na druhou stranu je potřeba dokázat prosadit to, s čím jsme do vlády šli,“ akcentoval.

Lipavský se ani nedomnívá, že by odchod z vlády byl pro Piráty před volbami výhodou. „Nemůžu mluvit za kolegy, ale myslím si, že my pravidelně a důsledně dokazujeme, že jsme odpovědní v tom, jakým způsobem přistupujeme k našim slibům. Teď je potřeba, abychom je dokázali prosadit,“ dodal pirátský ministr.

ANO by bylo pro desetiprocentní navýšení

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je rozpočet velmi „komplikovaný materiál“ a v této chvíli není rozepsán po jednotlivých kapitolách, ale ve Všeobecné pokladní zprávě. V souvislosti s případným zvyšováním platů řekl, že jednotlivé kapitoly budou automaticky povýšeny zhruba o deset miliard podle počtu zaměstnanců napojených na státní rozpočet.

Doplnil, že „kdyby to bylo v průměru a všichni měli stejně, jakože nemají, tak u pedagogů to bude o sedm procent hrubého víc a u ostatních o pět procent,“ avizoval Stanjura.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) by byl pro desetiprocentní navýšení tarifů. „V tuto chvíli je toto minimum pro všechny, kteří pracují jako soudní zapisovatelky, techničtí pracovníci v sociálních službách, ve zdravotnictví a podobně,“ vypočítal. Všem těm se podle něj nezvyšovaly platy dva roky.

Někteří lidé z Juchelkou zmiňovaných kategorií podle něj padají do systému sociálních dávek. „De facto pobírají třeba příspěvek na bydlení, u nějž meziročně přibylo zhruba sto tisíc žadatelů,“ sdělil v pořadu Události, komentáře.

Vláda o návrhu rozpočtu na příští rok bude podle Stanjury ještě jednat. „Návrh rozpočtu jsme podle zákona představili 31. srpna, takže teď je prostor. Samozřejmě neformálně, nezávazně jsme s odbory o roku 2025 jednali,“ vysvětlil Stanjura. Podle něj není zaručeno, že když se u platů státních zaměstnanců zvýší pouze tarifní část, tak se na výplatní pásce částka projeví. Důvodem podle něj je, že plat je tvořen i příplatky a odměnami. On sám je prý příznivcem odměňování v nadtarifní složce.