Sněmovna druhým dnem jednala o důvěře vládě

Do debaty evidoval sněmovní systém na začátku obecné rozpravy více než šest desítek poslaneckých přihlášek. S koncem středečního jednání v 21:00 bylo do rozpravy přihlášeno 24 poslanců. Během hodinové přestávky, která začala ve čtrnáct hodin, jednal sněmovní organizační výbor.

Koalice by podle předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtěla, aby poslanci hlasovali ve čtvrtek do 14:30, tedy do zahájení povinných ústních interpelací na členy vlády. Dohoda na tom ale není a vzhledem k počtu poslanců, kteří byli odpoledne přihlášeni do diskuse, je další vývoj nejasný, uvedl dříve. Členové širšího sněmovního vedení budou podle Okamury další postup konzultovat. „My jako koalice bychom rádi hlasovali o důvěře přes den, ne v noci,“ pokračoval Okamura. Z toho důvodu je podle informací z výboru možné i to, že se jednání o důvěře vládě protáhne až do pátku.

Ve středu se jako první ke slovu dostala předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová, podle níž je Babišova vláda opřená o sklony k extremismu. „A bude nás vracet nazpět,“ míní Richterová. Podle ní hrozí v lepším případě stagnace Česka a v horším „zpětný chod“. Na plénu sněmovny hovořila také o některých kauzách, které jsou podle ní spojeny s hnutím ANO. Zmínila mimo jiné kauzu Stoka. Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů v dolní komoře mluvila také o oblasti práce a sociálních věcí. Varovala třeba před zrušením některých reforem, které prosadila minulá vláda Petra Fialy (ODS).

Po Richterové vystoupil předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Ten poslancům sdělil, že lidovci vládě důvěru nevysloví. „Nacházíme se v poměrně složité mezinárodněpolitické situaci a je zcela zásadní, kdo tuto zemi vede, kdo této zemi vládne, kdo reprezentuje každého občana v zahraničí, kdo hájí bezpečnost našich rodin a zájmy našich občanů,“ sdělil. Kromě zahraniční politiky vyjádřil také obavy z „rozpočtového armagedonu“, rušení některých míst na ministerstvu práce a sociálních věcí či ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob kritizoval programové prohlášení vlády v oblasti bezpečnosti. Dokument označil za opatrný a alibistický. Jakobovi chybí připravenost čelit dezinformacím či jasné zdůraznění, kdo je agresorem. Za vůbec nejnebezpečnější označil, že „nevidíme pevné hodnotové ukotvení“. Kriticky se vyjádřil také k hospodářské politice nového kabinetu. „Konsolidace veřejných financí se za této vlády konat nebude,“ míní.

Rakušan nové vládě nevěří

Předseda STAN Vít Rakušan vládě nevěří, že chce dobro pro tuto zemi. „Nemůžeme téhle vládě vyslovit důvěru, protože skutečná politická odpovědnost nemůže začít politickým obchodem s extremisty,“ řekl poslancům. Ve svém projevu kritizoval politiku nového kabinetu v oblastech zahraničí, financí či důchodů. Premiér Babiš podle něj vytvořil koalici, která vznikla především proti tomu, aby se politici vydávali k trestnímu stíhání.

Jako poslední před zahájením obecné rozpravy vystoupil šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Ten kritizoval některé kroky, které již kabinet stihl učinit. Zmínil třeba jmenování poslance za Motoristy Filipa Turka vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Sdělil také, že jeho strana vnímá jako škodlivé, že nový kabinet nechce, aby Česko přijalo euro. Evropská měna podle něj znamená snížení nejistoty. „A méně nejistoty v ekonomice znamená více investic, více stability a dlouhodobě i lepší mzdy,“ doplnil.

Již po zahájení obecné rozpravy vystoupila s přednostním právem místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková. Ta kritizovala odložení spuštění podpory, kterou zavádí zákon o podpoře bydlení. V rámci svého vystoupení se ale zaměřila také na oblast práce a sociálních věcí. „Chci říct zcela jasně, že této vládě důvěru nedáme,“ zdůraznila.

Zástupci opozice upozorňovali, že během jejich projevů nejsou přítomni někteří členové vlády, kteří musejí být na základě usnesení sněmovny z roku 1996 přítomni po celou dobu projednávání bodu týkajícího se vyslovení důvěry kabinetu. Například Jakob v závěru svého vystoupení upozornil na to, že v jednacím sále chybí Babiš i vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba ANO). Předsedající schůze Jan Skopeček (ODS) ale nevyhověl Jakobově žádosti o přerušení schůze a pouze vyzval přítomné vicepremiéry, aby přítomnost svých kolegů zajistili. Ve 12:30 na totéž upozornila Richterová, na jejíž žádost předseda Poslanecké sněmovny Okamura schůzi na dvě minuty přerušil.

