Transformace pošty vyjde na více než osm miliard, řekl Rakušan. Osamělé pobočky se rušit nemají

Nahrávám video

Pokud je v obci jedna pobočka pošty, rušit se nebude, dostupnost služby bude v regionech zachována, ubezpečil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O tom, které pobočky zruší, pošta rozhodne na začátku dubna. Náklady na transformaci dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Projekt by měl trvat dva roky.

Státní podnik v současnosti provozuje 3200 poboček, z toho osm set je pošt Partner, které obsluhují obce nebo soukromníci. Tento program se podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) rozvíjí a může v některých regionech zastoupit klasickou pobočku České pošty, jak uvedl před jednáním kabinetu.

„Síť poboček je velmi hustá, ve své povaze velmi nákladná,“ upozornil vicepremiér. Tam, kde je hustota poboček výrazná, může podle něj dojít k významné redukci. „Samozřejmě transformace České pošty je zásadním úkolem, který teď musí nastat,“ dodal Bartoš.

Pošta má podle premiéra Petra Fialy (ODS) dva základní problémy. „Je to špatné financování, respektive dluh, který tady zanechala minulá vláda, která si u pošty objednávala řadu služeb, ale neplatila za ně, neposkytla dostatečné finanční prostředky. (…) Ten druhý velký problém, který občané pociťují a zmiňují, je kvalita služeb a celkového fungování České pošty,“ sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády.

Nahrávám video

Rakušan: Pošta nezkrachuje

Vláda je dle Fialy připravena Českou poštu zachránit. „Dostat ji do kondice. Díky těm krokům nebude muset pošta odcházet z obcí, ve kterých v tuto chvíli je jedna pobočka a kde jsou její služby nenahraditelné,“ dodal premiér.

„Česká pošta tady bude. Česká pošta nezkrachuje, nedostane se do insolvence. Stát je připraven vytvořit z České pošty moderní instituci 21. století,“ ubezpečil Rakušan. Výsledkem transformace má dle něj být podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby.

„Jedna, která bude provozovat státem definovanou službu pro občany, a stát za ty služby bude platit. Ale jen za ty, které opravdu potřebuje. (…) Druhá část se bude věnovat logistickým a balíkovým službám. To je část, která je při dobrém nastavení, ale už ne v rámci státního podniku, schopna generovat i zisk,“ ujasnil ministr.

Nahrávám video

Později v pořadu 90' ČT24 zdůraznil, že transformace není zrušení 300 poboček, jak se často objevuje ve veřejném prostoru, ale definice služeb. „Mám představu České pošty, kde si lidé žádají na venkově, aniž by museli do okresního města, o nejrůznější typy dávek – o sociální dávky, o nejrůznější typy hmotných pomocí a podobně,“ uvedl Rakušan. Dodal, že je ochoten diskutovat s opozicí o tom, které konkrétní služby by se do této oblasti daly zahrnout. 

Poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová v pořadu kritizovala, že o transformačním projektu neví opoziční poslanci nic. „Ten dokument je tajný. My se o tom prakticky dozvídáme z médií,“ uvedla. Zmínila rovněž, že když Rakušan přišel na konci roku 2021 do úřadu, tak byla transformace od dozorčí rady schválena, klade si tedy otázku, proč s transformací přichází až nyní, kdy se ruší stovky poboček a propouští tisíce lidí, a tímto způsobem.

„Dokud to fungovalo, tak se toho mnoho neřešilo. My už jsme v roce 2018 jako odbory sestavili petice za spravedlivou úhradu poštovních služeb,“ uvedla v pořadu předsedkyně Podnikového odborového koordinačního výboru České pošty Jindřiška Budweiserová s tím, že jiné veřejné služby jako například autobusová či železniční doprava dostávaly podstatně více peněz. Zmínila, že Česká pošta jako jedna z mála nedostala náhradu za dobu covidu, kdy poštovní doručovatelé působili v první linii. 

