Lídři Ústeckého kraje debatovali o tom, jak řešit problém s vyloučenými lokalitami

Podle krajského lídra koalice SPOLU Karla Krejzy se v regionu žije mnohem lépe, než jakou má pověst. Zmínil způsoby, jakými Ústeckému kraji pomoci, včetně návrhu zákona „Třikrát a dost“, který podle něj bude dopadat na ty, kteří dělají dlouhodobě a opakovaně přestupky. Zmínil také takzvaný příplatek za bydlení, který by měl řešit bezdoplatkové zóny či povinnost posílat děti do školy. „Je to na redukci obchodu s chudobou, aniž bychom ty lidi vyhnali na ulici,“ uvedl. Třetím zákonem, který chybí, je podle něj takzvané prostupné bydlení, které lidem ve složité situaci zajistí přístřeší.

I podle krajského lídra KSČM Jaroslava Komínka oblast předchází spousta zkazek, samotné místo se ale posunulo. Podle něj má kraj problém s byty a podporou bydlení. „V hezkých lokalitách, sídlištích, ať už v Chomutově, Mostě, Janově, najednou začali skupovat byty Pražáci a začali tam stěhovat různé lidi, a to nám narušuje žití v kraji,“ uvedl s tím, že se to musí řešit. Stát spolu s městy by podle něj měl podporovat výstavbu, například pro mladé lidi, kteří region opouštějí. „Nepřizpůsobivým“ by podle něj pomohlo, kdyby mohli pracovat pro město a dostávali by plat každý den nebo jednou týdně. Z peněz by následně mohli sanovat dluhy.

Jaroslav Foldyna, který je v čele krajské kandidátky SPD, míní, že kraj potřebuje firmy s přidanou hodnotou a lepší zaměstnanost. „Pojďme udělat regionální daňové zvýhodnění firem, které budou podnikat. Protože podnikání v Ústeckém kraji je mnohem složitější a těžší než jinde,“ sdělil. Podle něj vytváří problém kumulace lidí s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Zmínil, že je třeba se zaměřit na vyloučené lokality. „Nepřizpůsobiví není žádná etnická skupina. To jsou lidé, kteří ač pracovat mohou, tak nepracují, a nechají se společností živit,“ prohlásil s tím, že je třeba takové osoby motivovat k práci nebo je sankcionovat.

Lídr koalice PirátiSTAN Ivan Bartoš sdělil, že do kraje mají putovat peníze na vyrovnanost regionů. Kromě Ústeckého zmínil také Karlovarský a Moravskoslezský kraj. „Ty peníze se mají investovat do lidí a do inovací, a to se neděje,“ prohlásil s tím, že region je na okraji zájmu politiků, což by se mělo změnit. Neplnily se sliby, tvrdí. Podle Bartoše například vládní poslanci zamítli horní zákon, podle něhož by peníze z těžby měly končit v krajích, které jsou těžbou zasažené. Je podle něj třeba pojmenovat a řešit i obchod s chudobou nebo množství exekucí.

Premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že do Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje poputuje 41 miliard z částky 978 miliard, které vybojoval v Bruselu. „Z toho pro Ústecký kraj je 18,1 miliardy,“ sdělil. Zmínil, že v kraji se v roce 2016 otevřela dálnice D8, mluvil také o investicích do zdravotnictví a zachráněných nemocnicích a že má v programu ANO do roku 2025 konec ghett a boj s „nepřizpůsobivými“. Také sdělil, že do přiznávání dávek je třeba zapojit starosty, nebo je dávat jen těm, kteří pracovat chtějí, či zodpovědným rodičům. 

Lídr ČSSD v Ústeckém kraji Zdeněk Matouš nesouhlasil s tím, že by sociální dávky měli řešit starostové. Jejich výplata se totiž podle něj váže na zvláštní způsobilost a na vyškolené erudované lidi. „Tohle je nápad, který starostové nepřivítají,“ sdělil. V kraji podle Matouše chybí infrastruktura, do níž je prý třeba napumpovat miliardy. Také zmínil problémy, které podle něj přináší zaplnění kraje průmyslovými zónami, do nichž se musí dovážet agenturní pracovníci. Je podle něj také zásadní udržet mladé lidi v kraji, podporovat vzdělanost a kvalitní bydlení.

Krajský lídr hnutí PŘÍSAHA Jaroslav Pelc vize svých předřečníků na změnu v Ústeckém kraji vítal, jsou podle něj dobré a dá se s nimi souhlasit. Mluvil také o tom, jak „přinutit některé lidi k práci“. „My jsme si tady vytvořili systém, ve kterém se vyplatí nepracovat,“ sdělil s tím, že kraj potřebuje dobrou legislativu, kterou musí nastavit poslanci. Je podle něj také potřeba do regionu poslat více peněz, které musí být konkrétně směřovány a hlídány, aby se „zase nerozkradly“.

Výběr uskupení zastoupených v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.