Lipavský jednal s Blanárem o NATO i Unii. Fico by měl do Česka přijet koncem měsíce

Nahrávám video

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.

Blanár také uvedl, že tento čtvrtek navštíví Prahu slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas–SD), jedná se také o setkání ministrů obrany. Ve svém prohlášení označil vztahy Česka a Slovenska za jedinečné.

„Velmi nám záleží na tom, aby se rozvíjely. Chci vyjádřit jasnou zprávu slovenské vlády, kterou posílá premiér Fico. Ten začal po setkání s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) v Bruselu přípravy, aby navštívil Českou republiku. Termín se ukazuje, že bude 24. listopadu,“ podotkl slovenský šéf diplomacie. 

České ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že návštěva slovenského ministra zahraničí by měla potvrdit, že Česko a Slovensko jsou nejbližšími sousedy a pevnými spojenci v regionu střední Evropy i v euroatlantických strukturách. 

Také Fico minulý týden řekl, že chce jako první zemi navštívit Česko. Dodrží tak tradici, podle které první cesta nové hlavy státu či šéfa vlády v Česku a na Slovensku vede do sousední země. Oba státy spojuje historie někdejšího Československa. Vítěz zářijových voleb Fico jako nově jmenovaný premiér navštívil už minulý týden také summit EU v Bruselu. 

Lipavský se s Blanárem bavil o Ukrajině a Izraeli

Český ministr zahraničí Lipavský k pondělnímu jednání doplnil, že jeho hlavním účelem bylo se navzájem poznat, naladit se a začít mapovat oblasti spolupráce obou zemí. „Z hlediska zahraničních vztahů jsme se bavili o našem pohledu na Ukrajinu nebo situaci v Izraeli a Gaze,“ doplnil Lipavský.

Ministři diskutovali také o migraci nebo bezpečnosti. Blanár řekl, že Česko a Slovensko spojuje členství v EU a NATO. Uvedl také, že při příštím společném zasedání vlád by mohli zástupci kabinetů prodiskutovat připomínku dvacátého výročí členství v EU, které připadá na příští rok.

Předchozí slovenská vláda podle Blanára nečinila dostatečná opatření ohledně migrace, což vedlo Českou republiku k zavedení kontrol na společné hranici. S Lipavským se v pondělí shodli, že je potřebná koordinace a funkční ochrana schengenských hranic.

Česká vláda minulý týden rozhodla, že namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu. Česko je spustilo v koordinaci s Polskem 4. října, původně na deset dní. Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce, loni je tuzemsko kvůli přílivu migrantů zřídilo koncem září a trvaly do začátku února.

Blanár při svém uvedení do funkce minulý týden prohlásil, že Slovensko bude mít svrchovanou zahraniční politiku, která bude brát zřetel především na národní a státní zájmy. Nestane se podle něj to, že by Slovensko v Evropské unii či NATO souhlasilo s návrhy, jež by měly negativní dopad na jeho obyvatele.

Slovensko chce diskutovat o migračním paktu EU

Šéf slovenské diplomacie po schůzce také řekl, že předseda vlády Fico podle něj mimo jiné poslal Fialovi dopis, v němž požádal o oživení činnosti Visegrádské skupiny (V4), které Česko aktuálně předsedá. Dodal, že V4 je pro jeho zemi unikátním formátem a je potřeba její fungování „odmrazit“. Rozumí tomu, že některá témata členy skupiny rozdělovala, ale má za nutné diskutovat o těch, která státy spojují.

Jedním z témat, o kterém je potřebné diskutovat, je revize evropského finančního rámce, dalším pak migrační pakt EU, míní vedoucí slovenské diplomacie, podle něhož je současný návrh migrační reformy pro Slovensko nepřijatelný. Naopak český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) její podobu v červnu podpořil.

Návrh místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá s takzvanou povinnou solidaritou. Státy si mohou vybrat, zda přijmou běžence. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek dvaceti tisíc eur (v přepočtu asi 487 tisíc korun) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, a to například vyslání expertů či materiální podpora země zatížené velkým počtem příchozích.

Uskuteční se schůze hlav států V4, tvrdí Lipavský

Blanár uvedl, že Slovensko to nepovažuje za dobrou cestu. Za potřebné má posílení schengenských hranic a unijní pohraniční agentury Frontex, případně chce řešit readmisní dohody.

Lipavský řekl, že Česko nahlíží na V4 prakticky a pragmaticky. V brzké době se podle něj uskuteční setkání na prezidentské úrovni. Ministr zahraničí má za nutné počkat na sestavení vlády i v Polsku, až poté je podle něj vhodné svolat zasedání V4 například na úrovni šéfů diplomacií.

„Abychom se nesešli deklaratorně a mohli řešit reálnou politiku ve střední Evropě,“ poznamenal. Mezi témata, která je podle něj možné ve V4 řešit, zařadil spolupráci občanů, infrastrukturní propojení, ale také ekonomické záležitosti nebo nelegální migraci. Potřeba je podle něj mluvit i o situaci na Ukrajině.

Blanár odsoudil ruskou agresi

Na tiskové konferenci Blanár zdůraznil, že Slovensko odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu jako porušení mezinárodního práva a podporuje územní celistvost napadené země. Nebude ale Ukrajině dodávat zbraně ze zásob slovenských ozbrojených sil, podporuje mírové iniciativy.

„Jednoznačně odsuzujeme akt Ruské federace jako porušení mezinárodního práva,“ řekl slovenský ministra zahraničí. Uvedl ale, že Slovensko takto konzistentně přistupovalo i například k porušování mezinárodního práva v Iráku a Kosovu, jehož nezávislost neuznává jako jeden z pěti členských států Evropské unie.

Řešení situace na Ukrajině podle Blanára nemá vojenské kořeny. Slovensko podporuje především mírové iniciativy, a to vzešlé z jakékoli úrovně, ať už od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nebo z Brazílie či Číny, doplnil. Zapotřebí je podle slovenského ministra přerušit boje a hledat řešení u jednacího stolu.

Šéf slovenské diplomacie podotkl, že Slovensko významně pomohlo Ukrajině po humanitární stránce. V takové podpoře chce jeho země pokračovat, zároveň nabízí odborníky například na odminování území. „Ale nebudeme dodávat jakékoli zbraňové systémy nebo zbraně ze zásob ozbrojených sil Slovenské republiky,“ zdůraznil Blanár.

Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu nejen předalo Kyjevu darem různou vojenskou techniku včetně vyřazených stíhaček MiG-29 sovětské konstrukce, ale na základě bilaterálního komerčního kontraktu mu dodalo i osm samohybných houfnic Zuzana 2, které jsou vlajkovou lodí slovenského obranného průmyslu. Výrobu dalších šestnácti houfnic pro Ukrajinu zaplatí podle dřívějších informací Dánsko, Norsko a Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 46 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 1 hhodinou

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...