Kvůli dětem běženců hrozí nedostatek míst ve školkách, varují neziskové organizace. Ubytování by se mělo koordinovat

Počet vydaných víz pro ukrajinské uprchlíky v posledních dvou týdnech klesá, nicméně neziskové organizace varují, že kvůli ubytování běženců by mohly vznikat lokality s nedostatkem míst ve školkách. Kvůli potřebě přijetí předškoláků nemusí být v mateřinkách dost kapacit pro menší děti. Uprchlíci z Ukrajiny si také v Česku založili více než sto tisíc bankovních účtů a další přibývají. Kvůli ukončení spolupráce s ministerstvem vnitra bude muset Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) také přerušit nebo ukončit právní pomoc žadatelům o azyl. Bude moci zastupovat jen několik málo lidí, informoval ředitel organizace Martin Rozumek.

Podle mluvčí neziskové organizace EDUin Pavly Lioliasové by přetížení školek i škol kvůli Ukrajincům v některých lokalitách mohlo vyvolávat sociální napětí. Podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho se nedostatek míst ve školkách dotkne zejména dětí mladších tří let. 

Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek. Ze zákona je pro děti povinný poslední rok předškolního vzdělávání. Školky tedy musí přijmout děti, kterým bude do 31. srpna 2022 pět let. Pro děti ukrajinských uprchlíků bude zápis do školek až od 1. června do 15. července.

„Jak v rozhovoru pro Radiožurnál zmínil ředitel odboru základního vzdělávání Michal Černý, může jít zhruba o osm tisíc ukrajinských předškoláků. Toto číslo už ale dnes může být vyšší,“ uvedla Lioliasová.

Podle analytičky společnosti EDUin Kateřiny Lánské bude vše záležet především na schopnosti státu a zřizovatelů škol, jak se s rozmístěním uprchlíků v Česku vyrovnají. Stát by podle ní neměl zapomínat na to, že vedle míst ve školách budou ukrajinské děti potřebovat i psychologickou a intenzivní jazykovou podporu. Doplnila, že podobně jako řada českých dětí mohou mít Ukrajinci také speciální vzdělávací potíže, jako jsou třeba poruchy učení či různá postižení.

Sárközi uvedl, že podle dostupných údajů přišlo do Česka asi 13 tisíc dětí do tří let a 16 tisíc dětí ve věku od tří do pěti let. Připomněl, že právo na přijetí do školky mají děti od tří let. Co se týče mladších tří let, loni v září jich podle statistik ministerstva školství nastoupilo do mateřinek zhruba 33 tisíc.

„Předpokládám, že v září 2022 klesne kapacita mateřských škol tyto děti mladší tří let přijmout o 50 procent. Proto by měly být výrazně navýšeny kapacity dětských skupin, aby dokázaly absorbovat 16 tisíc českých dětí mladších tří let a další tisíce dětí do tří let z Ukrajiny,“ míní.

Organizace EDUin upozornila, že kvůli potřebě přijetí předškoláků z Ukrajiny nemusí být ve školkách zejména ve velkých městech dost místa pro mladší děti. „Proto je třeba na základě zjištění kapacit předškolních a školních zařízení koordinovat ubytovávání rodin ukrajinských uprchlíků tak, aby se předcházelo vzniku přetížených lokalit, které by mohly potenciálně generovat sociální napětí způsobené nedostatkem míst ve školách a školkách,“ doporučila.

Skončí právní pomoc

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) bude podle šéfa Martina Rozumka muset přerušit nebo ukončit právní pomoc žadatelům o azyl v Česku, a to kvůli ukončení spolupráce s ministerstvem vnitra ke dni 30. dubna. Organizace pro pomoc uprchlíkům získává prostředky na zastupování žadatelů o azyl z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).

Podle ministerstva bude program na poskytování bezplatného právního poradenství lidem, kteří žádají o mezinárodní ochranu, spuštěn opět v roce 2023. Budou se do něj moci přihlásit i neziskové organizace. V mezidobí podle mluvčí resortu Hany Malé vypíše vnitro zadávací řízení, do kterého se mohou podle zákona přihlásit jen advokáti.

