Sněmovna schvalování novely rozpočtových zákonů nedokončila

Nejvyšší kontrolní úřad by podle senátního návrhu vykonával kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání. Cílem je podle Senátu lepší průhlednost ekonomiky ČT a ČRo, které jsou financovány především z loni zvýšených poplatků. Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura a zástupci ANO a Motoristů mimo jiné chtějí, aby úřad mohl prověřovat hospodaření ČT a ČRo i do minulosti.

Předmětem sporu se stala koaliční úprava formulace senátního návrhu tak, aby jej podle něho nebylo možné chápat jako ústavní zakotvení obou veřejnoprávních médií bez možnosti zrušení jejich zákonných úprav. Proti tomu se postavil předseda poslanců ODS Marek Benda, který naopak podmínil stejně jako Starostové nebo lidovci souhlas s novelou zařazením zákonů o ČT a ČRo mezi předpisy, u nichž poslanci nemohou návrhy Senátu přehlasovat. Karel Dvořák (STAN) doporučil do stejného režimu zařadit zákony o Ústavním soudu a o NKÚ. Vládní koalice nemá v Senátu na rozdíl od sněmovny většinu.

Benda vyzval k dohodě na výsledné podobě ústavní novely vzhledem k tomu, že koalice ani opozice na její prosazení nemají samy ve sněmovně nutnou ústavní většinu, tedy nejméně 120 poslaneckých hlasů. „Pokud si budete trvat na svém, tak asi tady těch 120 hlasů nebude,“ řekl. Poukázali na to i poslanci Ondřej Babka (ANO), podle něhož koalice nechce zrušit ČT a ČRo, nebo Marek Výborný (KDU-ČSL), který mluvil o koaliční snaze „ochočit“ obě veřejnoprávní média. Proti tomu se ohradil místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO), který opozici obvinil z obstrukce i snahy znemožnit kontrolu veřejnoprávních médií ze strany NKÚ.

Pirátští poslanci Samuel Volpe a Olga Richterová prosazovali rozšíření prověrkové působnosti NKÚ i na právnické osoby založené zvláštním zákonem a státní a polostátní firmy. V kontrolním výboru tuto úpravu neprosadili. Radek Vondráček by chtěl umožnit zapojení NKÚ do prověrek mezinárodních organizací s českým členstvím, což zástupci opozice podpořili.

Okamura za koalici také navrhl posunout účinnost senátní ústavní novely z letošního prvního července na patnáctý den po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů, protože podle něho není možné odhadnout délku jejího parlamentního projednávání. Připomenul rovněž, že pro případné spuštění kontrol v ČT a ČRo je nutná rovněž změna zákona o NKÚ, kterou zatím nikdo nepředložil.

Rozprava se často stáčela ke kvalitě služeb veřejnoprávních médií. Například poslanec Libor Vondráček (Svobodní) tvrdil, že důvěryhodnost ČT ve společnosti v posledních deseti letech poklesla. Poslankyně STAN Ester Weimerová to vyvracela argumentem, že je nejsledovanější.

Poslanci se prostřednictvím faktických poznámek přeli, zda téma s projednávanou věcí přímo souvisí, nebo nikoliv. Zatímco podle opozičních řečníků jde o provázaná témata i vzhledem ke snaze změnit financování ČT a ČRo, zástupci koalice upozorňovali na opak. Poslanci z řad koalice i opozice k senátnímu návrhu předložili pozměňovací návrhy a návrh prošel do třetího čtení.

Třetí čtení novely rozpočtových zákonů

Projednávání novely rozpočtových zákonů ráno začala předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. „Tato vláda chce vypnout systém brzd a protivah, chce vypnout parlamentní kontrolu,“ uvedla. Ministryně financí podle ní přednesla návrhy, které ruší dělby moci, jak jsou známé. Předseda strany Zdeněk Hřib se domnívá, že vláda volí bezprecedentní přístup. „Jdete ještě nad rámec toho, co přišlo z Bruselu. A teď je vám ta EU dobrá. Její legislativu využíváte jako nosič vašich přílepků,“ hovořil k členům koalice. Motoristů se ptal, kam se vytratil jejich předvolební slib, že „pohlídají (premiéra Andreje) Babiše“.

O zásadním převracení pravomocí exekutivy a legislativy mluvil i předseda ODS Martin Kupka. Jde podle něj o průlom, který má až ústavní rozměr. „Ve výsledku se jedná o ústavní převrat na splátky,“ prohlásil. „Paní ministryně financí si myslí, že když rozbije teploměr, horečka zmizí,“ glosoval také.

„V dlouhodobém zájmu Česka není najet na trajektorii dlouhodobého zadlužování po vzoru jihoevropských států,“ sdělil za klub lidovců Marian Jurečka. Schodek v příštím roce podle něj bude nejméně 350 miliard korun, ale pravděpodobně spíš 400 miliard. Zodpovědný politik má dělat politiku, která hájí zájmy i budoucích generací, ne jen současné strany, míní.

