Polsko i Česko požádají EU o další peníze na zvládání migrační vlny

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

„Ukrajinci bojují i za naši svrchovanost a svobodu,“ zdůraznil Morawiecki a upozornil, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska.

Fiala uvedl, že obě země se dosud dokázaly s „neuvěřitelnou uprchlickou vlnou“ z Ukrajiny vypořádat. Upozornil ale, že dlouhodobě tento příliv nelze zvládnout bez solidární podpory dalších zemí EU.

„Neměníme stanovisko. Za migrační krize v roce 2015 jsme byli proti kvótám a přerozdělování – a ani teď nechceme přerozdělování,“ řekl s připomínkou tehdejšího odmítnutí středoevropských zemí EU pomoci tehdy migrací těžce zasažené Itálii a Řecku převzetím části žadatelů o azyl, často původem z válkou zničené Sýrie, ale také z afrických zemí. „Lidé (z Ukrajiny) neutíkají, aby si zlepšili situaci, ale aby si zachránili životy,“ upozornil Fiala.

Nahrávám video

„Zásadní nesouhlas“ s Maďarskem

„Na většinu otázek se díváme naprosto shodně,“ prohlásil Fiala po jednání s polským hostitelem. Praha a Varšava podle něj nepochybují, že Evropská unie a Severoatlantická aliance mají postupovat proti Rusku co nejtvrději, ani o tom, že je záhodno co nejvíce podporovat Ukrajinu, čelící agresi Ruska.

„Domluvili jsme se, že budeme velmi intenzivně podporovat další sankce proti Rusku, a budeme tlačit, aby Ukrajina dostala kandidátské postavení (v EU). Ukrajina potřebuje, abychom jí dali najevo, že o ni stojíme, že patří do evropské rodiny, že EU jí otvírá dveře,“ zdůraznil český premiér.

„Česko se rozhodně nechystá přistoupit na placení (za ruský plyn) v rublech,“ ujistil Fiala. Nesouhlasí s postojem Maďarska, které se rozhodlo přistoupit na placení v rublech, a hodlá se pokusit maďarské stanovisko změnit v dialogu s Budapeští. „Pokud neukážeme Rusku jednotu a shodný postoj, proděláme na tom všichni,“ varoval. „Zásadně nesouhlasíme s maďarským stanoviskem okolo války na Ukrajině. Očekáváme odsouzení válečných zločinů,“ zdůraznil Morawiecki.

Česko je z 90 procent závislé na ruském plynu, připustil Fiala. Praha se chce závislosti na ruských fosilních zdrojích zbavit, k tomu může výrazně pomoci Polsko, uvedl s tím, že znovu se má otevřít jednání o vybudování plynovodu Stork 2 mezi oběma zeměmi a Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Vznikne také pracovní skupina, která by měla na starosti další postup v situaci ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.

Fiala kvůli energetice ještě před odletem do Varšavy kritizoval kabinet Andreje Babiše (ANO). „Mrzí mě, že energetická bezpečnost byla předcházející vládou extrémně zanedbána. Že jsme neudělali žádný krok třeba k výstavbě plynovodu Stork 2 nebo něčemu takovému, co by naši energetickou závislost na Rusku snížilo,“ uvedl. Polsko podle něj takové kroky udělalo a se zastavením dodávek z Ruska si díky tomu dokáže poradit.

Oba premiéři také uvedli, že chtějí v EU znovu otevřít otázku obchodu s emisními povolenkami, který ovlivňuje ceny energií. Fiala avizoval obnovení tradice společných jednání vlád obou zemí. To příští by se mělo konat v Praze na přelomu května a června. 

Polsko podle Fialy v době ruské agrese hájí evropské hodnoty

Fiala před odletem do Varšavy také řekl, že v nynější situaci jsou klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. „Otázky bezpečnosti, otázky toho, abychom si vůbec udrželi svobodu, nezávislost a prosperitu jako Evropa a státy EU,“ řekl v souvislosti s ruskou agresí.

Nahrávám video

Právní stát je podle něj tématem pro klidnější časy, kdy se mohou probírat názory na jeho podobu a dodržování. „V této chvíli se dostávají určitě do pozadí,“ podotkl. Polsko podle českého předsedy vlády v době ruské agrese na Ukrajině hájí evropské hodnoty příkladně a důsledně. „Postoj Polska při přijímání uprchlíků je všeobecně oceňován. Je oceňováno i to, jak Polsko hraje roli lídra při čelení ruské agresi a při podpoře Ukrajiny,“ sdělil.

Unijní instituce už několik let vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli obavě z toho, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako jsou nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Soudní dvůr EU v únoru zamítl žalobu Polska a Maďarska proti spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem.

Eurokomisař Didier Renders v polovině dubna uvedl, že Evropská komise nehodlá slevit z ochrany principů právního státu ani ve chvíli, kdy v jejím sousedství zuří válka. Podle Fialy je znatelný rozdíl mezi postupem Polska a Maďarska při ruské agresi. „Myslím, že toto si velmi silně začínají uvědomovat i orgány EU a další státy,“ míní Fiala.

Polsko se ujalo výrazně největšího počtu ukrajinských uprchlíků a patří k zemím razícím nejtvrdší postup vůči Rusku, kdežto Maďarsko stojí v této věci na opačné straně a premiér Viktor Orbán je považován za unijního politika nejbližšího ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tejc: Pokud by dotace Agrofertu byly vyplaceny nezákonně, musí být vymáhány

V případě, že by se ukázalo, že dotace holdingu Agrofert byly vyplaceny nezákonně, musí být po společnostech vymáhány. V pořadu CNN Prima News Partie Terezie Tománkové to v neděli řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministerstvo zemědělství dotace Agrofertu nadále vyplácí. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale pro ČTK potvrdil, že kvůli nejasnostem kolem střetu zájmu premiéra Andreje Babiše (ANO) se i na zemědělské fondy vztahuje pozastavení výplaty dotací.
před 23 mminutami

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 3 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 4 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 6 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 17 hhodinami
Načítání...