Nejezděte na olympiádu do Číny, vyzval Senát politiky. Poslancům vrátil novelu exekučního řádu

Exekuční předloha má zavést šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Ta by se mohla ještě dvakrát prodloužit, celkově by tak směla trvat nejdéle dvanáct let.

Senátor Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že první exekuce by se mohly zastavovat vzhledem k navrhované účinnosti novely až v roce 2028. Senát navrhl, aby se nynější šestileté a delší exekuce mohly zastavovat už v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Věřitelé a exekutoři se podle Goláně budou moci v této době dohodnout na dalším postupu.

Horní komora se postavila proti tomu, aby věřitelé museli skládat zálohu na počátku exekuce. Měla by být podle Senátu podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše pět set korun.

Z vymožených peněz by se podle dalších návrhů Senátu měla splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Ze sněmovní verze předlohy tato změna pořadí splácení dluhu údajně legislativním omylem vypadla.

Senát upravil také omezení vymáhání dluhu prodejem movitých věcí. Mělo by se týkat jen fyzických, nikoli i právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, například šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil aspoň 1500 korun. Doručování písemností týkajících se exekucí by mělo být podle senátních úprav možné i elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky.

Předseda sněmovního podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Marek Výborný (KDU-ČSL) míní, že senátní znění předlohy má ve sněmovně velkou šanci na přijetí. „Verze byla předem diskutována se zástupci všech poslaneckých klubů a věřím, že nalezne podporu,“ řekl na tiskové konferenci v horní komoře.

Exekutorská komora ocenila „snahu senátorů napravit mnoho vad v návrhu novely schváleném Poslaneckou sněmovnou“. Přesto je podle profesní organizace stále plná rozporuplných nařízení.

„Ustanovení o tom, že soudní exekutor nemá nárok na úhradu nákladů na řádně vedená, avšak bezvýsledná řízení, které exekutoři považují za protiústavní, bude napadeno u Ústavního soudu,“ upřesnila komora. „Vzhledem k předchozím výrokům Ústavního soudu nepochybujeme o tom, že budeme úspěšní,“ dodal prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. 

Se zavedením teritoriality exekutorů Benešová nesouhlasila

S návrhem na zavedení takzvané teritoriality exekutorů Benešová s odvoláním na vládní prohlášení nesouhlasila. Naopak podle pirátské senátorky Adély Šípové jde o jediný způsob, jak zajistit jejich nezávislost. „Systémová náprava není bez pravidel určování exekutorů možná,“ uvedla. Nyní si mohou věřitelé exekutora vybrat.

„Myslím si, že spousta věcí nebude realizována bez teritoriality, protože v současné době, kdy exekutor bude postupovat podle těchto změn a velkému věřiteli se to nebude líbit, tak vezme balík spisů a dá ho někomu jinému,“ zdůraznila při projednávání novely Šípová.

Připomněla zároveň, že varování zaznělo na jednání ústavněprávního výboru i od zástupců exekutorské komory; varovali, že pokud nebude teritorialita přijata, dojde k monopolizaci exekučních řízení ve prospěch velkých exekutorských úřadů a ty malé zaniknou. Podle exekutorské komory by princip místní příslušnosti výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

„Teritorialita je téma, které musíme projednávat, ale jaká forma je správná, není vydiskutované,“ podotkla také Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Za co nejrychlejší zastavování už dříve zahájených dlouhodobě marných exekucí se přimlouval Marek Hilšer z klubu Starostů. „Frustrace lidí v exekucích ohrožuje systém a demokracii jako takovou,“ míní. Předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra se v debatě pozastavoval nad tím, že pod nyní projednávaný zákon spadají i lidé například s deseti exekucemi. Podle něho by měli být v oddlužení, neexistuje ale způsob, jak je k tomu donutit.

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy mířící na dluhy v minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Zastavovaly by se také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Dolní komora také snížila penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Zakotvila povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zakázala zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Novela exekučního řádu nyní s navrhovanými změnami zamíří k poslancům k novému projednání.  

Bojkot zimní olympiády v Číně

Čeští političtí činitelé by svou neúčastí na zimní olympiádě v Číně měli dát podle horní komory najevo nesouhlas s postupem čínského režimu vůči Tibeťanům a Ujgurům, ale také k Tchaj-wanu a Hongkongu. Senátoři v usnesení poukázali na zkušenosti z letní olympiády v Pekingu v roce 2008, kdy čínský režim v rozporu se závazkem uspořádat hry jako svobodné a otevřené omezila volný pohyb sportovců i novinářů, uvedl předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). 

Čína podle Senátu „zneužila“ pekingské olympijské hry. „Na území ČLR dochází k masivnímu porušování lidských práv a svobod, genocidě a zločinům proti lidskosti, etnické diskriminaci, potlačování kulturní, náboženské a politické identity,“ konstatoval Senát.

Proti politickému bojkotu se otevřeně postavil senátor SLK Michael Canov, podle něhož si zaslouží čeští sportovci na místě politickou podporu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) to odmítl.

Čínská strana postoj Senátu ve čtvrtek večer okamžitě odsoudila. „Senát Parlamentu České republiky přijal příslušné usnesení na základě lží a dezinformací, čímž se pokusil o politickou manipulaci zimních olympijských her v Pekingu,“ uvedl mluvčí ambasády. Krok považuje za nehorázný, mimo jiné podle něj hrubě zasahuje do vnitřních záležitostí Číny, porušuje mezinárodní právo a základní normy mezinárodních vztahů. 

