Lipavský jednal s Blanárem o NATO i Unii. Fico by měl do Česka přijet koncem měsíce

Nahrávám video

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.

Blanár také uvedl, že tento čtvrtek navštíví Prahu slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas–SD), jedná se také o setkání ministrů obrany. Ve svém prohlášení označil vztahy Česka a Slovenska za jedinečné.

„Velmi nám záleží na tom, aby se rozvíjely. Chci vyjádřit jasnou zprávu slovenské vlády, kterou posílá premiér Fico. Ten začal po setkání s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) v Bruselu přípravy, aby navštívil Českou republiku. Termín se ukazuje, že bude 24. listopadu,“ podotkl slovenský šéf diplomacie. 

České ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že návštěva slovenského ministra zahraničí by měla potvrdit, že Česko a Slovensko jsou nejbližšími sousedy a pevnými spojenci v regionu střední Evropy i v euroatlantických strukturách. 

Také Fico minulý týden řekl, že chce jako první zemi navštívit Česko. Dodrží tak tradici, podle které první cesta nové hlavy státu či šéfa vlády v Česku a na Slovensku vede do sousední země. Oba státy spojuje historie někdejšího Československa. Vítěz zářijových voleb Fico jako nově jmenovaný premiér navštívil už minulý týden také summit EU v Bruselu. 

Lipavský se s Blanárem bavil o Ukrajině a Izraeli

Český ministr zahraničí Lipavský k pondělnímu jednání doplnil, že jeho hlavním účelem bylo se navzájem poznat, naladit se a začít mapovat oblasti spolupráce obou zemí. „Z hlediska zahraničních vztahů jsme se bavili o našem pohledu na Ukrajinu nebo situaci v Izraeli a Gaze,“ doplnil Lipavský.

Ministři diskutovali také o migraci nebo bezpečnosti. Blanár řekl, že Česko a Slovensko spojuje členství v EU a NATO. Uvedl také, že při příštím společném zasedání vlád by mohli zástupci kabinetů prodiskutovat připomínku dvacátého výročí členství v EU, které připadá na příští rok.

Předchozí slovenská vláda podle Blanára nečinila dostatečná opatření ohledně migrace, což vedlo Českou republiku k zavedení kontrol na společné hranici. S Lipavským se v pondělí shodli, že je potřebná koordinace a funkční ochrana schengenských hranic.

Česká vláda minulý týden rozhodla, že namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu. Česko je spustilo v koordinaci s Polskem 4. října, původně na deset dní. Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce, loni je tuzemsko kvůli přílivu migrantů zřídilo koncem září a trvaly do začátku února.

Blanár při svém uvedení do funkce minulý týden prohlásil, že Slovensko bude mít svrchovanou zahraniční politiku, která bude brát zřetel především na národní a státní zájmy. Nestane se podle něj to, že by Slovensko v Evropské unii či NATO souhlasilo s návrhy, jež by měly negativní dopad na jeho obyvatele.

Slovensko chce diskutovat o migračním paktu EU

Šéf slovenské diplomacie po schůzce také řekl, že předseda vlády Fico podle něj mimo jiné poslal Fialovi dopis, v němž požádal o oživení činnosti Visegrádské skupiny (V4), které Česko aktuálně předsedá. Dodal, že V4 je pro jeho zemi unikátním formátem a je potřeba její fungování „odmrazit“. Rozumí tomu, že některá témata členy skupiny rozdělovala, ale má za nutné diskutovat o těch, která státy spojují.

Jedním z témat, o kterém je potřebné diskutovat, je revize evropského finančního rámce, dalším pak migrační pakt EU, míní vedoucí slovenské diplomacie, podle něhož je současný návrh migrační reformy pro Slovensko nepřijatelný. Naopak český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) její podobu v červnu podpořil.

Návrh místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá s takzvanou povinnou solidaritou. Státy si mohou vybrat, zda přijmou běžence. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek dvaceti tisíc eur (v přepočtu asi 487 tisíc korun) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, a to například vyslání expertů či materiální podpora země zatížené velkým počtem příchozích.

Uskuteční se schůze hlav států V4, tvrdí Lipavský

Blanár uvedl, že Slovensko to nepovažuje za dobrou cestu. Za potřebné má posílení schengenských hranic a unijní pohraniční agentury Frontex, případně chce řešit readmisní dohody.

Lipavský řekl, že Česko nahlíží na V4 prakticky a pragmaticky. V brzké době se podle něj uskuteční setkání na prezidentské úrovni. Ministr zahraničí má za nutné počkat na sestavení vlády i v Polsku, až poté je podle něj vhodné svolat zasedání V4 například na úrovni šéfů diplomacií.

„Abychom se nesešli deklaratorně a mohli řešit reálnou politiku ve střední Evropě,“ poznamenal. Mezi témata, která je podle něj možné ve V4 řešit, zařadil spolupráci občanů, infrastrukturní propojení, ale také ekonomické záležitosti nebo nelegální migraci. Potřeba je podle něj mluvit i o situaci na Ukrajině.

Blanár odsoudil ruskou agresi

Na tiskové konferenci Blanár zdůraznil, že Slovensko odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu jako porušení mezinárodního práva a podporuje územní celistvost napadené země. Nebude ale Ukrajině dodávat zbraně ze zásob slovenských ozbrojených sil, podporuje mírové iniciativy.

„Jednoznačně odsuzujeme akt Ruské federace jako porušení mezinárodního práva,“ řekl slovenský ministra zahraničí. Uvedl ale, že Slovensko takto konzistentně přistupovalo i například k porušování mezinárodního práva v Iráku a Kosovu, jehož nezávislost neuznává jako jeden z pěti členských států Evropské unie.

Řešení situace na Ukrajině podle Blanára nemá vojenské kořeny. Slovensko podporuje především mírové iniciativy, a to vzešlé z jakékoli úrovně, ať už od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nebo z Brazílie či Číny, doplnil. Zapotřebí je podle slovenského ministra přerušit boje a hledat řešení u jednacího stolu.

Šéf slovenské diplomacie podotkl, že Slovensko významně pomohlo Ukrajině po humanitární stránce. V takové podpoře chce jeho země pokračovat, zároveň nabízí odborníky například na odminování území. „Ale nebudeme dodávat jakékoli zbraňové systémy nebo zbraně ze zásob ozbrojených sil Slovenské republiky,“ zdůraznil Blanár.

Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu nejen předalo Kyjevu darem různou vojenskou techniku včetně vyřazených stíhaček MiG-29 sovětské konstrukce, ale na základě bilaterálního komerčního kontraktu mu dodalo i osm samohybných houfnic Zuzana 2, které jsou vlajkovou lodí slovenského obranného průmyslu. Výrobu dalších šestnácti houfnic pro Ukrajinu zaplatí podle dřívějších informací Dánsko, Norsko a Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 4 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 4 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 9 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 10 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.