Šéf Vojenského zpravodajství chce prohloubit spolupráci s BIS a ÚZSI

Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Řekl to v rozhovoru s ČTK. Bartovský zároveň upozornil na bezpečnostní hrozby, kterými podle něj jsou ruská invaze na Ukrajinu, válka na Blízkém východě i nestabilita v Africe.

Bartovský by chtěl, aby zpravodajské služby více spolupracovaly na operativní úrovni a následně zákonným adresátům společně předkládaly komplexní informace. Služby už navzájem spolupracují zejména na bázi výměny informací. „Sdílíme si, co jsme kdo zjistili,“ řekl Bartovský. Existují společné týmy, rozvědky si také navzájem porovnávají informace a vzájemně dotvářejí názory a analýzy. „Chtěl bych, aby to bylo v širším pojetí. Vždy tam bude nějaká rivalita, ale myslím, že naděje na úspěch a na nastavení nějaké užší spolupráce do budoucna je,“ podotkl.

Samostatně už jednal s ředitelem BIS Michalem Koudelkou i ředitelem ÚZSI Vladimírem Posoldou. Naplánováno je podle něj i setkání všech tří vedoucích tajných služeb. „Pana generálmajora Koudelku znám osobně asi patnáct let, začínali jsme spolu na kontrašpionážních odděleních a postupně jsme se nějakým osudem dostali až do čela služeb. Takže já si myslím, že naše vzájemná znalost a přátelství je jistou zárukou toho, že minimálně z úrovně toho nejvyššího managementu bude vůle,“ poznamenal Bartovský.

Všechny tři české tajné služby jsou podle Bartovského autonomní a suverénní. „Ale myslím si, že umíme najít ten průnik, kdy si všichni tři můžeme pomoci,“ řekl. Spolupráce by podle něj mohla vyústit také ve společnou prezentaci výsledků práce zadavatelům.

Hrozby pro Evropu

Současnými největšími hrozbami jsou podle šéfa VZ ruská válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě a nestabilita v Africe. Konflikty mohou být zdánlivě lokální, mají ale globální dopady a výrazně se propisují do bezpečnostní situace v Evropě, míní. Zpravodajské služby podle něj v krizových regionech intenzivně monitorují činnost.

Jedním z největších rizik do budoucna je pro Evropu a Západ podle Bartovského Čína. „Pěstují si vztahy a využívají obchodní politiku tak, aby prosadili své zájmy. Postupně se dostávají víc a víc nejen do Afriky,“ upozornil. Země je podle něj stávajícím i budoucím významným globálním hráčem, který se snaží získat vliv nad směřováním a obchodní politikou Evropské unie i zbytku světa.

V oblasti kybernetických operací pak podle něj významně převyšuje aktivity Ruska. „Je velmi aktivní a velmi agresivní,“ dodal. Bartovský v souvislosti s operacemi Moskvy rovněž konstatoval, že se Rusko muselo vrátit ke klasickým metodám práce tajných služeb. Podle něj se ale změnily i metody českých zpravodajců. „Nasazením technických prostředků jsme byli všichni nuceni přejít na ty tradiční, klasické metody, které nejsou založeny na využívání sítí, počítačů a mobilních telefonů. A proto jsou daleko hůře detekovány a identifikovány,“ podotkl.

Úprava legislativy

Ruské tajné služby mají podle něj tyto metody propracované. Změnila se také cílová oblast, častěji cílí na lidi ze středního managementu, na experty, kteří mají přístup k systémům ve státní správě, nebo novináře a obchodníky. „Sledují dlouhodobé cíle, zajímá je vývoj, kam se to posune, jak moc společnost ještě podporuje Ukrajinu, jak moc je společnost protiruská,“ popsal.

Hrozbě Ruska je podle něj možné čelit mimo jiné nastavováním podmínek pro zpravodajské služby tak, aby měly možnost hrozby identifikovat a následně eliminovat. Pomoci by tomu mohla úprava legislativy. „Pojetí definice špionáže v našem právním systému je svázáno s předáváním pouze utajovaných informací a pouze za některých okolností. Ale teď se ukazuje, že jako špionáž by se mělo klasifikovat jakékoli působení a shromažďování informací za účelem je předat, a tím způsobit škodu Česku,“ zdůraznil Bartovský.

Ve spoustě případů podle něj VZ nebo BIS identifikují nositele rizika, tedy někoho, kdo sbírá informace ve prospěch Ruska. „A následně ho náš trestní řád neumožňuje předat ke stíhání,“ dodal. Podle Bartovského byla o potřebě úpravy legislativy zahájena diskuse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 37 mminutami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 54 mminutami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 59 mminutami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 14 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...