Jak první rok prezidenta hodnotí šéfové sněmovních stran a hnutí? Často opakovali slovo změna. Někteří z nich hlavu státu chválí za to, jak reprezentuje Českou republiku. Dále mluví o aktivním výkonu mandátu a spojování společnosti. I zástupci vládní koalice ale mají některé výhrady. Třeba vůči pozdějšímu podpisu změn u předčasných důchodů. Stvrzení některých zákonů, například také konsolidačního balíčku, mu vyčítá opozice. SPD kritizuje kroky v zahraniční politice i to, že se zástupci hnutí nejednal o penzijní reformě.
Premiér si roční spolupráci s hlavou státu chválí. „Pan prezident si dobře uvědomuje, že je potřeba se starat o veřejné finance, že je potřeba dělat klíčové reformy, a jsem rád, že toto sděluje veřejnosti,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Bohužel se nestal prezidentem všech, zůstala mu nálepka, že je prezidentem pětikoalice. Nepodpořil důchodce, i když o tom měl sám pochybnosti,“ uvádí naopak předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
„Jezdí mezi lidi, jezdí do regionů, chová se nadstranicky. Koneckonců i to, že konzultuje třeba parametry důchodové reformy i s opozicí, znamená, že se neuzavírá pouze na vládní činitele. To je ukázka toho, že je to občanský kandidát, který si to vybojoval sám. Důstojně reprezentuje Českou republiku,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Jaké byly Pavlovy personální kroky?
„Prezident nerozděluje tábory, ale snaží se k jednomu stolu sezvat i ty, kteří si v dané problematice v danou chvíli nerozumí. Když je ten pohled opoziční v rámci sněmovní politiky, nechodí nadržovat nějaké straně do sněmovny,“ myslí si ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Má energii dělat práci naplno, snaží se ji dělat maximálně otevřeně. Důstojně nás reprezentuje v zahraničí, je velmi aktivní i v zahraniční diplomacii. Vede otevřený dialog s vládou, opozicí a s občanskou společností, umí stmelovat, spojovat,“ prohlašuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Z hlediska výkonu mandátu směrem k zahraniční a bezpečnostní politice mu opravdu nelze nic vytknout. Občas trochu váhal s podpisy pod zákony, víme, že třeba u důchodové novely. Také to mělo nemalé rozpočtové dopady vyčíslené na zhruba čtyři miliardy korun. Některé jeho personální kroky nebyly vždycky šťastné, ale že by nechyboval, jsme nemohli očekávat, chybuje každý,“ podotýká předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Prezident Petr Pavel podle mého názoru nehájí zájmy všech občanů, nehájí zájmy většiny občanů České republiky. Také se úplně vytratil z veřejného prostoru, co se týče české politiky. Řeší nějaké zahraniční zájmy a co se týče české politiky, tak podporuje a aktivně podepisuje ty nejhorší asociální zákony,“ sděluje předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Role prezidenta při jednání o důchodové reformě
O působení prezidenta diskutovali v pořadu Události, komentáře také politici ze stran, které jsou zastoupeny ve sněmovně. Reagovali například na úvahu prezidenta, že chová naději, že by se mu mohlo podařit dojednat nějaký kompromis k důchodové reformě, na němž by se shodla vláda i opozice.
„Bylo by to skvělé, protože se jedná o rozhodnutí na dekády,“ řekla k tomu předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Uvítala by proto udržitelnost přijatých změn. „Aby se nestalo to, co už jsme v minulosti zažili. Tedy že jedna vláda udělala krok k důchodové reformě, zavedla ji a další vláda ji celou zrušila bez náhrady. To nepřispívá k důvěře lidí, že jsme jako politici schopni takto zásadní věc řešit.“
Místopředseda hnutí ANO Robert Králíček vnímá prezidentovu iniciativu kladně a vítá ji. „Protože komunikace mezi opozicí a koalicí se nám nedaří. Je dobře, že prezident využívá své role a v tomto případě je jakýmsi mediátorem. Mohlo by to prospět k nalezení nějakého kompromisu. Chovám naději, že bychom se mohli dohodnout.“
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) řekla, že i v ní klíčí naděje. A to přesto, že v posledních dvou letech to podle ní nevypadalo, že to možné je. „Já bych si to moc přála, například z pohledu demografie, protože do budoucna budou dva pracující na jednoho seniora. To je něco, s čím se musíme popasovat. Bude obtížné pro společnost to zvládnout, a proto tu reformu potřebujeme společně.“
Také místopředseda ODS Martin Kupka by vítal stmelovací roli prezidenta. „A nabízet nadhled nad přirozeným svárem opozice a koalice, který k politice patří a bez ní by politika fungovat nemohla.“ Soudí, že pokud se najde udržitelná forma důchodové reformy, tak to bude jen dobře.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř je k prezidentovi kritičtější. „Za ten rok ukázal, že je to víc voják než politik nebo diplomat.“ Nesdílí pak „romantické představy“, že prezident stmelí koalici a opozici. Pavla kritizoval i za loňský „lobbing ve prospěch restitučních nároků rodu Lichtenštejnů“, což je podle něj „na samé hranici velezrady“.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) naopak v této souvislosti vyznává krédo, že „co bylo ukradeno, má být vráceno“. Dodal, že „my jsme si dovolili něco sebrat Lichtenštejnům, a přestože to bylo evidentně nepříliš spravedlivé a nekorektní, tak se stále tváříme, že to tak je správné a že už to nikdy nikomu vracet nebudeme.“ Roli prezidenta v této záležitosti si netroufá hodnotit, nemá o tom informace.
