Sněmovna v úterý večer odsouhlasila snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu dříve odmítl Senát. Schůzi dlouho vyplňovali převážně zástupci opozice, podle nichž by se dolní komora měla věnovat spíše například řešení střetu zájmů premiéra či jiným agendám, které zároveň navrhovali zařadit do programu. K hlasování o něm se komora dostala až po téměř sedmi hodinách.
Opět přijatou novelu o sociálních odvodech živnostníků Senát odmítl kvůli vícero obavám – například z výpadku příjmů státu. Sněmovna veto horní komory přehlasovala hlasy vládní koalice i části opozice. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Předloha ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrací jej na loňských 35 procent. Podle kritiků by ale snížení o zhruba 715 korun měsíčně mohlo znamenat, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu. Navíc by mohlo znamenat výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy korun ročně.
Zvýšení odvodů přinesl konsolidační balíček veřejných financí bývalé vlády Petra Fialy (ODS) z roku 2023. Předloha počítá s tím, že se přeplatky na sociálním pojistném živnostníkům vrátí při vyúčtování v příštím roce, pokud si o ně odvody do konce roku nesníží. Norma současně počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun.
Řádné zasedání dolní komory začalo ve dvě hodiny odpoledne. Poslanci si na návrh vládního tábora schválili, že mohou jednat i po 19. a 21. hodině. Program schůze nakonec zákonodárci schválili až po 20. hodině, opozice ovšem s návrhy na jeho doplnění neuspěla.
Do té doby vystupovali převážně zástupci opozice s přednostním právem. Ty po třech hodinách vyzval ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé), aby sněmovnu neblokovali. Poté se k řečnickému pultu dostali poslanci bez přednostního práva, kterých bylo přihlášeno ke dvěma desítkám.
Otázky na střet zájmů
Na úvod jednání si vzal slovo předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který kritizoval premiéra Andreje Babiše (ANO) za jeho střet zájmů, který dle Hřiba dosud nevyřešil a „dělá Česku ostudu před Evropskou komisí“. „Jste posedlý nahrabáváním si evropských peněz do vlastních kapes,“ obracel se na Babiše, který se ovšem ze schůze omluvil.
Šéf ODS Martin Kupka ve svém monologu mimo jiné Babiše označil za „dotačního predátora v čele vlády“. „Ten dopis z Bruselu je vážná věc, protože říká, co Andrej Babiš nepředložil, ale měl předložit,“ uvedl. Ačkoliv premiér tvrdí, že udělal něco nad rámec, není to tak, sdělil Kupka ohledně řešení střetu zájmů.
Stejného tématu se dotkl i předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Toho by zajímalo, jak ministerstvo zemědělství nebo premiér vypořádají odpověď na dopis Evropské komise. Řešením by podle něj bylo, kdyby dotčení aktéři přišli na plénum a během deseti minut vyvstalé otázky zodpověděli.
„Páka v krizi“
Vystoupil též předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, který hovořil o úvahách o prodeji výrobce výbušnin Explosia. Možný prodej nazval strategickou chybou. Připomněl, že navíc nejde o ztrátový podnik, tudíž i proto by se podle něj stát neměl společnosti zbavovat. Označil ji za „páku v krizi“.
Předseda STAN Vít Rakušan kritizoval vládní přesuny agend mezi úřady. Také kabinet obvinil, že oslabuje média veřejné služby. „Během tohoto roku chcete získat přímý rozpočtový vliv a vliv na jejich fungování,“ řekl. Podle něj se rozkládá funkční a oceňovaná struktura fungování těchto médií.
Na Rakušana reagoval místopředseda sněmovny Patrik Nacher. „Věta ‚Patrik Nacher chce zlikvidovat nezávislá média‘ je nepravdivá od začátku do konce,“ sdělil ohledně bodu k projednání, který předseda Starostů navrhl. Kritiky návrhu obvinil, že jej nečetli. Rakušan podle něj překročil linii a svým výrokem šíří dezinformaci.
Debata o obstrukčních pravidlech
Skupina koaličních a opozičních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) na úterní schůzi navrhla vyškrtnutí výjimky z navrhované protiobstrukční novely sněmovního jednacího řádu. Předseda sněmovny tak zřejmě nebude mít výjimku z navrhovaných řečnických omezení při jednání poslaneckého pléna.
