Politické spektrum před volbami do europarlamentu: PR, DSZ, BOS, SsČRNEZ, ESO, KoA, AltpČR

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 čtyři zvláštní vydání pořadu Politické spektrum. V něm diskutují zástupci kandidujících hnutí a stran, které nejsou v českém zákonodárném sboru, ale kandidují do Evropského parlamentu.

V posledním díle předvolebního Politického spektra diskutovali Matouš Bulíř z hnutí PRVNÍ REPUBLIKA (PR), Andrea Bychlová z Demokratické strany zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT (DSZ), Jaroslav Bašta z hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA (BOS), Josef Valihrach z uskupení Strana soukromníků České republiky a NEZÁVISLÍ s podporou Občanské demokratické aliance a profesních společenstev (SsČRNEZ), Jaromír Štětina z Evropy společně (ESO), Pavel Poláček z hnutí KONZERVATIVNÍ ALTERNATIVA (KoA) a Klára Alžběta Samková z Alternativy pro Českou republiku 2017 (AltpČR).

Hosté se vyjadřovali mimo jiné k tématu bezpečnosti a obrany Evropské unie. Dělá unijní blok dost pro zajištění své ochrany? Podle Andrey Bychlové (DSZ) Evropská unie postupuje špatným směrem, pokud jde o bezpečnost vnějších hranic. Řešila by spíš místa, která zavdávají důvodu k migraci, a pomocí dotčeným oblastem se zaměřením na prevenci.

„Všichni navíc řeší migrační krizi, která byla v roce 2015, ale nás v budoucnu čeká migrační krize spojená s klimatickými změnami. Evropská unie opět narazí tím, že bude nepřipravená,“ dodala Bychlová.

EU nedělá proti migraci vůbec nic, míní Matouš Bulíř (PR). Dokonce se domnívá, že ji naopak žene kupředu. Naráží tím na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která podle něj vlnu v podstatě spustila. Jediný, kdo se tehdy tomu z jeho pohledu nějak postavil, bylo Maďarsko. Kritický je k Frontexu, což je agentura, která má chránit vnější hranice EU.

„Až bude mít sbor deset tisíc lidí a hranice opravdu bude chránit a nebude tam jen tak plavat a doprovázet lodě, tak se můžeme bavit o tom, že Frontex funguje,“ soudí. K řešení imigrace se podle Bulíře dá přistoupit na národní úrovni. „Nemusíme se spoléhat na Evropskou unii,“ řekl, „nebavíme se o tom, že zavřeme hranici, stačí dělat více namátkových kontrol.“

Klára Alžběta Samková (AltpČR) souhlasí s Bulířem, že EU nedělá nic a že nedávné posílení Frontexu je výsměchem Evropy. Bezpečnostní situace Unie je podle ní velmi intenzivně řešena, a to mnohými jinými subjekty než právě společenstvím. Zlepšení situace podle ní souvisí se stabilizací Libye, radostí ji naplňuje i poslední vývoj v Egyptě, který rovněž může přispět k zastavení migrační vlny. „EU by měla velmi intenzivně začít podporovat Libyi a Egypt ve směru stabilizace tamějších politických vlád. Měla by začít jednat i s Alžírskem,“ uvedla.

Podobně jako její předřečník obviňuje Samková Německo, že problém s migrací zapříčinilo. „Země tvrdého islámského jádra využili nacistických traumat Německa z druhé světové války a dostrkali ho až do této pozice,“ prohlásila s tím, že Berlín musí nést zodpovědnost za situaci v Evropě a že není oprávněný přenášet problém na další země EU.

Německo nese velký podíl na současné situaci, přidává svůj názor i Pavel Poláček (KoA). „Migrace je řízená, to je záměrné. Cílem je zeslabit ekonomickou a politickou autoritu Evropy,“ dodává. Podle něj je potřeba jednak udělat pořádek na vnějších hranicích, ale také je potřeba pomoci státům v Africe. „Teď tam pomáhá Čína.“

Místo uprchlíků by nebezpečí viděl jinde Jaromír Štětina (ESO), a to v hybridní válce, kterou proti Unii vede Rusko. „Vyhlásilo informační válku a trollí fabriky, které to do Evropy pumpují, už mají výsledky – u nás to jsou třeba okamurovci,“ upozornil.

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov podle něj v roce 2014, kdy začala válka na Ukrajině, přišel s tezí, že dobře použité slovo je víc než raketové systémy a tanky. „Tím, kdo střílí z této zbraně, je Federální služba bezpečnosti Ruské federace, což není nic jiného než bývalé KGB,“ poznamenal. Řešení se podle Štětiny nalézá ve velkém náporu parlamentní diplomacie.

Josef Valihrach (SsČRNEZ) podotýká, že bezpečnost společenství představuje větší téma než jen migrace. „Mrzí mě ale, že nezaznělo zlepšení návratové politiky, lepší monitoring ilegálních migrantů přímo v EU a spolupráce států v tomto ohledu,“ řekl.

Jsou ale i jiné věci, jako třeba směrnice zpřísňující pravidla pro držení zbraní, dodává. „Diktát bezpečnostní politiky, co se týče zbraňové legislativy, by měl být spíš dialog,“ řekl. Česko podporované Maďarskem a Polskem se proti směrnici postavilo a obrátilo se i na soud EU. „Jsme sedmá nejbezpečnější země světa podle různých statistik. Od nás by se lecčemu mohli naučit ostatní,“ poznamenal Valihrach.

Jaroslav Bašta (BOS) pak tvrdí, že jestli existuje nějaký rizikový faktor, který může zapříčinit rozpad EU, je to právě migrační krize. „Tato krize vznikla proto, že byly použity dvojí standardy. Jestliže se podíváte na fungování Schengenu, velmi dobře například filtruje Číňany nebo další, kteří mají vízovou povinnost a přijíždějí jako turisté. Musejí vše předložit. V jednom okamžiku se ale řeklo, že každý, kdo násilně přejde bez papírů hranice, je vítán. Popřeli se tak všechny principy,“ upozornil. Kriticky zároveň vnímá postupy ve Středozemním moři.

Podle Bašty je potřeba mít nejprve politickou motivaci k zastavení migrace, ta ale zatím chybí. „Migrace momentálně není vnímána jako riziko a to je chyba,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo tropickou noc

Česko zažilo tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku celou noc teplota kolísala kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
Právě teď

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 12 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.