Odklon od uhlí by mohl přijít dříve, než plánuje vláda, míní politici. Zdůraznili plánování investic

Nahrávám video

Klíčovým bodem pro českou energetiku bude rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Její energie by měla nahradit spalovací elektrárny, podle rozhodnutí komise se má Česko bez uhlí obejít do roku 2038. Řada politiků se však domnívá, že datum může být i dřívější. Stát však musí přechod podpořit investicemi a projekty, zaznělo od hostů speciálu Událostí, komentářů, kteří se sešli k předvolební debatě v Muzeu zemědělské techniky v Čáslavi.

Energetika stojí za nejvážnější krizí mezi Prahou a Varšavou za poslední tři dekády. Polsko se snaží prodloužit těžbu uhlí v Dole Turów, čemuž se Česko naopak snaží zabránit. Polská strana uhlím zásobuje přilehlou elektrárnu.

„Ministerstvo životního prostředí tuto situaci podcenilo,“ řekla místopředsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíková (KSČM). Škoda páchaná v Dole Turów například na zdrojích pitné vody na české straně hranice je podle ní tak velká, že není možné ani vyjednávat o kompenzacích.

Proti kompenzacím se postavil i člen zemědělského výboru a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Je neakceptovatelné vyměnit vodu za peníze,“ řekl.

Že ministerstvo zaspalo, si myslí i členka výboru pro životní prostředí Karla Maříková (SPD). „Měli to řešit nejen právníci, ale mělo se to snažit řešit i trošku diplomatickou cestou. Česká strana měla komunikovat s tou polskou,“ uvedla v debatě.

Také podle Jurečky byla chyba i na české straně, a to jak v přístupu premiéra Andreje Babiše (ANO), tak v přístupu ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), vláda podle něj navíc nechrání ani regiony v Česku před ztrátou vody způsobenou těžbou.

Proti tomu, že by Česko reagovalo nedostatečně, se však ohradil Jaroslav Faltýnek (ANO), jednání podle něj probíhají od roku 2016, nikam ale nevedla. „Když se podíváte, z čeho Polsko vyrábí energii, jakou má pozici v EU, tak ochota na dohodě tam nebyla,“ řekl s tím, že právě proto Česká republika podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Konec uhlí by mohla přiblížit rostoucí cena emisních povolenek

Uhlí je klíčové i pro české elektrárny, nejpozději v roce 2038 však má být používání této suroviny v zemi minulostí. Nahradit ji mají obnovitelné zdroje i atomová energie z rozšířené dukovanské elektrárny.

Podle Maříkové by mělo být prioritou, aby v době odklonu od uhlí uměla Česká republika čistou energii vyrobit a nemusela ji dovážet. Pěnčíková si dokáže představit i dřívější datum opuštění uhlí. Jurečka se vyslovil pro odklon od uhlí do roku 2030. Stejné datum podpořil i bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Piráti a Starostové, kteří spolu tvoří volební koalici, počítají s pozdějším datem, a to s odklonem do roku 2033. Podle členky výboru pro životní prostředí Jany Krutákové (STAN) je třeba připravit projekty, které k ukončení těžby budou směřovat, prostředky už na ně podle ní mají být vyčleněné. Transformovat energetický průmysl za 12 let je reálné i podle předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Dany Balcarové (Piráti).

Nutné je podle ní ujasnit, kam konkrétně půjdou prostředky na podporu obnovitelné energie. Peníze dle jejích slov budou i na rozvoj regionů postižených těžbou uhlí, a to 40 miliard euro z Fondu spravedlivé transformace.

Dostavba Dukovan je dlouhodobým tématem na české politické scéně

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je třeba do budoucna počítat s „vyváženým energetickým mixem“, uhlí by tedy neměl nahradit pouze jeden druh energie. Chybět by neměly obnovitelné energie a jádro. „Z hlediska jádra se ale na to díváme také pohledem bezpečnosti, a také samozřejmě ceny,“ řekla.

Podle bývalého hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka (ČSSD) je jádro přes často zmiňovaná rizika velmi čistá energie. „Bez atomové energie se Česká republika nikam nedostane,“ uvedl. „Jestli si myslíme, že když přestaneme těžit uhlí, tak že to vyřešíme velice rychle plynem, tak si potom lžeme, že bude uhlíková neutralita,“ řekl Běhounek.

Podle Faltýnka by mohlo dojít k posunu ohledně rozšíření Dukovan. „Mám od kolegů signály, že jsou ochotni projednat zákon,“ řekl. „Tím by se to mohlo odšpuntovat. Nová vláda určitě vypíše tendr,“ dodal.

Nahrávám video

S energetikou souvisí měnící se klima. 195 zemí světa se tak přihlásilo k Pařížské dohodě, která má celosvětové emise skleníkových plynů v druhé polovině tohoto století snížit na nulu. A OSN nedávno uvedla, že se lidé musí také začít bavit o adaptaci a odolnosti vůči klimatické změně. Bendl v tomto kontextu uvedl, že je potřeba dělat maximum pro to, abychom v rámci ekonomických možností Česka napravili chyby minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 1 hhodinou

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 15 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...