Politické spektrum před volbami do europarlamentu: PR, DSZ, BOS, SsČRNEZ, ESO, KoA, AltpČR

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém zákonodárném sboru, ale kandidují do Evropského parlamentu.

V posledním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Matouš Bulíř z hnutí PRVNÍ REPUBLIKA (PR), Andrea Bychlová z Demokratické strany zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT (DSZ), Jaroslav Bašta z hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA (BOS), Josef Valihrach z uskupení Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ s podporou Občanské demokratické aliance a profesních společenstev (SsČRNEZ), Jaromír Štětina z Evropy společně (ESO), Pavel Poláček z hnutí KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA (KoA) a Klára Alžběta Samková z Alternativy pro Českou republiku 2017 (AltpČR).

Hosté se vyjadřovali mimo jiné k tématu bezpečnosti a obrany Evropské unie. Dělá unijní blok dost pro zajištění své ochrany? Podle Andrey Bychlové (DSZ) Evropská unie postupuje špatným směrem, pokud jde o bezpečnost vnějších hranic. Řešila by spíš místa, která zavdávají důvodu k migraci, a pomocí dotčeným oblastem se zaměřením na prevenci.

„Všichni navíc řeší migrační krizi, která byla v roce 2015, ale nás v budoucnu čeká migrační krize spojená s klimatickými změnami. Evropská unie opět narazí tím, že bude nepřipravená,“ dodala Bychlová.

EU nedělá proti migraci vůbec nic, míní Matouš Bulíř (PR). Dokonce se domnívá, že ji naopak žene kupředu. Naráží tím na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která podle něj vlnu v podstatě spustila. Jediný, kdo se tehdy tomu z jeho pohledu nějak postavil, bylo Maďarsko. Kritický je k Frontexu, což je agentura, která má chránit vnější hranice EU.

„Až bude mít sbor deset tisíc lidí a hranice opravdu bude chránit a nebude tam jen tak plavat a doprovázet lodě, tak se můžeme bavit o tom, že Frontex funguje,“ soudí. K řešení imigrace se podle Bulíře dá přistoupit na národní úrovni. „Nemusíme se spoléhat na Evropskou unii,“ řekl, „nebavíme se o tom, že zavřeme hranici, stačí dělat více namátkových kontrol.“

Klára Alžběta Samková (AltpČR) souhlasí s Bulířem, že EU nedělá nic a že nedávné posílení Frontexu je výsměchem Evropy. Bezpečnostní situace Unie je podle ní velmi intenzivně řešena, a to mnohými jinými subjekty než právě společenstvím. Zlepšení situace podle ní souvisí se stabilizací Libye, radostí ji naplňuje i poslední vývoj v Egyptě, který rovněž může přispět k zastavení migrační vlny. „EU by měla velmi intenzivně začít podporovat Libyi a Egypt ve směru stabilizace tamějších politických vlád. Měla by začít jednat i s Alžírskem,“ uvedla.

Podobně jako její předřečník obviňuje Samková Německo, že problém s migrací zapříčinilo. „Země tvrdého islámského jádra využili nacistických traumat Německa z druhé světové války a dostrkali ho až do této pozice,“ prohlásila s tím, že Berlín musí nést zodpovědnost za situaci v Evropě a že není oprávněný přenášet problém na další země EU.

Německo nese velký podíl na současné situaci, přidává svůj názor i Pavel Poláček (KoA). „Migrace je řízená, to je záměrné. Cílem je zeslabit ekonomickou a politickou autoritu Evropy,“ dodává. Podle něj je potřeba jednak udělat pořádek na vnějších hranicích, ale také je potřeba pomoci státům v Africe. „Teď tam pomáhá Čína.“

Místo uprchlíků by nebezpečí viděl jinde Jaromír Štětina (ESO), a to v hybridní válce, kterou proti Unii vede Rusko. „Vyhlásilo informační válku a trollí fabriky, které to do Evropy pumpují, už mají výsledky – u nás to jsou třeba okamurovci,“ upozornil.

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov podle něj v roce 2014, kdy začala válka na Ukrajině, přišel s tezí, že dobře použité slovo je víc než raketové systémy a tanky. „Tím, kdo střílí z této zbraně, je Federální služba bezpečnosti Ruské federace, což není nic jiného než bývalé KGB,“ poznamenal. Řešení se podle Štětiny nalézá ve velkém náporu parlamentní diplomacie.

Josef Valihrach (SsČRNEZ) podotýká, že bezpečnost společenství představuje větší téma než jen migrace. „Mrzí mě ale, že nezaznělo zlepšení návratové politiky, lepší monitoring ilegálních migrantů přímo v EU a spolupráce států v tomto ohledu,“ řekl.

Jsou ale i jiné věci, jako třeba směrnice zpřísňující pravidla pro držení zbraní, dodává. „Diktát bezpečnostní politiky, co se týče zbraňové legislativy, by měl být spíš dialog,“ řekl. Česko podporované Maďarskem a Polskem se proti směrnici postavilo a obrátilo se i na soud EU. „Jsme sedmá nejbezpečnější země světa podle různých statistik. Od nás by se lecčemu mohli naučit ostatní,“ poznamenal Valihrach.

Jaroslav Bašta (BOS) pak tvrdí, že jestli existuje nějaký rizikový faktor, který může zapříčinit rozpad EU, je to právě migrační krize. „Tato krize vznikla proto, že byly použity dvojí standardy. Jestliže se podíváte na fungování Schengenu, velmi dobře například filtruje Číňany nebo další, kteří mají vízovou povinnost a přijíždějí jako turisté. Musejí vše předložit. V jednom okamžiku se ale řeklo, že každý, kdo násilně přejde bez papírů hranice, je vítán. Popřeli se tak všechny principy,“ upozornil. Kriticky zároveň vnímá postupy ve Středozemním moři.

Podle Bašty je potřeba mít nejprve politickou motivaci k zastavení migrace, ta ale zatím chybí. „Migrace momentálně není vnímána jako riziko a to je chyba,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 10 mminutami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 11 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 15 hhodinami
Načítání...