Předseda STAN Vít Rakušan kritizoval mimo jiné proceduru, jakou Schillerová zvolila. Tou se podle něj snaží vyhnout standardní odborné debatě, protože ví, co si o věci experti myslí. „Je to demolice rozpočtových pravidel ukrytá do pozměňovacích návrhů,“ konstatoval. Pravidla se podle něj natahují „jako guma“, za což by se nemusela stydět ani vláda „v banánové republice“.

Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel hovořil i o konci dosavadního vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Jiřího Šedivého ve funkci. Téma podle něj vládní koalice schválně zamlžuje, mimo jiné opozicí odmítanou diskusí o sjezdu sudetských Němců v Brně. „Obrana země se nedělá tak, že vláda vyhazuje odborníky a přepisují se tabulky,“ řekl.

Schillerová: Bez předlohy rozpočet sestavit nelze

Schillerová v obecné rozpravě ve sněmovně ve středu prohlásila, že hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu. Poukazovala na to, že podle nich má Česko hospodařit příští rok se schodkem nejvýše 150 miliard korun a v následujícím roce 126 miliard korun. „Já to nazývám pastí, kterou nám tady zanechal Fialův kabinet,“ řekla. Bez předlohy by podle ní nebylo možné sestavit návrh státního rozpočtu v zákonných mantinelech.

Od opozice, jak uvedla, nezaznamenala žádný nápad, jak deficit na zmíněné hodnoty snížit. Letos Česko hospodaří se schodkem 310 miliard korun. „Neexistuje realistický scénář, jak za rok snížit deficit na 150 miliard korun bez kolapsu investic, ohrožení zdravotnictví, oslabení bezpečnosti a ekonomické recese,“ varovala Schillerová. Zároveň zdůraznila, že vláda chce snižovat deficity, ale postupem, který nepošle hospodářství do recese. „Česko si zaslouží takovou dráhu, která bude respektovat rozpočtovou a hospodářskou realitu, ne takovou, která vypadá, jako by sem přiletěla z Marsu,“ poznamenala.

Šéfka resortu také odmítla, že by vláda nemyslela na budoucnost dalších generací. „Naopak, my jim ji chceme zajistit tím, že se tady bude investovat do zdravotnictví, infrastruktury, bezpečnosti,“ komentovala s dodatkem, že ona i kabinet tuto odpovědnost nesou.

Pokračování mimořádné schůze

Mimořádná schůze k uvedeným předlohám začala už minulý týden, v tuto středu v ní poslanci pokračovali do 14 hodin. Ačkoliv Malá navrhovala možnost jednání o zákonech v závěrečném kole i po 14:00, což je podle jednacího řádu hraniční čas pro finální schvalování předloh, předseda opozičního klubu ODS Marek Benda tuto snahu za všechny opoziční frakce vetoval, o návrhu sněmovna nehlasovala.

Že se ve středu zákon schválit nepodaří, připustil už minulý týden předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Zákonodárci se k ní vrátí v pátek.

V centru opoziční kritiky jsou hlavně návrhy Schillerové, které umožní vládě navyšovat výdaje na obranu a na strategické investiční stavby. Tyto výdaje by se nezapočítávaly do schválených výdajových rámců. Opozici se nelíbí ani vládní návrh, který umožní v případě ohrožení zvyšovat výdaje rozpočtu bez souhlasu sněmovny až o deset procent.

Předloha v původní podobě především navrhovala změnu způsobu výpočtu výdajových rámců rozpočtu, tedy objemu peněz, které vláda může utratit. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice.

ODS chce vrácení novely do výborů. Připravuje i případné podání k Ústavnímu soudu. Poslanec strany Vojtěch Munzar ve středu vystoupil s oponentní zprávou, kterou podle něj mimořádně zákonodárci vypracovali. Varoval mimo jiné, že návrh naruší udržitelnost veřejných financí, přiblíží zemi k dluhové brzdě a pokřiví vztah parlamentu a vlády.

Změny jednacího řádu

Návrh novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který má zabránit přílišným průtahům při jednáních dolní komory, představil jako navrhovatel poslanec Radek Vondráček (ANO), který ho označil za pro sebe nejdůležitější návrh roku. Zdůraznil, že návrh má podporu napříč stranami.

Poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy) sdělila plénu, že garanční ústavně-právní výbor doporučil sněmovně schválit návrh v předloženém znění. Novelu podpořily i mediální a petiční výbor, které připojily pozměňovací návrhy na své přejmenování, bez pozměňovacích návrhů ho podpořila stálá komise pro ústavu.

Předkladatelé z návrhu vyškrtli výjimku z řečnických omezení pro předsedu sněmovny, kterou kritizuje opozice. Za jejím navrhovaným vypuštěním je podle autorů úpravy snaha o širší shodu na protiobstrukční novele, kterou předložila koalice a občanští demokraté. „Nejedná se o změnu, která by měla zásadní dopad na budoucí sněmovní praxi, nicméně jde o významný symbolický krok,“ napsali ve zdůvodnění.

Poslanci opozičního hnutí STAN v čele Janem Papajanovským chtějí pro poslance zavést povinnost účasti na jednáních ve střízlivém stavu. Úprava se týká i dalších návykových látek a za její přestoupení by hrozilo vykázání ze schůze a disciplinární řízení.

Sněmovna o návrhu jednala do pozdních večerních hodin, poté jednání přerušila do pátku 15. května.