Musíme sladit vízovou politiku EU a Balkánu, apelovala eurokomisařka Johanssonová po jednání o migraci

Nahrávám video

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Konference se odehrává v rámci takzvaného Pražského procesu, který sdružuje padesát zemí schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie či Turecka. 

Letos se konference účastní rovněž zástupci unijních institucí a agentur, naopak Rusko a Bělorusko nebyly pozvány kvůli probíhající válce na Ukrajině.  

Podle eurokomisařky Johanssonové je třeba sladit vízovou politiku EU a Balkánu, podporovat agenturu EU Frontex nebo zintenzivnit potírání pašeráctví. „Ze strany Komise jsme stanovili základní pilíře, na kterých chceme spolupracovat společně s našimi partnery na západním Balkáně,“ uvedla s tím, že prioritou je zaměřit se rovněž na nedostatky v azylové politice zemí jako Srbsko. 

Mnozí migranti, kteří do EU vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Právě Srbsko umožňuje snadný vstup občanům Indie, Burundi, Kuby a Tuniska, za což Bělehrad kritizovalo například Německo. Srbsko sice kritiku odmítlo, pravidla se ale rozhodlo zpřísnit. Nově od občanů těchto států vyžaduje předložit zaplacenou zpáteční letenku s konkrétním datem odletu.

Dohoda mezi Frontexem a Severní Makedonií

Ve středu má Johanssonová v plánu podepsat dohodu o spolupráci v oblasti migrace mezi Severní Makedonií a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž známou jako Frontex.   

Jednání v Praze by mělo kromě diskuse a bilaterálních schůzek vyústit i ve společnou reakci na dopady ruské agrese na Ukrajině nebo na situaci v Afghánistánu. Johanssonová řekla, že v EU je v současnosti 4,3 milionu běženců z Ukrajiny. EU podle ní je a bude v postojích a v krocích vůči Rusku jednotná a podporuje také rekonstrukci Ukrajiny.

Ministr vnitřních věcí Severní Makedonie Oliver Spasovski uvedl, že jeho země je připravena spolupracovat na prevenci a potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi, na systému navrácení a readmisí migrantů či na posílení systému azylu a mezinárodní ochrany.

Podle tuzemského ministra vnitra Rakušana je potřebný širší kontext debaty, protože se jednání zúčastní i země, přes které vstupují do zemí EU migranti. Dialog by podle něj měl vést ke společné deklaraci, například toho, že se zeměmi západního Balkánu je nutné řešit zmíněnou vízovou harmonizaci.

Dokumenty počítají se zřízením migračních center v zemích původu

Mezi definovanými oblastmi pro spolupráci v již schválených dokumentech je podle Rakušana například sdílení know-how a prostředků zaměřených na budování kapacit či digitalizace procesů. Zavádění závěrů podle ministra bude trvat několik let.  

Ve společné deklaraci ministři podpořili podle tiskové zprávy resortu vnitra například zřízení migračních center v zemích původu, která by měla informovat o rizicích spojených s migrací, pomáhat s odborným i jazykovým vzděláváním nebo spolupracovat s místními orgány. Akční plán zahrnuje šest okruhů spolupráce, týkají se mimo jiné prevence a boje proti nelegální migraci, podpory návratové politiky, legální pracovní migrace a posílení azylových kapacit a kapacit mezinárodní ochrany.

Pražský proces byl založen před třinácti lety ministerskou konferencí během prvního předsednictví Česka v Radě EU. Ministři by podle webu předsednictví měli schválit politickou deklaraci a akční plán, které budou formovat rámec spolupráce pro roky 2023 až 2027.

Politici: Problém je maďarsko-srbská hranice

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích sdělil, že po konci covidových opatření jsou migrační trasy nyní otevřené – Syřané a jiní migranti, kteří jsou v Turecku zmítaném ekonomickými problémy, nemají důvod zůstávat a odcházejí propustnou schengenskou hranicí.

„Propustnost maďarsko-srbské hranice je obrovská, a to je samozřejmě velký problém,“ sděluje. EU musí podle něj tlačit na Turecko, aby plnilo dohody, také ale musí posílit kontrolu svých vlastních hranic.

Nahrávám video

Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO) uvedl, že největším problémem je přístup Turecka, které migranty pouští dál, zmínil i problematický přístup Maďarska, ale také EU. „Pokud zachytíme nějaké migranty, tak máme problém je vracet zpět do toho původního místa,“ sdělil s tím, že selhává ochrana vnější hranice.

Oba politici se shodli na tom, že přerozdělování migrantů fungovat nebude, protože jim nelze určit, kde mají zůstat. K větším záchytům migrantů v Česku prý dochází kvůli intenzivnějším kontrolám, které mají význam. Česko není jejich cílová země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 16 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 16 hhodinami
Načítání...