Babišova vláda získala důvěru sněmovny

V dolní komoře podpořilo vládu všech 108 poslanců trojice koaličních stran, tedy ANO, SPD a Motoristů. Proti kabinetu se vyslovilo 91 přítomných zákonodárců z opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Nehlasovala poslankyně STAN Barbora Urbanová, která se ze sněmovního jednání omluvila ze zdravotních důvodů.

Jednání o důvěře kabinetu se odehrálo ve třech jednacích dnech, rozprava trvala rekordních zhruba 26 hodin. Doposud nejdelší jednání dolní komory o vyslovení důvěry vládě se týkalo před čtyřmi lety bývalého koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS). Trvalo celkem přes 23 hodin. Sama dvoudenní rozprava, v níž také převažovala opoziční kritika tehdejšího kabinetu, zabrala v lednu 2022 poslancům zhruba 21,5 hodiny.

Poslanci hlasovali po jménech podle abecedy od Moniky Brzeskové (KDU-ČSL), kterou určil los jako první v pořadí. Hlasování poslanců o důvěře Babišovu kabinetu se uskutečnilo 103. den od sněmovních voleb. Před čtyřmi lety vyslovila dolní komora důvěru tehdejší Fialově vládě 96. den od voleb.

Čtvrteční jednání

Kauza Čapí hnízdo pokračuje čtvrté volební období. Babiš uvedl, že někdejší prezident Miloš Zeman mu nabídl abolici, tedy zastavení trestního stíhání. Sněmovna už třikrát pokračování stíhání umožnila. „A to jsem si ještě myslel, že veškerá justice rozhoduje nestranně, nepoliticky. Já nezpochybňuju justici, ale přece jenom se najdou soudci, kteří rozhodují politicky. A proto se nenechám vydat, proto,“ prohlásil šéf ANO.

Babiš a jeho někdejší poradkyně, nyní europoslankyně Jana Nagyová, čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí loni v červnu navíc odvolací senát zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy a prezident Soudcovské unie Libor Vávra serveru Česká justice řekli, že soudci rozhodují podle zákona, ne podle politických motivů. Předseda Vrchního soudu Luboš Dörfl podle serveru připomněl, že každý účastník řízení může při podezření na nestrannost podat námitku podjatosti.

Sněmovní výbor se bude zabývat také žádostí o vydání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) ke stíhání v souvislosti s případem předloňských plakátů hnutí před senátními a krajskými volbami. Okamura již dříve stíhání opakovaně označil za politicky motivované a za snahu ho umlčet. Loni v únoru, tedy v minulém volebním období, ho dolní komora ke stíhání vydala.

Někteří opoziční politici veřejně označují koalici ANO, SPD a Motoristů za „koalici nevydání“. Očekává se, že dolní komora tentokrát Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání nevydá.

Jednání o důvěře

Sněmovna ve čtvrtek obnovila jednání o důvěře kabinetu před jedenáctou hodinou. Ve 14:30 byla diskuze přerušena kvůli ústním interpelacím. K jednání o důvěře vládě se tak dolní komora vrátila až kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.

Ve čtvrtek promluvil mimo jiné Karel Haas (ODS). Podobně jako jiní opoziční poslanci poukazoval na dopady vládních slibů na výdaje státu, které podle něj činí 160 miliard korun ročně. S vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO) se přel o správnost vládního plánu na zestátnění energetické společnosti ČEZ kvůli dopadům na její akcie, pražskou burzu i na minoritní akcionáře.

Renáta Zajíčková (ODS) podotkla, že ministr školství Robert Plaga (za ANO) bude pouze „fíkovým listem“, neboť školství bude podle ní řízeno průmyslovou lobby přes vládního zmocněnce pro technické vzdělávání Tomáše Hambergera při ministerstvu průmyslu a obchodu.

Plaga se proti tomu ohradil. Podle něj jí její manžel a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) „doma vysvětlí, že přes vládního zmocněnce ministra Plagu řídit nebude“. Na výzvu exministryně obrany Jany Černochové (ODS) se poté za svůj výrok omluvil.

Marie Kršková (KDU-ČSL) vládu vybídla mimo jiné k tomu, aby byla v rámci EU konstruktivním a respektovaným partnerem a evropské plány pouze neodmítala. „Nemohu vyslovit důvěru vládě, která nabízí spíše slogany než řešení,“ vzkázala. Jan Berki (STAN) varoval před svatými válkami a nadřazováním ekonomické diplomacie hodnotám.

Terčem výtek opozice byly mimo jiné plánované mnohamiliardové výdaje státu za cenu zadlužování, například zrušení vyššího věku odchodu do penze či plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků.

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) se mimo jiné pozastavoval nad různorodým složením koalice, kterou nazval nesourodým slepencem. „Přichází vláda regulací, dotací, zaklekávání,“ míní Lipavský, podle kterého i kvůli snahám centrálně řídit ekonomiku čeká Česko znovu „normalizační zahnívání“.

O rozruch se postaral předseda Pirátů Zdeněk Hřib s oznámením, že čtyři pirátské interpelace se nedostaly do soupisu při rozlosování pořadí. Obvinil z toho předsedu sněmovny Okamuru. Podle zástupců koalice i Zajíčkové z ODS se interpelace na soupis nedostaly technickým nedopatřením kvůli jejich shodnému obsáhlému názvu.

Vládní strany mají pohodlnou většinu

V úvodu jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, později sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice nastupujícího kabinetu.

„Vláda se rozhodla mlčet o rizicích ze strany Ruska,“ prohlásila Helena Langšádlová (TOP 09). „Více věříte (šéfovi Kremlu) Vladimiru Putinovi než našim spojencům, kteří před riziky ze strany Ruska varují,“ dodala. Uvědomění si rizik přitom podle ní není strašení, ale je předpokladem pro to, abychom ve výzvách, které jsou před námi, obstáli.

„Vláda jde po krátkodobém zisku, ale způsobí dalekosáhlé škody,“ komentoval Martin Kupka (ODS) ekonomické plány nového kabinetu – mimo jiné plánované zrušení změn v nastavení penzí, které provedla minulá vláda.

Trojice vládních stran ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře pohodlnou většinu, proto se už předem očekávalo, že vláda důvěru získá. K vyslovení důvěry potřeboval kabinet hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců – na rozdíl od hlasování o nedůvěře, pro niž musí navrhovatelé získat nejméně 101 hlasů.