Zákonodárci opozičního hnutí STAN v čele s Janem Papajanovským chtějí zavést pro poslance povinnost, aby byli na jednáních střízliví. Úprava se týká i dalších návykových látek a za její přestoupení by hrozilo vykázání ze schůze a disciplinární řízení.
Širší poslanecká skupina vedená Vondráčkem chce také zachovat nynější podobu vystoupení prostřednictvím krátkých poznámek s upřesněním, že se musí týkat projednávané věci. Poznámky mohou trvat nejvýše dvě minuty a mají přednost před běžnými projevy. Původní novela předpokládá, že tyto poznámky by mohlo plénum omezit až na dvě. Zrušila by se navíc možnost odpovědi. Úprava budila v části opozice nevoli.
Výjimku z řečnických omezení pro předsedu sněmovny kritizovala celá opozice. Za jejím vypuštěním je podle autorů pozměňovacího návrhu snaha o širší shodu na protiobstrukční novele, kterou předložila koalice a občanští demokraté. „Nejedná se o změnu, která by měla zásadní dopad na budoucí sněmovní praxi, nicméně jde o významný symbolický krok,“ napsali ve zdůvodnění.
Předloha zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůzí sněmovny a dává plénu širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení by se mohlo nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení, v původní podobě kromě předsedy dolní komory.
Koaliční poslanci pod vedením ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) navrhli, aby sněmovna mohla pokračovat v projednávání návrhu státního rozpočtu na další rok a státního závěrečného účtu za rok předchozí i po volbách do dolní parlamentní komory. Nyní s volbami všechny předlohy takzvaně „padají pod stůl“ a musejí být do nově zvolené sněmovny podané znovu.
Pozměňovací návrhy k pravidlům obstrukcí
Poslanecké kluby by měly mít možnost zařadit k projednání podle pozměňovacího návrhu Barbory Urbanové (STAN) naléhavou záležitost, kterou popisuje jako mimořádnou aktuální událost nebo otázku veřejného zájmu. Každý klub by mohl takové právo využít jednou za půl roku, debata by nesměla přesáhnout jednu hodinu. Urbanová rovněž navrhla zavedení obsazování vedení dolní komory, výborů, komisí a delegací podle poměrného zastoupení.
Úprava Petra Hladíka (KDU-ČSL) by při schůzích sněmovny zavedla o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 10:00 institut otázek na členy vlády, tedy obdobu nynějších čtvrtečních interpelací. Šéf lidoveckých poslanců Marian Jurečka chce vyloučit z jednacích dnů pléna první a poslední školní den a dny podzimních a pololetních prázdnin.
Piráti navrhli zvýhodnění opozičních poslanců při losování pořadí interpelujících a zavedení finančních postihů členů vlády za neodůvodněnou neúčast při interpelacích. Jurečka chce ochránit pravidelné čtvrteční interpelace při řádných schůzích tím, že by se v této době prakticky nemohly konat mimořádné schůze pléna.
Některé pozměňovací návrhy se týkají odkladu účinnosti. Například skupina poslanců TOP 09 kolem Michala Zuny chce posun z 15. dne po publikaci novely ve sbírce na červenec 2029, tedy na konec nynějšího volebního období.
Novela o povinnostech výrobců zdravotnických prostředků schválena
Sněmovna během schůze znovu schválila novelu, podle níž budou výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků povinni hlásit výpadky dodávek těchto produktů. Upravila v ní podle návrhu senátorů způsob, jakým budou muset výrobci o této skutečnosti informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Využít budou muset elektronického formuláře na webu ústavu. Předlohu, jež vychází z unijního nařízení, nyní dostane k podpisu prezident.
Výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků budou muset hlásit výpadky dodávek do Česka podobně, jako to dělají výrobci léků. Za nedodržení zákona jim bude hrozit pokuta až patnáct milionů korun.
Pokud výrobci předpokládají přerušení nebo ukončení dodávek prostředků, jejichž výpadek může přinést vážnou újmu pro pacienty nebo veřejné zdraví, budou muset informovat kromě SÚKLu také své velké odběratele a v určitých případech rovněž zdravotnická zařízení.
Senát upravil v novele také novou pravomoc ministerstva zdravotnictví, které bude moci vydávat opatření obecné povahy o podmínkách zásobování nedostatkovými zdravotnickými prostředky.