Střet Juchelky s Piráty

Diskusi kolem sedmé hodiny večer rozvířil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který se pustil do pirátských poslanců. Konkrétně komentoval sérii vystoupení pirátských poslanců a poslankyň například ke zvyšování rodičovského příspěvku a k dostupnosti bydlení. Poukazoval na to, že Piráti byli většinu minulého volebního období součástí předchozí vlády a kritizují vlastní politický život, když podle něho neudělali vůbec nic. „Každým svým vystoupením si močíte do svého vlastního mraveniště,“ prohlásil ministr.

Piráti se proti jeho slovům ohradili. Jejich někdejší předseda a bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš uvedl, že pirátská strana prosadila zvýšení rodičovské o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun. Odmítl také obviňování ze ztrát stavebních firem kvůli digitalizaci stavebního řízení. Předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová řekla, že Piráti měli jen čtyři poslance a byli v oslabení, a připomínala záporný postoj ANO k zavedení pravidelné valorizace rodičovského příspěvku. Richterová uvedla, že Juchelkovi tečou nervy.

Do sporu vstoupil i Michal Kučera z TOP 09, podle kterého se má mluvit o programu Babišovy vlády. „Proč řešíte věci, co bylo v minulém volebním období?“ tázal se Juchelky.

„Chystáte si stát jako kořist,“ vzkázala vládě pirátská poslankyně a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská. Podle ní bude Česko nejlepším místem na planetě, jak by si přál premiér Babiš, leda pro úzkou skupinu nejbohatších na úkor všech ostatních. Igor Červený (Motoristé) ji obvinil z prosazování „klimatického náboženství“ kvůli kritice odmítání unijních emisních povolenek ETS 2 a prosazování výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Vynucená pauza v jednání

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib si večer vynutil krátkou pauzu v jednání, aby se na jeho projev mohl vrátit Babiš. Ten se při návratu omluvil za zpoždění s tím, že se zdržel v baru se třemi pirátskými poslankyněmi, s nimiž podle něj mluvil o jejich straně.

Hřib poukázal na věk jednasedmdesátiletého premiéra a s ním spojené zdravotní obtíže, proti čemuž se poslanci ANO ohradili. „Každý mladý blbec bude jednou starý blbec,“ použila citát od Jana Wericha předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá.

Hřib se následně omluvil všem, koho se jeho vyjádření dotklo. Po následné obdobné poznámce Richterové ohledně délky hygienické pauzy Pavel Růžička (ANO) uvedl, že mu je z Pirátů na zvracení.

V úterý představovali ministři řadu hodin své priority

Na úterním jednání, které bylo první letošní řádnou schůzí sněmovny, ministři několik hodin představovali své priority. Nejprve nicméně vystoupil s více než hodinovým projevem premiér Babiš, po něm i lídři dvou dalších koaličních stran – Petr Macinka (Motoristé) a Tomio Okamura. Ve svých proslovech mimo jiné podrobovali předešlou vládu Petra Fialy kritice.

Kromě členů kabinetu během úterka vystoupili i členové současné opozice. Zhruba šest a půl hodiny po zahájení debaty o důvěře se ke slovu dostal expremiér Fiala, který novou vládu kritizoval za programové prohlášení, které se podle něj vyznačuje vyprázdněností, nevyvážeností a naivitou. Po něm ještě stihl vystoupit předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opoziční poslanci v úterý každopádně neuspěli s doplněním programu schůze o projednání návrhu na odvolání předsedy sněmovny a šéfa SPD Okamury. Návrh byl reakcí na protiukrajinské výroky, které šéf dolní komory parlamentu pronesl ve svém novoročním projevu.

Představitelé současné opozice už dříve avizovali, že oni ani jejich spolustraníci Babišův kabinet v hlasování o důvěře podpořit nehodlají. Pro koalici ANO, SPD a Motoristů by to nicméně nemělo představovat problém, protože v dvousetčlenném zákonodárném sboru má celkem 108 zástupců.

Nově jmenovaná vláda musí podle ústavy požádat dolní komoru o důvěru do třiceti dnů. K jejímu vyslovení stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců – na rozdíl od hlasování o nedůvěře, pro niž musí navrhovatelé získat nejméně 101 hlasů.