Tři miliardy navíc pro VŠ? Pozdě, málo a nesystémově, ale aspoň něco, shodli se politici

Vysoké školy by měly příští rok dostat o tři miliardy korun víc. Schválila to vláda v návrhu rozpočtu na příští rok. Podle kandidátů do sněmovny, kteří vystoupili v Předvolební debatě České televize, je dobře, že dostanou vysoké školy více peněz. Částka je ale podle nich nedostatečná a navíc přichází pozdě. Mnozí také upozorňují, že vysoké školy by potřebovaly dlouhodobější systém financování.

„Není to dost, ale je to první dobrý krok,“ říká o třech miliardách navíc Petr Gazdík (STAN). „Financování vysokých škol je někde na úrovni před deseti lety. Od té doby se (rozpočet pro VŠ) příliš nezvyšoval a já rozumím rektorům, že toho mají dost,“ dodal.

Řada asijských zemí dává na vzdělání stále větší důraz a Česko ani další evropské země by podle něj neměly tyto změny přehlížet. „Pokud se Evropa nemá v příštích dvaceti letech stát skanzenem, kde se budou asijské firmy chodit dívat a my budeme jejich montovnou, tak musíme začít u školství,“ podotkl Gazdík.

Nahrávám video

„Nemáme systémová opatření, kde by se dokázalo na těch školách s finančními prostředky dobře nakládat. Rektor ani děkan dnes nemá ve svých rukou, že může s penězi efektivně nakládat,“ vidí hlavní problém vysokého školství Ivo Vondrák (ANO), který do loňska působil jako rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

„Je to začátek, ale mně to přijde nesystémové opatření,“ uvádí Pavel Himl (Zelení). Upozorňuje, že o rozpočtu bude rozhodovat až nová sněmovna, která vzejde z říjnových voleb. „Já sám jsem se na protestech podílel, sám jsem akademik. A nemyslím si, na rozdíl od pana Vondráka, že pokud se třeba můj plat docenta po 15 letech na VŠ zvedne mírně nad průměrnou mzdu, že je to špatné nakládání s penězi.“ Pokud je po vysokých školách vyžadována kvalita, je také nutné akademiky zaplatit jako v zahraničí, dodal Himl.

Podle Michala Šmucra (SPD) je navýšení rozpočtu jen součástí předvolební kampaně. „Několik let se tady nic nestalo a teď najednou přidáváme vysokým školám a snažíme se dát najevo, že nám na školství záleží,“ kritizuje vládu. „Dlouhodobě podfinancovaný systém teď dostává jakousi předvolební náplast,“ dodal.

Pavel Klíma (TOP 09) souhlasí, že zvýšení rozpočtu přišlo pozdě. „Do vysokého školství šlo daleko víc peněz i v dobách ekonomické krize. A teď, tři a půl týdne před volbami, nezlobte se, to je opravdu výsměch,“ míní.

Financování vysokých škol by podle něj mělo být mnohem více vázáno na kvalitu. „A jak mi říkají rektoři, rádi by finanční stabilitu. Jedna věc je, že tam peníze pošleme, druhá je, aby tam přicházely stabilně. Potřebovali by výhled minimálně tři, nejlépe pět let dopředu, tak aby svoji vědeckou činnost mohli dobře plánovat,“ dodává Klíma.

Za výsměch označuje tři miliardy korun i Ivo Pojezný (KSČM), školy by si podle něj zasloužily mnohem víc. „Pokud si vezmeme odměňování doktorandů, kteří jsou na úrovni minima, docentů, odborných asistentů – ti mají kolem 20 tisíc korun – a když se podíváme, že některé firmy berou skladníky v Praze za minimální mzdy kolem 34 tisíc korun… Je vidět, že firmy si váží svých skladníků a že stát si neváží vysokých škol.“

„Piráti to vnímají také jako nesystémovou záležitost, byť jsme rádi za ty tři miliardy. My bychom do toho teď dali nesystémově aspoň pět miliard na rozjezd,“ říká Ondřej Kolek (Piráti), podle něhož je ale třeba vytvořit dlouhodobější plán dalšího navyšování.

Jiří Mihola (KDU-ČSL) odmítá názor, že by navýšení rozpočtu bylo předvolebním gestem. Podle něj by si měli „sáhnout do svědomí“ i minulé vlády. „Vysoké školství je podfinancované, ale není možné to zužovat na poslední vládu, to byste si asi dělali legraci,“ obořil se na kolegy.

„Dobře, že se to posunulo aspoň na 3 miliardy, i když to mělo dopadnout na ty 4,5 (miliardy), jak bylo přislíbeno. A samozřejmě musí se tlačit dál, protože pokud někde ČR může prorazit, tak právě v oblasti vzdělání, vědy, výzkumu, inovací. Je to nejlepší investice do budoucnosti,“ míní.

„Z těch tří miliard je velmi důležité, abychom nasměrovali podstatnou část především dlouhodobě velmi podfinancovaným pedagogickým fakultám a nesmíme zapomenout ani na doktorandy,“ popsal svou představu. I on souhlasí s tím, že je třeba nastavit dlouhodobý systém financování.

Také další zástupce vládní strany, Petr Kořenek z ČSSD, odmítá, že by teď vláda jednala pod tlakem vysokých škol. Jejich představitelé v poslední době hrozili protesty, pokud nedostanou v rozpočtu víc peněz. „Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová jasně avizovala, že první přijde reforma regionálního školství a v roce 2017 se budou řešit finance pro vysoké školy,“ uvedl.

Miliardy navíc chválí i Ilona Mauritzová (ODS), bývalá rektorka Západočeské univerzity v Plzni. Stejně jako zástupce TOP 09 by však ráda školám zajistila stabilitu financování na delší období. „Přicházíme s návrhem kontraktového financování, aby šlo o systémové řešení. Aby VŠ i ve vztahu k tomu, že se mají více zabývat kvalitou, měly finanční prostředky na více let,“ popsala.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 56 mminutami

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 1 hhodinou

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 1 hhodinou

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 10 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 11 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 15 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 17 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.