Vymáhání dotací po Agrofertu

Senát také vyzval vládu, aby s ohledem na audit Evropské komise začala neprodleně vymáhat dotace po holdingu Agrofert. Horní komora o tom rozhodla na návrh své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků. Současně konstatovala, že závěry auditu potvrdily podezření na střet zájmů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ve vztahu k Agrofertu a pochybení při hodnocení jednotlivých projektů.

Vláda by podle Senátu měla také do budoucna upustit od pokusů o proplacení dotací z evropského souhrnného rozpočtu „u projektů, u kterých je důvodné se domnívat, že jsou střetem zájmů postiženy“.

Senát neodmítl objíždění cyklistů v předepsané vzdálenosti

Senát nakonec navzdory doporučení svých výborů z novely silničního zákona neodmítl uzákonění předepsané vzdálenosti pro objíždění cyklistů, zmírnil ale sankce za nedodržení tohoto opatření, které by mělo platit až od příštího roku. Změny nyní posoudí opět sněmovna.

Motoristé by podle poslanecké novely silničního zákona měli nově objíždět cyklisty ve vzdálenosti 1,5 metru, což odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu. Důvodem je snaha o vyšší bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku.

Odpůrci předepsané vzdálenosti poukazovali na to, že nové opatření nebude možné na mnoha silnicích dodržovat ani kontrolovat. K prosazení jejich požadavků nové opatření nezavádět ale chyběl v Senátu jediný hlas.

Horní komora doporučila zmírnění sankcí za porušení nového pravidla. Řidič by za nedodržení vzdálenosti podle sněmovní verze mohl dostat pokutu až deset tisíc korun, zákaz řízení na půl roku a mohlo by mu být odebráno sedm bodů. Senátor Ladislav Kos z klubu Pirátů uspěl se snížením sankcí na pokutu maximálně do dvou tisíc korun, pokud řidič cyklistu neohrozí.

Novela má zavést také odebrání dvou bodů řidičům, kteří by neoprávněně parkovali na místech pro zdravotně postižené. Zavádí také faktický zákaz provozování takzvaných pivních kol. Senát se postavil proti návrhu umožnit odtah všech vozidel, která neoprávněně stojí na chodníku. Doporučil novelu naopak doplnit o právo obcí vyžádat si odtah autovraků.

Na návrh KDU-ČSL do novely začlenil právo poskytovatelů domácí péče parkovat po nezbytně dlouhou dobu na místech se zákazem stání, což zatím mohou například službu konající lékaři.

Původním cílem novely byla pouze snaha umožnit strážníkům, aby mohli pokutovat na místě nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Nyní mohou strážníci pouze postoupit podezření z takového přestupku do správního řízení. Vyhrazené jízdní pruhy slouží zejména pro jízdu autobusů, vozidel policie, zdravotnických záchranářů, hasičů a dalších složek záchranného systému.

Realitní makléři budou moci obnovit živnost, která jim zanikla

Senát schválil také poslaneckou novelu o realitním zpostředkování. Ta umožní, aby makléři, kterým zanikla živnost pro nesplnění nových zákonných požadavků, si ji mohli obnovit. Na dodatečné doložení splnění podmínek pro tuto práci budou mít čas do konce letošního roku. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Realitní makléři museli podle zákona změnit do začátku letošního března živnost z volné na vázanou. Někteří zprostředkovatelé potřebovali k přeměně zkoušku. Předkladatelé novely tvrdili, že část z nich ji kvůli vládním protikoronavirovým restrikcím nemohla vykonat.

Realitní makléři, kterým volná živnost zanikla, budou moci po účinnosti novely ohlásit živnostenskému úřadu živnost vázanou. Do konce roku budou muset úřadu doložit splnění podmínek odborné způsobilosti. Pokud tak neučiní, oprávnění jim zanikne. Noví zájemci o tuto práci budou moci do konce roku vykonávat činnost jako volnou živnost, ale výhradně pod realitními kancelářemi a bez možnosti nabízet úschovu peněz.

Ministerstvo pro místní rozvoj koncem ledna odhadlo, že profesní kvalifikaci ještě neměly desítky subjektů, jedno až dvě procenta z celkového počtu. Předkladatelé uváděli v polovině ledna vyšší počty, a to 400 až 700 zprostředkovatelů bez zkoušek.

Původně měli realitní makléři prokázat odbornost do začátku loňského září. Zákonodárci už loni v dubnu posunuli termín kvůli koronavirové krizi o půl roku.

Kriticky se k poslanecké novele staví ředitel realitní kanceláře Maxima Reality Vladimír Zuzák, podle kterého bylo na složení zkoušky dost času. Od začátku se předpokládalo, že přísnější pravidla povedou k určitému snížení počtu makléřů, sdělil. Zuzák navíc míní, že zkoušky měly být přísnější a měli by je skládat všichni zprostředkovatelé s cílem zkvalitnit služby na realitním trhu. Mnozí makléři zkoušku absolvovat nemuseli. Odbornost bylo možné doložit předepsaným vzděláním nebo praxí.