Rozumek však na konci března serveru Respekt.cz řekl, že se jeho organizace v příštím roce už pravděpodobně nebude moci o peníze z fondů ucházet. Jeho právní tým se podle něj již rozpadl. Sdělil, že ve velmi omezené míře bude OPU právní služby dále poskytovat a platit je z darů či jiných malých projektů. „Ale půjde o mizivé procento ze současného rozsahu pomoci, na kterou mají žadatelé o azyl a lidé v detenci z evropského práva právní nárok,“ uvedl.

Ředitel OPU si zároveň myslí, že advokáti kvalitní služby žadatelům o azyl neposkytnou. „Nelze očekávat, že ex-offo advokáti se přetrhnou a například budou chodit s žadateli o azyl na azylové pohovory, což je nejdůležitější část celého azylového řízení,“ prohlásil. Hospodářské noviny pak už dříve uvedly, že advokátní kanceláře budou násobně dražší, a navíc nebudou hrazeny z evropských peněz jako dosud, ale přímo z rozpočtu ministerstva.

Rozumek si myslí, že ministerstvo ukončilo s organizací spolupráci zejména proto, že úroveň azylových procesů a azylových rozhodnutí vnitra je tak špatná, že OPU byla schopná „de facto každý azylově relevantní případ díky kvalitní právní pomocí vyhrát na soudech“.

Podle Malé je ale úspěšnost žalob proti rozhodnutí ministerstva u krajských soudů desetiprocentní a v řízení před Nejvyšším soudem pětiprocentní.

Podle ministerstva se záležitost nijak nedotkne lidí, kteří uprchli z Ukrajiny kvůli ruské invazi. „Jde o poskytování právních služeb žadatelům o mezinárodní ochranu, tedy jiné skupině než lidem s udělenou dočasnou ochranou,“ uvedla mluvčí. To potvrdil i Rozumek. „Nicméně celorepubliková síť právní, sociální a psychologické pomoci slouží v pěti městech již nyní a mohla by i nadále sloužit ukrajinským uprchlíkům prostou jednoduchou úpravou projektu AMIF. Místo toho tuto unikátní síť ministerstvo vnitra likviduje,“ sdělil.

Více než sto tisíc bankovních účtů

Přímo v asistenčních centrech vznikají nyní stovky nových smluv k bankovním účtům denně, řekl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. Banky tak podle něj pomáhají přetíženým úřadům práce.

Česko vydalo od počátku války přes 269 tisíc speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Počet vydaných víz v posledních dvou týdnech klesá, proti minulé středě je dostalo o zhruba pět set lidí méně. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 tisíc.

Nahrávám video

Česká bankovní asociace iniciovala jednání o zjednodušené identifikaci lidí, kteří utíkají před válkou. Nová metodika vznikla po konzultacích s Finančním analytickým úřadem a ministerstvem vnitra. „S těmito úřady zůstáváme ve spojení a další problémy jsme připraveni operativně řešit. Každá banka sama vyhodnocuje rizika a rozhoduje se, komu účet otevře. My se jim snažíme maximálně pomoct a vše zjednodušit,“ uvedla dříve výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.

Dál vznikají i nové mobilní přepážky bank přímo v asistenčních centrech. K těm v Praze se přidala další krajská, ale i menší města. Vedle Brna a Ostravy jde například o Karlovy Vary, Liberec, Mladou Boleslav, Kutnou Horu, Příbram, Olomouc nebo Ústí nad Labem, uvedla asociace.

Banky podle ní postupně odstraňují i jazykovou bariéru. Nabízejí internetové stránky v ukrajinštině nebo návody na použití mobilního bankovnictví. Objevily se už i ukrajinské mutace internetového bankovnictví. V mobilních pobočkách jsou pak tlumočníci a bankovní poradci většinou ukrajinštinu také ovládají. Banky kvůli tomu přemísťují svoje pracovníky z regionů, popřípadě přijímají jazykově vybavené pracovníky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...