O pobočkách se rozhodne na začátku dubna

V současné době je v meziresortním řízení kvalitativní vyhláška Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). „Ta říká, jaká bude pobočková síť v České republice,“ vysvětlil. Vláda by dle ministra počet poboček měla schvalovat zhruba na začátku letošního dubna. „Návrh ČTÚ je takový, že počet se sníží z 3200 poboček na 2900. Je to návrh ČTÚ, vláda ho bude teprve schvalovat,“ zdůraznil. 

Kabinet však nebude schvalovat, které konkrétní pobočky se zruší, a které nikoliv, upřesnil Rakušan. „To je zodpovědnost managementu České pošty,“ sdělil. Zástupci vedení pošty vládě dle Rakušana přislíbili, že celý duben budou komunikovat se zástupci měst a obcí. 

Teprve po vytvoření seznamu rušených poboček podnik oznámí počet propouštěných zaměstanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku, řekl před týdnem pověřený zástupce ředitele podniku Miroslav Štěpán. „A projekt bude dopodrobna představen. Pokud by vše šlo podle plánu, tak by k tomuto kroku mělo dojít od 1. července letošního roku,“ dodal Rakušan.

„Během dubna budou s jednotlivými pracovníky, u kterých bude rušena pracovní pozice, vedena individuální jednání ze strany místního managementu, vysvětlení důvodů a tak dále,“ sdělil ve středu České televizi Štěpán, který byl jednání kabinetu přítomen. „Zastavili jsme nábor na uvolněné pozice, tyto budeme redukovat nejprve. Vyjednáváme i s dalšími velkými zaměstnavateli v České republice, zda by nedokázali oslovit námi propuštěné pracovníky,“ dodal také.

Nahrávám video

V obcích, kde je pouze jedna pobočka, zůstanou poštovní služby zachovány, ubezpečil Rakušan. „O redukci se bavíme tam, kde je počet poboček na nějaké větší město dostačující,“ upozornil také ministr. „Kritérium dostupnosti se bude měnit, pokud bude návrh schválen, ze dvou na tři kilometry,“ prozradil. Transformační projekt bude podle něj trvat dva roky.  

O harmonogramu uzavírání poboček i personálních změnách bude za týden vedení podniku jednat s odbory. „Předložíme i nějaké sanační opatření ve smyslu, aby dopad propouštění vůči našim zaměstnancům byl co nejmenší,“ ujasnil Štěpán.

Náklady na transformaci České pošty dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. 

ANO volá po svolání výboru pro bezpečnost

Poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová kritizovala, že starostové dosud neví, které pobočky se budou rušit. „S kolegy jsme proto požádali o svolání (sněmovního) Výboru pro bezpečnost, s bodem Česká pošta,“ uvedla na Twitteru. Kromě účasti Rakušana žádá o účast odboráře, zástupce Svazu měst a obcí a Asociace krajů. 

„Jsem přesvědčen, že by se mělo k tomu přistupovat tak, že je tam spousta administrativních pracovníků, ředitelů odborů a šéfů, kteří by tam být nemuseli, ale ti doručovatelé a ty pobočky jsou pro lidi potřeba,“ řekl ve středu šéf klubu SPD Radim Fiala. „Podle našeho názoru je u České pošty potřeba vycházet z toho, co jsou potřeby občanů, a ne z toho, co jsou potřeby České pošty,“ dodal.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Pošta tak byla nucena několikrát zvednout své ceny. Například doručení obyčejného psaní stálo před šesti lety šestnáct korun, od letošního února stojí třiadvacet korun. Dražší je i zaslání doporučeného dopisu nebo balíku. Vedení podniku další zdražování zásilek nevylučuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 18 mminutami

Od srpna se začíná vyplácet superdávka

V pátek skončilo přechodné období, během kterého lidé pobírali původní dávky státní sociální pomoci. Od soboty, tedy od srpna, se začíná vyplácet takzvaná superdávka. Ta začala platit už v říjnu loňského roku a má nahradit čtyři dosavadní dávky, tedy příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
před 2 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.