První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek řekl v reakci na poslance Hrnčíře, že tu nikdo nezpochybňuje Benešovy dekrety. „To není téma, to je lež. To je naprosto jasně daná hranice, o které nikdo nediskutuje. Tečka.“ Pavla pak ocenil, že svou funkci bere jako službu, ne jako úlitbu vlastnímu egu, jak se prosadit a zahojit ve funkci.
Má Česko vyslat své vojáky na Ukrajinu?
Prezident v pátečním rozhovoru pro ČT naznačil, že bychom se měli bavit o vyslání západních vojáků na Ukrajinu v jakési asistenční, ne bojové roli.
„Musíme tuto diskusi podstoupit,“ uvedl Bartošek. „Řadu věcí by to zrychlilo, zefektivnilo by to pomoc Ukrajině,“ soudí. Za sebe vidí riziko v tom, že by to ruská propaganda mohla zneužít ve smyslu, že NATO podporuje Ukrajinu. „Pokud by se jednalo o výcvik, tak si nějakou formu pomoci dovedu představit. Muselo by se přesně specifikovat v jakých místech a v jakém rozsahu,“ dodal s tím, že jde o jeho soukromý názor. Měla by se k tomu podle něj vyjádřit i armáda a tajné služby.
Kupka soudí, že je nutno vyhodnotit skutečné přínosy tohoto kroku. „Do jaké míry by to bylo strategicky důležité i pro vývoj dalších bojů. A pokud ano, tak já jsem pro.“ Vedle přínosů by se tak měly zhodnotit i rizika. A to tak, aby to ve výsledku nebyla medvědí služba Ukrajině, dodal. I on je přesvědčen, že tuto debatu máme vést.
„Je potřeba vycházet z jednoznačné situace. A ta je taková, že tady ruskou invazí došlo k porušení mezinárodního práva. Agresor se snaží přepsat pravidla, podle kterých dnešní svět funguje. Pokud mu to dovolíme, budou se tak moci chovat i jiní. A tohle je v sázce,“ řekla Pekarová Adamová s tím, že proto by se to týkalo i Česka. Uznala, že není expertem na vojenské záležitosti, „ale pan prezident jím je“. Proto si myslí, že debata o vyslání českých vojáků na Ukrajinu je na místě.
„Pokud tady někdo říká, že by se naši vojáci, nebo států NATO, měli zapojit do války v nečlenské zemi NATO, tak říká, že chce rozpoutat světový konflikt,“ míní Hrnčíř. Dal to do protikladu k napadení některého státu Severoatlantické aliance a nezbytné následné kolektivní obraně. „Pokud se zapojí do války otevřeně, tak riskují světový konflikt, a možná i jaderný, s jadernou velmocí,“ řekl k úvahám o vyslání vojáků Aliance na Ukrajinu.
Richterová soudí, že i vinou SPD není možná ve veřejnosti racionální debata, jak Ukrajině pomáhat. Tedy jakým výcvikem, jakou pomocí při opravě zbraní. „Vždy se to zvrtne v nějakou šílenou eskalaci strachu.“ Myslí si, že bychom měli hledět na dlouhodobé strategické zájmy Česka. Tím je zabránit Rusku, aby získalo jakékoliv území, které mu nepatří. „Jinak je bezpečnost Česka i jiných menších států ohrožena,“ dodala. „To by zvítězilo právo silnějšího, a ne právo na vlastní suverenitu.“
Králíček se domnívá, že v naší společnosti je strach z konfliktu na Ukrajině už poměrně velký. „A slova prezidenta je nutno velmi citlivě vysvětlovat a komunikovat.“ Měl by to podle něj být společný postup NATO, ne několika zemí. A měl by na tom být „absolutní konsensus“ v Alianci. Jinak by to podle něj nebylo dobré.
Dvořák řekl, že tato debata, zda pustit, či nepustit české vojáky na Ukrajinu, je zcela namístě. „Musíme si uvědomit, že pokud je nepošleme na Ukrajinu, tak se velmi snadno může stát, že budou bojovat na našem území, a to ne za tak dlouho.“ Nyní jde podle něj o vytvoření ochranné zóny před naším územím. Dodal, že pokud se bavíme o asistenci české armády na Ukrajině, tak není žádný důvod se tomu bránit. „To je podle mě věc, kterou dělat máme a musíme.“
