Plzeňský kraj chce stanové městečko pro uprchlíky, čeká na vyjádření krizového štábu

Vedení Plzeňského kraje věří, že v pondělí dostane od ústředního krizového štábu povolení a následně vybavení ke stavbě stanového městečka pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Plánuje ho postavit v Nových Domcích u Rozvadova na Tachovsku, ale jako variantní má ještě další tři lokality mimo Plzeň. Prvních sedm uprchlíků už našlo zázemí v dokončeném stanovém městečku nedaleko automotodromu v katastru Ostrovačic na Brněnsku.

Plzeňský kraj potřebuje pro lokalitu Nové Domky navíc ještě povolení ministerstva školství, kterému patří bývalá škola i přilehlý pozemek. Městečko by pak mohlo stát do týdne.

Kraj posílal žádosti na oba státní orgány ve čtvrtek. Důvodem podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) je, že ukrajinských Romů začíná přibývat a jejich lustrace, která trvala dříve 24 až 48 hodin, se prodloužila na 80 hodin. „Lidé, kteří přišli v pondělí do Pekla (plzeňský kulturní dům pro nouzové ubytování s padesáti lůžky), tak byli vylustrováni v pátek ráno v devět,“ přiblížil Špoták.

Do doby, než se prověří, zda nemají dvojí občanství, nemohou dostat vízum ani sociální dávku, nelze je zaregistrovat a kraj jim nemůže zajišťovat ubytování. Podle hejtmana je potřeba pro tuto skupinu vytvořit nouzové ubytování. Kraj se podle něj snaží zrychlit proces lustrace, ale prověření občanství zdržuje maďarská strana.

„Pokud nám to ministerstvo nepovolí, tak máme ještě v záloze další lokality, které zveřejníme až poté, pokud Nové Domky nedopadnou. Bylo by to určitě mimo Plzeň, v Plzni to stavět nechceme,“ uvedl Špoták. Opět to dle něj nebude v prostorách kraje, protože ten nevlastní žádné vhodné plochy.

Podle Špotáka se ústřední krizový štáb schází v pondělí, kdy by měl žádost kraje probrat. „Rozhodne, jestli nám dají stany ze státních hmotných rezerv,“ řekl hejtman. Pak by se muselo vyjádřit ministerstvo školství. „Pro mě je teď prioritnější ústřední krizový štáb, aby nám uvolnil stany a vybavení. A potom to někde postavíme, musíme to postavit,“ dodal hejtman. 

Lustrace uprchlíků se prodlužuje

Stanové městečko, jehož stavba by hasičům trvala až týden, bude spravovat kraj a provozovat ho bude ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Dohled by měla policie a hasiči, na čemž se bude vedení kraje teprve domlouvat. Uprchlíky by tam dvakrát denně odvážel autobus s hasiči a policisty.

Stanové městečko pro dočasné nouzové přístřeší má mít kapacitu zhruba sto míst, dalších padesát lůžek bude v sousední zděné škole, kam už nechal kraj ve středu převést 34 ukrajinských Romů z ubytovny ve Strašicích na Rokycansku. Ti měli po lustraci na ubytování a dávky nárok. „Předpokládáme, že až se jim v pondělí dávky vyplatí, tak tam ten počet klesne. Odjedou pak s penězi zpátky do Maďarska nebo na Ukrajinu a přijedou zas příští měsíc,“ prohlásil Špoták. Podle hejtmana také někteří zkouší požádat o další dávku v jiném krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU).

Kraj v žádostech uvádí, že potřebuje „navýšit kapacitu ubytování pro uprchlíky ze specifické a zranitelné skupiny z důvodu jejich odlišného sociokulturního původu“. Dále uvádí, že chce využít pozemky přilehlé k objektu bývalého výchovného ústavu, tedy dětského domova se základní školou, kam by se vešlo 52 lidí. „My ale potřebujeme mít rezervu,“ doplnil hejtman.

V minulých dnech mířilo podle Špotáka do Plzeňského kraje zhruba dvacet ukrajinských Romů denně a jejich lustrace byla vyřízena do dvou dnů, což bylo zvladatelné. „Ale teď to trvá čtyři dny, a když každý den přijde dvacet lidí, tak je jich tu najednou osmdesát,“ uvedl Špoták. Kraj chce být také připraven na to, že Praha v polovině června může zavřít své krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, což plánuje primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Plzeňský kraj, kam dosud přišlo téměř 27 tisíc ukrajinských uprchlíků, podle hejtmana ubytovává 4500 z nich, což je druhé největší zatížení po Praze. Většinou bydlí v soukromých ubytovnách a ve veřejných budovách.

U Ostrovačic už městečko funguje

Hasiči dostavěli stanové městečko u Ostrovačic na Brněnsku v pátek, první uprchlíci pak dorazili v sobotu. Městečko poslouží pro jejich krátkodobé ubytování. Na zpevněné ploše jsou sestavené domky, které mohou dočasně poskytnout zázemí až šedesáti lidem.

Městečko vzniklo poblíž sjezdu z dálnice D1 na Kývalku. Nejbližší obce jsou vzdálené asi dva kilometry – Ostrovačice a Brno-Žebětín. Jde o jedno ze zatravněných parkovišť, které využívají návštěvníci akcí automotodromu. Část plochy parkoviště je obestavěná plotem, který je zakrytý neprůhlednou fólií. Městečko bude fungovat v podobném režimu jako dříve krátkodobé noclehy na výstavišti.

„Stanové městečko na pozemku u Ostrovačic jsme vystavěli pro ty uprchlíky z Ukrajiny, kteří čekají na lustraci. Jde o lidi, kteří přijdou na KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině) a nemají v pořádku doklady, navíc mluví pouze maďarsky. Ty odvezeme do tohoto dočasného nouzového ubytování, kde vyčkají na výsledek lustrace,“ popsala už dříve mluvčí kraje Alena Knotková. To podle ní může trvat několik dní.

„Městečko s kapacitou pro šedesát osob je vystavěno z dvaceti skládacích domků, několika stanů pro stravování a kontejnerů zajišťujících hygienické zázemí. Na výstavbě městečka se od úterý do pátku podílelo na dvě stě profesionálních i dobrovolných hasičů,“ popsal mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Fungovat bude i program pro děti, který zajistí organizace IQ Roma Servis.

Praha už postavila stanové městečko v Troji a v Malešicích, a to hlavně kvůli velkému počtu romských uprchlíků z Ukrajiny, kteří zůstávají na pražském hlavním vlakovém nádraží. Také v Brně je početná skupina Romů, kteří přespávali kolem nádraží. Na popud brněnského magistrátu se ale přesunuli na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm, kde jim magistrát nechal postavit tři velkokapacitní stany. Prostor u nádraží, kde byli původně, nechalo město oplotit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 14 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.